From вераны (verany, “to say, to tell”) + -ос (-os).
верос • (veros)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | верос veros |
веросъёс verosjos |
accusative | веросэз verosez |
веросъёсыз verosjosyz |
genitive | верослэн veroslen |
веросъёслэн verosjoslen |
dative | верослы verosly |
веросъёслы verosjosly |
ablative | верослэсь verosleś |
веросъёслэсь verosjosleś |
instrumental | веросэн verosen |
веросъёсын verosjosyn |
abessive | веростэк verostek |
веросъёстэк verosjostek |
adverbial | веросъя verosja |
веросъёсъя verosjosja |
inessive | веросын verosyn |
веросъёсын verosjosyn |
illative | веросэ verose |
веросъёсы verosjosy |
elative | веросысь verosyś |
веросъёсысь verosjosyś |
egressive | веросысьен verosyśjen |
веросъёсысьен verosjosyśjen |
terminative | веросозь verosoź |
веросъёсозь verosjosoź |
prolative | веросэтӥ veroseti |
веросъёсытӥ verosjosyti |
allative | верослань veroslań |
веросъёслань verosjoslań |
|