Dobrý den, přišli jste sem a hledáte význam slova
домъ. V DICTIOUS najdete nejen všechny slovníkové významy slova
домъ, ale dozvíte se také o jeho etymologii, charakteristice a o tom, jak se říká
домъ v jednotném a množném čísle. Vše, co potřebujete vědět o slově
домъ, najdete zde. Definice slova
домъ vám pomůže být přesnější a správnější při mluvení nebo psaní textů. Znalost definice
домъ, stejně jako definice dalších slov, obohacuje vaši slovní zásobu a poskytuje vám více a lepších jazykových zdrojů.
staroslověnština
etymologie
Z praslov. *dômъ; paradigma přízvuku (c);[1] rod mužský; u-kmenová deklinace.
Srov. stčes. dóm – "dům; domov; rod";[2] čes. dům, domu; sloven. dom, pol. dom, domu – "dům, obydlí; domov, domácnost; rod, rodina"; strus. домъ – "dům, obydlí; rodina";[3] rus. дом, lok. на дому́ – "dům; domov"; ukr. дім, до́му – "dům; domov"; bulh. дом, urč. домъ́т – "dům; domov"; srbochorv. dôm, dȍma – "dům; domov"; slovin. dôm, gen. dôma/domû/dômu – "dům; domov".[4]
podstatné jméno
- rod mužský
- u-kmenová deklinace
skloňování
Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
nominativ
|
домъ
|
домъі
|
домовє
|
genitiv
|
домѹ
|
домовѹ
|
домовъ
|
dativ
|
домови/домѹ
|
домъма
|
домъмъ
|
akuzativ
|
домъ
|
домъі
|
домъі
|
vokativ
|
домѹ
|
домъі
|
домовє
|
lokál
|
домѹ
|
домовѹ
|
домъхъ
|
instrumentál
|
домъмь
|
домъма
|
домъми
|
význam
- dům, příbytek
- ижє мѧкъка носѧтъ • въ домъхъ цѣсар̑иихъ сѫтъ – Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských.
- čeleď, domácnost, dům
- вѣрова господѹ съ вьсѣмь домъмь своимь – Uvěřila s celou svou čeledí v Boha.
- rod, dům
- въцѣсаритъ сѧ въ домѹ иꙗковл̑и въ вѣкъі – Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým.
srovnej
- хлѣвина, храмина, храмъ, дворъ
- чєлꙗдь
- родъ
související
poznámky
- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
- ↑ BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
- ↑ СЕМЁНОВ, Андрей Валерьевич. Этимологический словарь русского языка. ЮНВЕС, Москва 2003.
- ↑ VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.