oprávnění

Worttrennung:

opráv·ně·ní

Aussprache:

IPA:

Hörbeispiele:  oprávnění ^(Info)

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „oprávnit“ (Konjugation):

Erlaubnis zu etwas, die jemandem gegeben wird; Berechtigung, Befugnis, Ermächtigung, Recht

Richtigkeit einer Sache; Berechtigung

Synonyme:

nárok, povolení, právo

odůvodnění, opodstatněni

Beispiele:

Podmínkou pro přihlášení do kurzu je minimální věk 21 let, řidičské oprávnění skupiny B a čistý trestní rejstřík.

Bedingung für die Anmeldung zum Kurs ist ein Mindestalter von 21 Jahren, die Fahrerlaubnis Gruppe B und ein sauberes Strafregister.

Toto opatření má své oprávnění.

Diese Maßnahme hat ihre Berechtigung.

Charakteristische Wortkombinationen:

udělit oprávnění — Berechtigung erteilen

Wortfamilie:

oprávněný, oprávnit

Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „oprávnění“

Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „oprávnění“

Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „oprávnění“

Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „oprávnění“