usmyslit si

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	usmyslím si	usmyslíš si	usmyslí si	usmyslíme si	usmyslíte si	usmyslí si

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	usmysli si	usmysleme si	usmyslete si

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	usmysliv si	usmyslivši si	usmyslivše si

pevně se rozhodnout pro něco bez ohledu na okolnosti či názor ostatních, zejména lidí, jichž se výsledek daného rozhodnutí týká
- „Vím již,“ pravil sám k sobě, „buďto jdeš se ty pomstit mně, žes mne tehdy ve svou moc nedostal, nebo se já pomstím tobě. Jen počkej zítra!“ A jak si náš Badalec usmyslil, tak i učinil; druhého dne, když vodník zase pro kus masa přišel, tvářil se Haštal, že špatně pochopil, na který kousek masa vodník mu ukázal.^[1]
- S tebou je těžké pořízení. Ty sis zkrátka usmyslila, že to bude takhle a basta, a uděláš to, aniž by ses někoho ptala.