отвали́ть (otvalítʹ) + -ся (-sja)
отвали́ться • (otvalítʹsja) pf (imperfective отва́ливаться)
perfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | отвали́ться otvalítʹsja | |
participles | present tense | past tense |
active | — | отвали́вшийся otvalívšijsja |
passive | — | — |
adverbial | — | отвали́вшись otvalívšisʹ |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | — | отвалю́сь otvaljúsʹ |
2nd singular (ты) | — | отва́лишься otválišʹsja |
3rd singular (он/она́/оно́) | — | отва́лится otválitsja |
1st plural (мы) | — | отва́лимся otválimsja |
2nd plural (вы) | — | отва́литесь otválitesʹ |
3rd plural (они́) | — | отва́лятся otváljatsja |
imperative | singular | plural |
отвали́сь otvalísʹ |
отвали́тесь otvalítesʹ | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | отвали́лся otvalílsja |
отвали́лись otvalílisʹ |
feminine (я/ты/она́) | отвали́лась otvalílasʹ | |
neuter (оно́) | отвали́лось otvalílosʹ |