časovat

Hallo, Sie haben hier nach der Bedeutung des Wortes časovat gesucht. In DICTIOUS findest du nicht nur alle Wörterbuchbedeutungen des Wortes časovat, sondern erfährst auch etwas über seine Etymologie, seine Eigenschaften und wie man časovat in der Einzahl und Mehrzahl ausspricht. Hier finden Sie alles, was Sie über das Wort časovat wissen müssen. Die Definition des Wortes časovat wird Ihnen helfen, beim Sprechen oder Schreiben Ihrer Texte präziser und korrekter zu sein. Wenn Sie die Definition vončasovat und die anderer Wörter kennen, bereichern Sie Ihren Wortschatz und verfügen über mehr und bessere sprachliche Mittel.

časovat (Tschechisch)

Aspekt
imperfektives Verb perfektives Verb
časovat časovat
Zeitform Wortform
Präsens 1. Person Sg. časujičasuju
2. Person Sg. časuješ
3. Person Sg. časuje
1. Person Pl. časujeme
2. Person Pl. časujete
3. Person Pl. časujíčasujou
Präteritum m časoval
f časovala
Partizip Perfekt   časoval
Partizip Passiv   časován
Imperativ Singular   časuj
Alle weiteren Formen: Flexion:časovat

Worttrennung:

ča·so·vat

Aussprache:

IPA:
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

einen bestimmten Zeitpunkt oder Zeitraum für etwas bestimmen; timen, zeitlich beschränken, zeitlich auslösen, zeitlich festlegen

Herkunft:

von tschechisch „čas

Synonyme:

načasovat

Beispiele:

Výstavu záměrně časujete na prázdniny a dovolené?
Legen Sie die Ausstellung absichtlich in die Ferien- und Urlaubszeit?

Wortfamilie:

čas, časovaný, načasovat

Übersetzungen

Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „časovat
Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „časovati
seznam - slovník: „časovat
centrum - slovník: „časovat
Uni Leipzig: Wortschatz-Portalčasovat
Akademický slovník současné češtiny - 2012–2021 Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.: „časovat
Aspekt
imperfektives Verb perfektives Verb
časovat
Zeitform Wortform
Präsens 1. Person Sg. časujičasuju
2. Person Sg. časuješ
3. Person Sg. časuje
1. Person Pl. časujeme
2. Person Pl. časujete
3. Person Pl. časujíčasujou
Präteritum m časoval
f časovala
Partizip Perfekt   časoval
Partizip Passiv   časován
Imperativ Singular   časuj
Alle weiteren Formen: Flexion:časovat

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Worttrennung:

ča·so·vat

Aussprache:

IPA:
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

Linguistik: die grammatischen Formen eines Verbs bilden; konjugieren, flektieren

Herkunft:

von tschechisch „čas

Synonyme:

konjugovat, načasovat, ohýbat

Beispiele:

Musel jsem časovat sloveso v rozkazovacím způsobu přítomného času.
Ich musste das Verb im Imperativ Präsens konjugieren.

Wortfamilie:

čas, časování, pročasovat, vyčasovat

Übersetzungen

Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „časovat
Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „časovati
Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „časovati
seznam - slovník: „časovat
centrum - slovník: „časovat
Uni Leipzig: Wortschatz-Portalčasovat
Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „časovat
Akademický slovník současné češtiny - 2012–2021 Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.: „časovat