в- (v-) + толкну́ть (tolknútʹ)
втолкну́ть • (vtolknútʹ) pf (imperfective вта́лкивать)
perfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | втолкну́ть vtolknútʹ | |
participles | present tense | past tense |
active | — | втолкну́вший vtolknúvšij |
passive | — | вто́лкнутый vtólknutyj |
adverbial | — | втолкну́в vtolknúv, втолкну́вши vtolknúvši |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | — | втолкну́ vtolknú |
2nd singular (ты) | — | втолкнёшь vtolknjóšʹ |
3rd singular (он/она́/оно́) | — | втолкнёт vtolknjót |
1st plural (мы) | — | втолкнём vtolknjóm |
2nd plural (вы) | — | втолкнёте vtolknjóte |
3rd plural (они́) | — | втолкну́т vtolknút |
imperative | singular | plural |
втолкни́ vtolkní |
втолкни́те vtolkníte | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | втолкну́л vtolknúl |
втолкну́ли vtolknúli |
feminine (я/ты/она́) | втолкну́ла vtolknúla | |
neuter (оно́) | втолкну́ло vtolknúlo |