Inherited from Proto-Slavic *obьťina.
обьщина • (obĭština) f
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | обьщина obĭština |
обьщинѣ obĭštině |
обьщинꙑ obĭštiny |
genitive | обьщинꙑ obĭštiny |
обьщиноу obĭštinu |
обьщинъ obĭštinŭ |
dative | обьщинѣ obĭštině |
обьщинама obĭštinama |
обьщинамъ obĭštinamŭ |
accusative | обьщинѫ obĭštinǫ |
обьщинѣ obĭštině |
обьщинꙑ obĭštiny |
instrumental | обьщиноѭ obĭštinojǫ |
обьщинама obĭštinama |
обьщинами obĭštinami |
locative | обьщинѣ obĭštině |
обьщиноу obĭštinu |
обьщинахъ obĭštinaxŭ |
vocative | обьщино obĭštino |
обьщинѣ obĭštině |
обьщинꙑ obĭštiny |