слобода́ (slobodá) + -ка (-ka)
слобі́дка • (slobídka) f inan (genitive слобі́дки, nominative plural слобі́дки, genitive plural слобі́док)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | слобі́дка slobídka |
слобі́дки slobídky |
genitive | слобі́дки slobídky |
слобі́док slobídok |
dative | слобі́дці slobídci |
слобі́дкам slobídkam |
accusative | слобі́дку slobídku |
слобі́дки slobídky |
instrumental | слобі́дкою slobídkoju |
слобі́дками slobídkamy |
locative | слобі́дці slobídci |
слобі́дках slobídkax |
vocative | слобі́дко slobídko |
слобі́дки slobídky |