Compound of மாம் (mām) + பிஞ்சு (piñcu).
மாம்பிஞ்சு • (māmpiñcu)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | மாம்பிஞ்சு māmpiñcu |
மாம்பிஞ்சுகள் māmpiñcukaḷ |
vocative | மாம்பிஞ்சே māmpiñcē |
மாம்பிஞ்சுகளே māmpiñcukaḷē |
accusative | மாம்பிஞ்சை māmpiñcai |
மாம்பிஞ்சுகளை māmpiñcukaḷai |
dative | மாம்பிஞ்சுக்கு māmpiñcukku |
மாம்பிஞ்சுகளுக்கு māmpiñcukaḷukku |
benefactive | மாம்பிஞ்சுக்காக māmpiñcukkāka |
மாம்பிஞ்சுகளுக்காக māmpiñcukaḷukkāka |
genitive 1 | மாம்பிஞ்சுடைய māmpiñcuṭaiya |
மாம்பிஞ்சுகளுடைய māmpiñcukaḷuṭaiya |
genitive 2 | மாம்பிஞ்சின் māmpiñciṉ |
மாம்பிஞ்சுகளின் māmpiñcukaḷiṉ |
locative 1 | மாம்பிஞ்சில் māmpiñcil |
மாம்பிஞ்சுகளில் māmpiñcukaḷil |
locative 2 | மாம்பிஞ்சிடம் māmpiñciṭam |
மாம்பிஞ்சுகளிடம் māmpiñcukaḷiṭam |
sociative 1 | மாம்பிஞ்சோடு māmpiñcōṭu |
மாம்பிஞ்சுகளோடு māmpiñcukaḷōṭu |
sociative 2 | மாம்பிஞ்சுடன் māmpiñcuṭaṉ |
மாம்பிஞ்சுகளுடன் māmpiñcukaḷuṭaṉ |
instrumental | மாம்பிஞ்சால் māmpiñcāl |
மாம்பிஞ்சுகளால் māmpiñcukaḷāl |
ablative | மாம்பிஞ்சிலிருந்து māmpiñciliruntu |
மாம்பிஞ்சுகளிலிருந்து māmpiñcukaḷiliruntu |