по- (po-) + линя́ть (linjátʹ)
полиня́ть • (polinjátʹ) pf (imperfective линя́ть)
perfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | полиня́ть polinjátʹ | |
participles | present tense | past tense |
active | — | полиня́вший polinjávšij |
passive | — | — |
adverbial | — | полиня́в polinjáv, полиня́вши polinjávši |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | — | полиня́ю polinjáju |
2nd singular (ты) | — | полиня́ешь polinjáješʹ |
3rd singular (он/она́/оно́) | — | полиня́ет polinjájet |
1st plural (мы) | — | полиня́ем polinjájem |
2nd plural (вы) | — | полиня́ете polinjájete |
3rd plural (они́) | — | полиня́ют polinjájut |
imperative | singular | plural |
полиня́й polinjáj |
полиня́йте polinjájte | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | полиня́л polinjál |
полиня́ли polinjáli |
feminine (я/ты/она́) | полиня́ла polinjála | |
neuter (оно́) | полиня́ло polinjálo |