вы́стлать • (výstlatʹ) pf (imperfective выстила́ть)
perfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | вы́стлать výstlatʹ | |
participles | present tense | past tense |
active | — | вы́стлавший výstlavšij |
passive | — | вы́стланный výstlannyj |
adverbial | — | вы́стлав výstlav, вы́стлавши výstlavši |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | — | вы́стелю△ výstelju△ |
2nd singular (ты) | — | вы́стелешь△ výstelešʹ△ |
3rd singular (он/она́/оно́) | — | вы́стелет△ výstelet△ |
1st plural (мы) | — | вы́стелем△ výstelem△ |
2nd plural (вы) | — | вы́стелете△ výstelete△ |
3rd plural (они́) | — | вы́стелют△ výsteljut△ |
imperative | singular | plural |
вы́стели△ výsteli△ |
вы́стелите△ výstelite△ | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | вы́стлал výstlal |
вы́стлали výstlali |
feminine (я/ты/она́) | вы́стлала výstlala | |
neuter (оно́) | вы́стлало výstlalo |