п'я́та • (pʺjáta)
From Proto-Slavic *pęta.
п'ята́ • (pʺjatá) f inan (genitive п'яти́, nominative plural п'я́ти, genitive plural п'ят, diminutive п'я́тка)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | п'ята́ pʺjatá |
п'я́ти pʺjáty |
genitive | п'яти́ pʺjatý |
п'ят pʺjat |
dative | п'яті́ pʺjatí |
п'я́там pʺjátam |
accusative | п'яту́ pʺjatú |
п'я́ти pʺjáty |
instrumental | п'ято́ю pʺjatóju |
п'я́тами pʺjátamy |
locative | п'яті́ pʺjatí |
п'я́тах pʺjátax |
vocative | п'я́то pʺjáto |
п'я́ти pʺjáty |