улету́чивать (uletúčivatʹ) + -ся (-sja)
улету́чиваться • (uletúčivatʹsja) impf (perfective улету́читься)
imperfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | улету́чиваться uletúčivatʹsja | |
participles | present tense | past tense |
active | улету́чивающийся uletúčivajuščijsja |
улету́чивавшийся uletúčivavšijsja |
passive | — | — |
adverbial | улету́чиваясь uletúčivajasʹ |
улету́чивавшись uletúčivavšisʹ |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | улету́чиваюсь uletúčivajusʹ |
бу́ду улету́чиваться búdu uletúčivatʹsja |
2nd singular (ты) | улету́чиваешься uletúčivaješʹsja |
бу́дешь улету́чиваться búdešʹ uletúčivatʹsja |
3rd singular (он/она́/оно́) | улету́чивается uletúčivajetsja |
бу́дет улету́чиваться búdet uletúčivatʹsja |
1st plural (мы) | улету́чиваемся uletúčivajemsja |
бу́дем улету́чиваться búdem uletúčivatʹsja |
2nd plural (вы) | улету́чиваетесь uletúčivajetesʹ |
бу́дете улету́чиваться búdete uletúčivatʹsja |
3rd plural (они́) | улету́чиваются uletúčivajutsja |
бу́дут улету́чиваться búdut uletúčivatʹsja |
imperative | singular | plural |
улету́чивайся uletúčivajsja |
улету́чивайтесь uletúčivajtesʹ | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | улету́чивался uletúčivalsja |
улету́чивались uletúčivalisʹ |
feminine (я/ты/она́) | улету́чивалась uletúčivalasʹ | |
neuter (оно́) | улету́чивалось uletúčivalosʹ |