оснаще́ний • (osnaščénij) n inan pl
осна́щений • (osnáščenyj)
singular | plural | ||||
---|---|---|---|---|---|
masculine | neuter | feminine | |||
nominative | осна́щений osnáščenyj |
осна́щене osnáščene |
осна́щена osnáščena |
осна́щені osnáščeni | |
genitive | осна́щеного osnáščenoho |
осна́щеної osnáščenoji |
осна́щених osnáščenyx | ||
dative | осна́щеному osnáščenomu |
осна́щеній osnáščenij |
осна́щеним osnáščenym | ||
accusative | animate | осна́щеного osnáščenoho |
осна́щене osnáščene |
осна́щену osnáščenu |
осна́щених osnáščenyx |
inanimate | осна́щений osnáščenyj |
осна́щені osnáščeni | |||
instrumental | осна́щеним osnáščenym |
осна́щеною osnáščenoju |
осна́щеними osnáščenymy | ||
locative | осна́щеному, осна́щенім osnáščenomu, osnáščenim |
осна́щеній osnáščenij |
осна́щених osnáščenyx | ||
vocative | осна́щений osnáščenyj |
осна́щене osnáščene |
осна́щена osnáščena |
осна́щені osnáščeni |