Ze staročeského sychřěti — „třást se zimou“, jež vzniklo nejspíše jako expresivní tvar vycházející ze slov syrý, syrový.[1]
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | sychravý | sychravý | sychravá | sychravé | sychraví | sychravé | sychravé | sychravá |
genitiv | sychravého | sychravého | sychravé | sychravého | sychravých | sychravých | sychravých | sychravých |
dativ | sychravému | sychravému | sychravé | sychravému | sychravým | sychravým | sychravým | sychravým |
akuzativ | sychravého | sychravý | sychravou | sychravé | sychravé | sychravé | sychravé | sychravá |
vokativ | sychravý | sychravý | sychravá | sychravé | sychraví | sychravé | sychravé | sychravá |
lokál | sychravém | sychravém | sychravé | sychravém | sychravých | sychravých | sychravých | sychravých |
instrumentál | sychravým | sychravým | sychravou | sychravým | sychravými | sychravými | sychravými | sychravými |
stupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | sychravý |
komparativ | sychravější |
superlativ | nejsychravější |