про- (pro-) + мы́слить (mýslitʹ)
промы́слить • (promýslitʹ) pf (imperfective промышля́ть)
perfective aspect | ||
---|---|---|
infinitive | промы́слить promýslitʹ | |
participles | present tense | past tense |
active | — | промы́сливший promýslivšij |
passive | — | промы́сленный promýslennyj |
adverbial | — | промы́слив promýsliv, промы́сливши promýslivši |
present tense | future tense | |
1st singular (я) | — | промы́слю promýslju |
2nd singular (ты) | — | промы́слишь promýslišʹ |
3rd singular (он/она́/оно́) | — | промы́слит promýslit |
1st plural (мы) | — | промы́слим promýslim |
2nd plural (вы) | — | промы́слите promýslite |
3rd plural (они́) | — | промы́слят promýsljat |
imperative | singular | plural |
промы́сли promýsli |
промы́слите promýslite | |
past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
masculine (я/ты/он) | промы́слил promýslil |
промы́слили promýslili |
feminine (я/ты/она́) | промы́слила promýslila | |
neuter (оно́) | промы́слило promýslilo |