Inherited from Old Czech hořký, horký, from Proto-Slavic *gorьkъ. Doublet of horký (“hot”).
hořký (comparative hořčejší, superlative nejhořčejší, adverb hořce or hořko)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | hořký | hořká | hořké | |
genitive | hořkého | hořké | hořkého | |
dative | hořkému | hořké | hořkému | |
accusative | hořkého | hořký | hořkou | hořké |
locative | hořkém | hořké | hořkém | |
instrumental | hořkým | hořkou | hořkým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | hořcí | hořké | hořká | |
genitive | hořkých | |||
dative | hořkým | |||
accusative | hořké | hořká | ||
locative | hořkých | |||
instrumental | hořkými |