Wikislovník:Žádost o ověření/archív/do 2021-02

Toto je archiv diskusní stránky. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Zde naleznete archivované žádosti o ověření do února 2021. Jednotlivé archivované žádosti už zde prosím neměňte.

dink

Podařilo se pouze najít příslušnou zkratku en:DINKY_(acronym), nikoliv slovo. Není ani známo užití jako českého slova. V diskusi u slova nikdo nereaguje. Prosím proto o jeho ověření. Pokud se jej ověřit nepodaří, doporučuji předělat heslo tak, aby popisovalo anglickou zkratku. --Beren 14:11, 1. 9. 2007 (UTC)

Na internetu jsem nalezl k tématu následující:

Nejsem však schopen posoudit, zda jsou tyto zdroje dostatečně důvěryhodné v jazykové otázce. --Reaperman 15:20, 1. 9. 2007 (UTC)

@Reaperman: oba odkazy dokládají užití zkratky DINK v českém textu, nikoliv ohebného slova. --Beren 15:27, 1. 9. 2007 (UTC)

Aha já myslel, že se hledá vůbec výskyt. --Reaperman 15:49, 1. 9. 2007 (UTC)

Přepsáno, část přesunuta na DINK. Věc zdá se obratem vyřešil sám vkladatel textu. Toto řešení mi vyhovuje. Pokud nebudou námitky, navrhuji po týdnu zaarchivovat. --Beren 15:27, 1. 9. 2007 (UTC)

Pokud to vyřešil sám vkladatel nevidím důvod, proč nearchivovat okamžitě. --Reaperman 15:49, 1. 9. 2007 (UTC)

jebat

--Juandev (diskuse) 1. 3. 2015, 22:10 (UTC)

Myslím, že tou šablonou Ověřit chtěl kolega názorně demonstrovat význam č. 2 ;-) --AuvajsAuvajs (diskuse) 1. 3. 2015, 22:35 (UTC)

Pak ale použil chybnou šablonu a sem to vůbec nepatří.--Juandev (diskuse) 1. 3. 2015, 23:04 (UTC)

火

Heslo bylo smazáno, aniž bych se nějakým/jakýmkoliv způsobem dozvěděl o tom, že by smazáno být mohlo. Čili zcela potají a za mými zády. O některých z mnoha mnou založených hesel jsem věděl, že jim smazání hrozí, o značném množství hesel jsem neměl ani tušení, že byla smazána, teprve (některá z nich) po tom, co jsem je na ws nenašel. Osobně to považuji za podlost a požaduji omluvu, nebo lépe, obnovení těch hesel. --Kusurija (diskuse) 2. 3. 2015, 14:18 (UTC)

Fakta: Označeno k úpravě 24. 8. 2013, 09:21 UTC; uživatelem Kusurija navštíveno v době mezi 24. 8. 2013, 10:22 UTC a 24. 8. 2013, 19:31 UTC; uživatelem Kusurija editováno 28. 1. 2014, 20:39 UTC; smazáno 5. 8. 2014, 22:01 UTC.
— Danny B. diskuse • mail přehled příspěvků 2. 3. 2015, 18:08 (UTC)

Zapomněl jste dodat, že mezitím byly pokusy (z mé strany neúspěšné, nedostal jsem vhodnou informaci) u několika vzorových (bylo by pro mne časově neúnosné se dohadovat o každém jednom z nich) kandži zjistit (/vyžádat si), jaký formát by byl vyhovující pro hesla kandži. Pravda, bylo navrženo inpirovat se de.wikt. Nepovažoval jsem to v té době za vhodné řešení, neboť jsem na odkazovaném příkladu z de.wikt viděl (tehdy) mnoho nedostatků, podle mého (tehdejšího) názoru dost podstatných. Navíc de.wikt má v mnohých technických záležitostech/drobnostech (například mají jinak vypracované různé šablony/systém šablon - ještě markatnější rozdíly jsou vidět např. na fr.wikt či robotizace na lt.wikt) dosti odlišné uspořádání, takže mi ten příklad připadal jako k ničemu platný. Co je ale markantní rozdíl mezi cs.wikt a ostatními.wikt je počet (možných a používaných) kategorií a různých provázání (jiných, než odkazy na jiná hesla, např. obrázky v odůvodněných případech, na hesla na wikipedii - a to i na jinojazyčné wikipedie... darmo mluvit). A ano, žádal jsem o prodloužení času do smazání (s nadějí, že se mi podaří se na formátu hesla dohodnout - nestalo se). Čili jsem zmetek, prevít, jakého svět neviděl, dovolil jsem si se pokusit o něco, do čeho mocní na cs.wikt tak dalece nevidí. Není mojí chybou, že ne všichni ovládají japonštinu a že ne všichni jsou schopni připustit, že by to mohlo i někoho zajímat (t.j. i někoho jiného, než zdejší mocipáni). --Kusurija (diskuse) 2. 3. 2015, 18:54 (UTC)

A jelikož byla stránka smazána, obyčejní uživatelé, včetně zakladatele hesla nevidí, co a jak v něm bylo (?) špatně/k ověření, není tedy o čem diskutovat, dokud nebude stránka obnovena. V tom mají řadoví uživatelé nevýhodu proti správcům, kteří potom mohou snáze argumentovat, když si mohou stánku prohlédnout a ostatní ne. Navíc, smazaná stránka se nedá opravovat a psaní nanovo je mrháním časem editora + možnost ještě větších chyb, než byly původně. --Kusurija (diskuse) 2. 3. 2015, 18:12 (UTC)

Přeneseno Dannym B. z jím smazané stránky Wikislovník:Žádost o ověření/火. --Kusurija (diskuse) 2. 3. 2015, 18:57 (UTC)

Dodělejme nejdříve heslo 水 dle diskuse. Není problém obnovit jakékoliv heslo a restartovat lhůtu, ale raději bych nejprve viděl jedno vyhovující, než obnovíme (desítky?) nevyhovujících. JAn Dudík (diskuse) 3. 3. 2015, 06:47 (UTC)

fazola

Auvajs nedohledal na Googlu. Myslí si, že to je fasola.--Juandev (diskuse) 27. 3. 2015, 22:12 (UTC)

Heh. Je to na 99,99% tvůj omyl. Polský korpus (1,8 mld slov) jen 2 unikátní výskyty („Pół kilo fazola proszę, a borowika małaÉ I pół litry jagodaÉ Borowiki muszą być małe, bo takie najsmaczniejsze.“ - článek z Gazeta Krakowska a zmínka z nějakého fóra www.forumowisko.pl „Znowu nic nie rozumiem bean? = fazola? bin?= bit? jednostka pamieci? bin? = popularnie silos pozwyzej“. Oba zdroje jsou podle mě překlepy. (Fasola mi ukazuje 1000 výskytů a to nejspíš je jen prvních 1000). --Auvajs (diskuse) 27. 3. 2015, 22:25 (UTC)

Ten první výskyt nevypadá na překlep, ale na nějaký (pod)horský dialekt. Každopádně bez spolehlivého zdroje a patřičného příznaku to zůstat nemůže.--Shlomo (diskuse) 29. 3. 2015, 11:56 (UTC)

Ano, je to můj omyl, nebo spíše překlep. Navrhuji smazání - žádný zdroj nemám.--Juandev (diskuse) 31. 3. 2015, 08:37 (UTC)

Tak pravidla jsou jasná. Pokud budeme Dannyho nutit dodržovat pravidla a sami je dodržovat nebudeme, tak si Danny, řekne že je to buzerace.--Juandev (diskuse) 29. 3. 2015, 07:01 (UTC)

pražák

--Tchoř (diskuse) 2. 4. 2015, 00:19 (UTC)

subst Diskuse:pražák pro případ, že by byla smazána. --Auvajs (diskuse) 8. 4. 2015, 23:32 (UTC)

Nešlo by dohledat nějaký příklad, který slovo uvádí bez uvozovek? --Tchoř (diskuse) 23. 3. 2015, 13:27 (UTC)

Jeden jsem našel, ale v originále to je s velkým písmenem, což je ale podle mě chyba.

"Pražský rychlík tu bude v osm padesát. A já až do deseti zkouším s pěveckým souborem." "No jo, ale ten Pražák může mít zpoždění a přijet až o půlnoci..." , přece jen dělala drahoty Zora."

V ČNK dvakrát (Rottová, Inna. Ostrov stálého štěstí. Brno: Moba. 2005. ISBN 80-243-1817-2) (Mladá fronta DNES, 29. 6. 2005); druhý výskyt nejspíš byla ukázka z toho románu v novinách. --Auvajs (diskuse) 23. 3. 2015, 13:58 (UTC)

Dávám „Ověřit“. Pochybuji, že je tohle slovo součástí jazyka. Z těch útržkovitých kontextů ani nelze vyloučit, že není použito v nějakém úplně jiném významu. A uvedením v uvozovkách může autor dávat najevo, že si slovo zrovna vymyslel za účelem ozvláštnění textu. --Tchoř (diskuse) 1. 4. 2015, 23:35 (UTC)

V hesle je výskyt z Deníků Bohemia z ČNK, význam z něj podle mě pochopit jde. (Cerhenice jsou na hlavní vlakové trati Praha-Kolín, že se jedná o vlak je víc než jisté.) V uvozovkách to podle mě je proto, že se jedná o hovorový výraz. Druhý výskyt viz výše. Osobně jsem to slyšel používat, stejně se to používá pro jiná města (brňák by byl dopravní prostředek jedoucí do/z Brna, plzeňák do/z Plzně atd; taky se btw třeba říká přijet osmičkou - vlakem/busem v osm/kolem osmé, atd). --Auvajs (diskuse) 8. 4. 2015, 23:43 (UTC)

U nás se tohle slovo používá úplně normálně v běžné lidové mluvě. Takže hledání dalších zdrojů nebo výskytů má určitě smysl. V uvozovkách je to v tom zdroji zcela jistě proto, že jde o lidovou mluvu. --Palu (diskuse) 9. 4. 2015, 05:36 (UTC)

S hrubkou, ale přece: http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/autobusy_20080111.html; diskuse: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/autobus_misto_20071001.html --Palu (diskuse) 9. 4. 2015, 05:40 (UTC)

Je možné oba příklady s velkým písmenem to hesla vložit s písmenem malým? Co říkáte? Jinak na doložení by to už mělo myslím bohatě stačit. --Auvajs (diskuse) 9. 4. 2015, 12:10 (UTC)

No nevím. Žádný z těch zdrojů není bezproblémový. Buď jsou tam uvozovky nebo se to píše s velkým písmenem a nebo je to jen diskuse. --Tchoř (diskuse) 9. 4. 2015, 14:22 (UTC)

Jednou z funkcí uvozovek je vyznačování nespisovných výrazů - viz IJP. Čili že je to použito v uvozovkách by nemělo vadit. Že je to s chybou vadí čemu? --Auvajs (diskuse) 9. 4. 2015, 17:06 (UTC)

Že je to s velkým písmenem vadí tomu, že je to pak jiné slovo.

Uvozovky mohou znamenat leccos. Jak už jsem psal výše, může to také znamenat, že si to slovo právě autor vymyslel s významem dle vlastního vkusu a konkrétního kontextu.--Tchoř (diskuse) 9. 4. 2015, 19:33 (UTC)

Jiné slovo to rozhodně není, je to stejné slovo s hrubkou. Uvozovky zcela jistě znamenají v tomhle případě nespisovnost, případně doložte co ještě mohou kromě toho uvozovky znamenat. --Palu (diskuse) 12. 4. 2015, 07:59 (UTC)

Zdovolenim tu verzi s úvozovkami (která mi nepřišl tak jasná), jsem nahradil jinými pro mne jasnějšími verzemi. Teď by to chtělo jetě dostát pravidlu a doověřit to.--Juandev (diskuse) 12. 4. 2015, 10:42 (UTC)

Další užití hend 2x: , pak 1x tady: , 1x tady: , tady: atd. Evidentně jde o obecnou češtinu a jsem přesvědčen, že všechny zde uvedené zdroje jako doklad bohatě stačí. --Palu (diskuse) 2. 10. 2015, 09:09 (UTC)

dásnice

(subst diskuze pro případ, že bude heslo smazáno) --Auvajs (diskuse) 3. 4. 2015, 00:33 (UTC)

Stačí doložit zdroj, v němž toto slovo bylo použito? --Lexiq (diskuse) 27. 1. 2015, 17:44 (UTC)

Je-li oním zdrojem "známá práce" nebo "garantovaný akademický časopis či slovník", tak ano. Výskyt v garantované akademické monografii by IMHO měl stačit taky, i když v kritériích výslovně zmíněn není...--Shlomo (diskuse) 27. 1. 2015, 18:26 (UTC)

Jak je definováno, které dílo je „známé“ a které „neznámé“? Můj zdroj je prvorepubliková učebnice hebrejštiny patrně užívaná na teologických fakultách. DANĚK, Slavomil Ctibor. Principia hebraitatis veteris testamenti grammatica : baueri leanderique opus hebraeische schulgrammatik. Praha: 1936. Str. 2. Název je sice latinský, ale většina obsahu česky. Latinsky jen gramatické pojmy. --Lexiq (diskuse) 27. 1. 2015, 21:06 (UTC)

Myslím si, že to je dostačující.--Juandev (diskuse) 3. 4. 2015, 22:22 (UTC)

Tak kolega Shlomo není zas až tak přesný. ws:PZH také umožňuje doklad použitím v diskusi, ale ty diskuse musí být 3 atd.--Juandev (diskuse) 3. 4. 2015, 22:22 (UTC)

Zkopíroval jsem tedy zdroj přímo do hesla a odstranil šablonu Ověřit.--Auvajs (diskuse) 23. 4. 2015, 19:30 (UTC)

ute av drift

Zakládám za Dannyho B., který asi nehodlá respektovat pravidlo.--Juandev (diskuse) 4. 4. 2015, 20:59 (UTC)

Uživatel Danny B. vložil šablonu ověřit už před více než týdnem. Dle informací na této stránce: „by heslo mělo být nominováno až poté, co redaktor provedl vlastní průzkum, ale nepodařilo se mu získat informace svědčící o užívanosti slova.“ Vzhledem k tomu, že vkladatel šablony ani po 8 dnech výsledek svého průzkumu nikde nepopsal a není tedy jasné, zda ho vůbec provedl, navrhuju šablonu Ověřit odstranit a tuto žádost o ověření stornovat. --Auvajs (diskuse) 12. 4. 2015, 03:03 (UTC)

Ověřeno. Aspoň do doby, než se někdo bude domáhat doložení idiomatičnosti. --Shlomo (diskuse) 12. 4. 2015, 05:39 (UTC)

𓌃𓂧𓅱

Heslo postrádá věrohodný zdroj a pochybuji, že by vkladatel měl takové znalosti, aby bylo aspoň pro něho zjevné. --Palu (diskuse) 5. 4. 2015, 07:05 (UTC)

Šablona odstraněna JAnem Dudíkem bez dalšího vysvětlení. --Auvajs (diskuse) 23. 4. 2015, 19:32 (UTC)

„Domníval jsem se, že se ověřuje důvěryhodnými zdroji, nikoliv blogy.“ :D --Auvajs (diskuse) 29. 4. 2015, 00:42 (UTC)

"Vyřadil jsem přitom zmínku o diskusních fórech a blozích, které stabilní editoři Wikislovníku jako věrohodné zdroje dlouhodobě neuznávají" --Martin Kotačka (diskuse) 29. 4. 2015, 04:32 (UTC)

Když už tu mají někteří editoři potřebu vkládat odkazy nesouvisející s ověřením hesla, bylo by velmi vhodné, aby titíž (a jim podobní) editoři i jinde nepovažovali takovéto „zdroje“ (včetně počtu výskytu Googlu) za věrohodné a relevantní.--Zdenekk2 (diskuse) 30. 4. 2015, 11:40 (UTC)

humorné, úsměvné

Domnívám se, že obě slova neexistují jako substantiva a že si je kolega User:Pyprilescu vymyslel. A to včetně překladů... (jako vtip ovšem dobré :-) --Auvajs (diskuse) 24. 6. 2015, 13:39 (UTC)

Vzhledem k tomu, že nikdo nereagoval, jsem tato substantiva smazal. --Auvajs (diskuse) 2. 8. 2015, 07:32 (UTC)

filutáž

ČNK 0 výskytů, Google Books 0 výskytů, Google téměř nic. --Auvajs (diskuse) 24. 6. 2015, 17:51 (UTC)

Myslím, že je možné to bez obav smazat. --Auvajs (diskuse) 2. 8. 2015, 07:22 (UTC)

vyprstiti, vyprstiti se, prstiti se, prstiti

Prosím o ověření toho, že se v minulosti v literatuře (máme-li příznaky "knižní" a "zastaralý") tyto varianty – dle mého názoru moderních – slov používaly. Děkuji. --Martin Kotačka (diskuse) 1. 7. 2015, 16:04 (UTC)

brémsky (české příslovce)

Na Googlu, v ČNK, v IJP ani v SSJČ existence takového příslovce nenalezena. --Martin Kotačka (diskuse) 15. 7. 2015, 06:24 (UTC)

Myslím, že jde o triviální slovotvorbu - brémský > brémsky. Není doloženo, že by takové slovo nešlo utvořit a užívat, přitom slovotvorba je doložena každou knihou o slovotvorbě (kategorie transpoziční). --Palu (diskuse) 15. 7. 2015, 07:54 (UTC)

Mám za to, že na Wikislovník nepatří teoreticky vytvořitelná, nicméně nepoužívaná a tedy z toho důvodu nedoložená slova. Příkladem budiž třeba to, že existuje a je používáno slovo trojmezí (místo, kde se stýkají hranice tří zemí), v ČNK je taky několikrát použito slovo čtyřmezí (4 země), teoreticky by pak šlo vytvořit pětimezí, devítimezí, osmnáctimezí, třistapadesátišestimezí atd. Nicméně tato teoreticky vytvočitelná slova už nejsou doložená a proto sem podle mě nepatří. U toho brémsky to je myslím stejné. --Auvajs (diskuse) 15. 7. 2015, 08:25 (UTC)

Rozdíl je v tom, že typ brémský - brémsky je zjevný z pravidel slovotvorby, zatímco typ trojmezí - osmnáctimezí je složenina a z pravidel složenin nevyplývá, že lze vytvořit složeninu z jakýchkoliv libovolných slov. Navíc užití slova brémsky si lze velmi snadno představit, zatímco osmnáctizemí nebo třeba brémit (tady navíc není zjevný ani význam, přitom ale odpovídá také slovotvorbě) nikoliv. Nepovažoval bych tak brémsky jako zcela teoretické jen proto, že jsou Brémy natolik Čechům (a češtině) vzdálené, že frekvence používání je nízká. --Palu (diskuse) 15. 7. 2015, 08:34 (UTC)

Já myslím, že bychom mohli aplikovat zdejší velice oblíbený přísup "Doložte existenci akademickými slovníky" :-) --Martin Kotačka (diskuse) 15. 7. 2015, 08:57 (UTC)

Možná půjde i o otázku, zda vůbec reálně existuje něco, čemu bychom připisovali „brémský způsob“, k čemu by se prostě mohlo příslovce „brémsky“ vztahovat. Zatímco na úrovni národních států se dá očekávat, že může být řada činností vykonávána určitým specifickým způsobem, tedy německy, francouzsky atd., na úrovni měst (obzvláště nečeských) už tato pravděpodobnost prudce klesá. S teoretickým předpokladem už si nevystačíme a bez dokladu o reálném užívání nemáme důvod takové heslo vytvářet. WS:PZH v úvodu tvrdí: „Termín by měl být zařazen, je-li pravděpodobné, že by na něj někdo mohl narazit a chtěl vědět, co znamená. Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické.“ (zvýraznil Bazi). Z toho lze dovodit, že si nevystačíme jen s teoreticky možnou, ale pravděpodobnou (doloženou) možností, že by na slovo někdo narazil. --Bazi (diskuse) 15. 7. 2015, 09:18 (UTC)

Ano, je to velmi na pomezí. Termín každopádně doložen je, pravidly slovotvorby. Je to velmi podobná otázka jako u plurálových tvarů proprií - sice se vyskytují velmi výjimečně, ale vyskytují a lze s nimi v některých případech počítat. Mám-li vyplodit nějaký smysluplný příklad, pak brémsky pohádkový, brémsky čarokrásný a nebo synonymum vařit po brémsku. Doloženo pak není ani slovo královéhradecky, přesto jsou někteří z Hradce královéhradecky nabubřelí, když mluví o Pardubicích :-) --Palu (diskuse) 15. 7. 2015, 10:03 (UTC)

Pravidla slovotvorby nedokládají slovo, pouze teoretickou možnost to slovo vytvořit. --Auvajs (diskuse) 15. 7. 2015, 17:36 (UTC)

Pravidla slovotvorby nedokládají slovo, ale dokládají teoretickou i praktickou možnost to slovo vytvořit. --Palu (diskuse) 15. 7. 2015, 20:11 (UTC)

Teoreticky je možné vytvořit víceméně nekonečné množství slov. Primárně bych se držel toho, že sem patří slova doložená.--Auvajs (diskuse) 15. 7. 2015, 22:29 (UTC)

Tyto konstrukce už asi nikoho nepřesvědčí. Zdá se, že jste tu 1:4, vemte to prosím na vědomí. Při tak malé komunitě už to lze považovat za poměrně silný konsensus. --Bazi (diskuse) 15. 7. 2015, 21:55 (UTC)

Neříká se tomu konstrukce, ale slovotvorba a tato konkrétní slovotvorba je dobře doložená. Nemůžete tu plácat něco o konsensech ve chvíli, kdy ještě nikdo diskusi nevyhodnotil. Jak řekla Dubicko, nejste ředitel wikisvěta, tak se tak laskavě přestaňte chovat. --Palu (diskuse) 16. 7. 2015, 07:21 (UTC)

Právěže konkrétní slovotvorba zde ovšem doložená není, protože to slovo zřejmě nikdy nikdo nepoužil, nebo aspoň ne ověřitelným způsobem. Pokud už slovotvorba, tak jedině zcela obecná, teoretická. Teoreticky jde vytvořit třeba slovo praprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprateta. Patří na Wikislovník? --Auvajs (diskuse) 16. 7. 2015, 07:28 (UTC)

Nepatří, protože je okrajové. Lze to ale zapsat ve slovníku takto nebo takto. Zaměřil bych se na hledání zdroje, který doloží nebo vyvrátí obecnou možnost tvorby příslovcí z přídavných jmen k těm obyvatelským jménům, které se váží k vlastním názvům měst. Pokud bychom přijali tuhle divnou tezi, že doložen má být tvar a nikoliv způsob, nemohli bychom za dobrý doklad považovat ani výše uvedené prameny ohledně proprií vlastních jmen, ani skloňovací vzory a nebo tabulku s českou výslovností. Vždy bychom museli dohledávat doložení konkrétních tvarů, což je nesmysl. --Palu (diskuse) 16. 7. 2015, 07:32 (UTC)

Pokud nějaký tvar z nějakého důvodu vytvořit nelze podle dobře popsaných principů nebo se nějakým způsobem od nich liší, určitě k tomu někde bude zdroj. Například zde je zdroj, že kolegyně se skloňuje v druhém pádě množného čísla také kolegyň, nikoliv jako růže pouze kolegyní. Pokud by takový zdroj uveden nebyl, musel by se dohledat buď jiný, nebo by byl tvar kolegyň nedoložený. Ostatní tvary by byly ale doloženy dostatečně skloňovacím zdrojem. --Palu (diskuse) 16. 7. 2015, 07:36 (UTC)

Tahle diskuze je jasná ukázka toho, jak by to nemělo vypadat. Není žádný zdroj... tak se to prostě smaže (já s tím problém opravdu nemám). Proč místo, v podstatě, planého tlachání, jste něco nezaložili?.... --Dubicko (diskuse) 15. 7. 2015, 09:51 (UTC)

Ale zdroj je, každá slovotvoná kniha. --Palu (diskuse) 15. 7. 2015, 10:03 (UTC)

@Dubicko: Rád bych připomenul vaše vlastní slova: „Nepoučovat.... díky.“ --Auvajs (diskuse) 15. 7. 2015, 16:51 (UTC)

ČS-, československy

Zakládám za Dannyho B., který asi nehodlá respektovat pravidlo. --Palu (diskuse) 2. 8. 2015, 06:22 (UTC)

Nějak nechápu, co je k ověření. Pomozte mi. --Palu (diskuse) 2. 8. 2015, 06:39 (UTC)

Neodůvodněné žádosti o ověření by se měly automaticky mazat. --Auvajs (diskuse) 2. 8. 2015, 07:04 (UTC)

Dodejte zdroj.... už je to pochopitelné? --Dubicko (diskuse) 2. 8. 2015, 07:08 (UTC)

Na žádost o dodání zdroje tu máme jinou šablonu. --Auvajs (diskuse) 2. 8. 2015, 07:20 (UTC)

U ČS- vidím jako problématické uvádět to jako předponu, protože předpona je část slova a zkratka není považována za slovo. (Toto tvrzení vychází z Čermákových definicí...) --Auvajs (diskuse) 2. 8. 2015, 07:20 (UTC)
československy má v ČNK 87 výskytů, to je myslím s přehledem postačující. --Auvajs (diskuse) 2. 8. 2015, 07:20 (UTC)

O zkratkových předponách nebo předponách zkratek jsem nikdy neslyšel. Pokud k tomu není věrohodný zdroj, tak smazat.--Shlomo (diskuse) 2. 8. 2015, 07:52 (UTC)
československy uvádí (mj.) Váša-Trávníček. Doplním.--Shlomo (diskuse) 2. 8. 2015, 07:52 (UTC)

Faktická poznámka: Nejedná se o pravidlo, jak se snaží Palu lživě tvrdit, ale o menšinou vynucovanou byrokracii nepodloženou žádným konsenzem, a tudíž nevynutitelnou.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 2. 8. 2015, 22:29 (UTC)

Faktická poznámka: Celá stránka Wikislovník:Ověřitelnost není pravidlem. Každopádně pokud se na ní odkazujete, tak je nepřijatelný postup vybírat si z ní jen něco a část naopak ignorovat. Jinak slova o tom, že tato "byrokracie" je vynucovaná menšinou,nejsou ničím podložená. Stejně tak se může říct, že menšina "u moci" účelově vynucuje mazání stránek, které by zde bez problému mohly být. Např. kohoutková voda. --Auvajs (diskuse) 3. 8. 2015, 03:13 (UTC)

československy doloženo
ČS- nedoloženo, použitelný obsah přesunut na Příloha:Zkratky začínající na ČS (čeština). --Auvajs (diskuse) 18. 10. 2015, 07:08 (CEST)

Chmcht

Ověřovací šablonu vložil Shlomo. Po zběžném googlování jsem taky nic nenašel. --Auvajs (diskuse) 2. 8. 2015, 07:28 (UTC)

šílenecký

Zdá se, že ani Zdenekk2 nehodlá užívat tento nástroj. --Palu (diskuse) 2. 8. 2015, 21:12 (UTC)

Nějak nerozumím, proč chce kolega doložit široké užití? Kvůli případnému příznaku okazionalismus? Nebo kvůli příznaku řídce? To pak ale není na šablonu Ověřit (zpochybnění celého hesla), nýbrž na Doložit zdroj (zpochybnění jedné informace). Nebo jde kolegovi o WS:PZH? WS:PZH nic takového nepožaduje, resp. požaduje, ale u Široce užívaných „termínů“, nikoliv u jednotlivých slov. Naproti tomu slovo je doloženo užitím ve známé práci, jak je požadováno dokumentem. Tak si tak říkám, jestli to není zase nějaká osobně mířená provokace. A nebo prostě jenom nechápu smysl toho požadavku. --Palu (diskuse) 2. 8. 2015, 21:21 (UTC)

V ČNK 20 výskytů. --Auvajs (diskuse) 3. 8. 2015, 03:08 (UTC)

Vzhledem k pravidlu a doložení odebírám šablonu. --Palu (diskuse) 4. 8. 2015, 08:54 (UTC)

algoritms

Google nalézá docela dost výskytů, ale to připisuji spíš tomu, že angličtina je hodně rozšířená, používá ji hodně nerodilých mluvčích a dělají chyby. A také je to správné slovo v jiných jazycích. Nedaří se mi ověřit, že by to bylo i anglicky takto správně. --Tchoř (diskuse) 5. 8. 2015, 20:41 (UTC)

Vypadá to na obyčejný překlep. Nestačilo by to přesunout? --Auvajs (diskuse) 5. 8. 2015, 21:00 (UTC)

(s editačním konfliktem)
Takhle to dopadá, když se nahánějí editace a nepřemýšlí se u toho. Samozřejmě, že tam chybí h. Přesunul jsem.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 5. 8. 2015, 21:02 (UTC)

Prosím, přestaňte s takovými poznámkami, které ničemu neprospívají.--Auvajs (diskuse) 5. 8. 2015, 21:05 (UTC)

A pak kdo tu působí agresivně... Zcela zbytná provokace. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2015, 21:30 (UTC)

Jak se do lesa volá.... --Dubicko (diskuse) 5. 8. 2015, 21:32 (UTC)

Plést se do každé diskuse, na kterou narazíte, jen abyste vyprskla další jedovatou slinu, není dobré. --Bazi (diskuse) 5. 8. 2015, 21:37 (UTC)

Buďte aspoň originální... --Dubicko (diskuse) 5. 8. 2015, 21:39 (UTC)

Vyprošuju si poznámku o nahánění editací. Klidně ty plurály založte botem, nemám nic proti tomu, ba dokonce naopak to velice přivítám. To vy ovšem neuděláte, vy rád jen kritizujete a buzerujete ostatní. Ano, něco jsem přehlédl. Byla to chyba strašící v tom hesle od roku 2012, ale mou editací si jí v posledních změnách všiml jiný uživatel a mohla být tedy ve druhém kroku opravena. Takhle by tam strašila do alelujá. --Martin Kotačka (diskuse) 6. 8. 2015, 06:27 (UTC)

bierig

Opět podávám za Zdenkk2a. --Palu (diskuse) 6. 8. 2015, 07:11 (UTC)

Vypadá to na nějakou pivní značku. Pokud je výskyt jenom tam, je nepochybné, že jde jen o okazionalismus. Ověření je splněno díky užití ve známém díle, za které považuji celoněmecky známý reklamní slogan. Teď ještě nějak zjistit vhodný příznak a něčím ho podložit. --Palu (diskuse) 6. 8. 2015, 07:15 (UTC)

Můžete nějak doložit, že ten slogan je „celoněmecky známý“? A ještě (obecná) poznámka: Pokud se diskutuje tady a nikoliv u hesla, tak za nějaký čas může nějaký nováček znovu vlepit šablonu Ověřit ze stejného důvodu, protože na diskusi nic nebude a jinde (včetně historie hesla) pátrat nebude.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 8. 2015, 15:05 (UTC)

Německý korpus (resp. jeden z nich) to slovo neobsahuje. Je to zřejmě něco jako slangové slovo, na druhé straně snadno srozumitelné (bývá uváděno bez vysvětlení), takže je zařazení (pro mě) dost sporné. Btw Putigamer je rakouský pivovar, takže o celoněmecké známosti velmi pochybuji ;-) --Auvajs (diskuse) 6. 8. 2015, 15:27 (UTC)

@Zdenekk2: Dobrá připomínka. Navrhuju založit šablonu po vzoru Wikipedie, ostatně podobnou šablonu mají na anglickém Wikislovníku. --Auvajs (diskuse) 6. 8. 2015, 15:27 (UTC) V rychlosti jsem vytvořil: Šablona:Ověřeno. --Auvajs (diskuse) 6. 8. 2015, 15:37 (UTC)

Já naopak navrhuji, aby se opět diskutovalo u hesel (jak bylo do nedávna zvykem) a tato stránka se smazala (včetně zmínky o ní jinde), čímž se sníží zbytečná byrokracie.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 8. 2015, 15:40 (UTC)

+1 --Dubicko (diskuse) 6. 8. 2015, 15:54 (UTC)

To by bylo fajn jen v případě, že by to skutečně byla zbytečná byrokracie. Ve skutečnosti je to ochrana hesel před zbrklým subjektivním mazáním. Jinak Auvajsi, asi jsi pochopil, že to byla jenom moje chyba, a že jsem měl na mysli celorakousky známý slogan, ne? --Palu (diskuse) 6. 8. 2015, 16:00 (UTC)

Jaká ochrana před zbrklým subjektivním mazáním, když ta šablona má nějakou lhůtu a vkládá do nějaké kategorie, kterou může každý sledovat? S další šablonou na diskusní stránce (sic!) už by to byl pochod z Prahy do Vídně přes Čínu.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 8. 2015, 17:55 (UTC)

Např. před pár dny bylo heslo kohoutková voda smazáno bez diskuze na základě správcovy svévole. Určitě ne na základě komunitního konsensu. --Auvajs (diskuse) 6. 8. 2015, 18:47 (UTC)

To už se ale bavíme o šabloně Smazat, která nemá se šablonou Ověřit žádnou souvislost. Dále vraťte transkluze diskusí, se kterými nesouhlasím a ke kterým nemáte konsenzus komunity.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 8. 2015, 19:06 (UTC)

Je to pokus o kompromis mezi tím, zda vést diskuzi o ověření na diskuzní stránce nebo tady. Samozřejmě se to může za chvíli smazat. Jinak ohánění se konsensem je v této fázi vcelku trapné, protože vy zase nemáte konsensus s odstraněním té transkluze :D ... --Auvajs (diskuse) 6. 8. 2015, 19:12 (UTC)

I já jsem pro přesun diskusí (zpátky) na diskusní stránky hesel. S tím, že zde (nebo ještě lépe Pod lingvistickou/jazykovědnou lípou, popř. Na lingvistickém/jazykovědném slovíčku) bude vhodné dát odkaz na aktuálně diskutované-ověřované heslo. Ještě lépe, kdyby se někde (třeba Pod příslušnou lípou/slovíčkem v záhlaví, nebo v Posledních změnách jako na Wikipedii) generoval automaticky seznam aktuálních hesel k ověření podle příslušných šablon.--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2015, 16:06 (UTC)

Chtěl jsem navrhnout totéž. Po vzoru Třetího názoru. Jinou variantou by mohlo být vytváření podstránek pro každé heslo a pak ta šablona do diskuse po vzoru Diskuse o smazání, která by odkazovala na příslušnou podstránku s argumenty, ale uznávám, že to je řešení národnější a nenapadá mě teď konkrétní důvod, proč by mělo být lepší než pouhý odkaz a diskuse vedená u hesla. --Bazi (diskuse) 6. 8. 2015, 19:41 (UTC)

Je to problematické, protože smazáním hesla nebude archivovaná diskuze a osobně očekávám přechod na zneužívání šablony Smazat. Tedy někomu se nebude chtít diskutovat o ověření, tak tam místo šablony Ověřit rovnou vloží Smazat a správce-delecionista to obratem smaže dřív, než kdo stačí zareagovat. --Auvajs (diskuse) 6. 8. 2015, 19:45 (UTC)

Delecionismus, stejně jako inkluzionismus jsou legitimní názorové proudy, ačkoli ta slova, podobně asi jako tady, zaznívají spíš jako odsudky a skoro hanlivé výrazy. A nepleťme do toho šablonu Smazat, protože její použití není řešeno ani žádnou jinou zde navrženou variantou. Když se to zrychleně smaže, sem to stejně nepřijde, nezaloží se žádná podstránka, nevznikne žádná diskuse. Pravidla pro zrychlené nebo naopak odložené smazání nechť se klidně řeší jinde, tady jsem měl pocit, že se řeší jen forma diskutování o heslech navržených k ověření a případně sama existence této stránky. --Bazi (diskuse) 6. 8. 2015, 23:27 (UTC)

@Zdenekk2, Dubicko, Palu, Shlomo: toto každopádně není dobré místo pro diskuzi o tom, kde se mají vést diskuze o ověření --Auvajs (diskuse) 6. 8. 2015, 17:02 (UTC)

@Palu: Ano, je jedno, jestli celoněmecký nebo celorakouský "známý slogan". Každopádně je to sporné. Třeba slogan Evropy2 je "MaXXimum muziky". (Opravdu jí neposlouchám, jen sem se snažil vygooglovat nějaký český slogan s vymyšleným slovem a toto je tomu asi nejblíž. :-) S trochou zjednodušení můžeme říct, že je "známý v celém Česku". Přesto pochybuju, že by se zde našel někdo, kdo by podporoval vložení slova maxximum jako varianty slova maximum... --Auvajs (diskuse) 6. 8. 2015, 17:10 (UTC)

bierig nedoložen jako obecně používaný termín, slovo je zřejmě používáno jen v reklamách jednoho pivovaru. --Auvajs (diskuse) 18. 10. 2015, 07:12 (CEST)

honěná, prodávaná

Prosím o doložení zpodstatnělých přídavných jmen, tedy že se používají tato slova i samostatně bez vazby "hra na", "hrát na", "hrát si na". --Palu (diskuse) 2. 10. 2015, 07:21 (UTC)

SSJČ poskytuje slovníkové heslo honěná a výklad k němu samotnému, ačkoli nabízí i vazbu „hrát na“. --Bazi (diskuse) 2. 10. 2015, 09:27 (UTC)

Minimálně u honěná je uveden odkaz na SSJČ. K nalezení jsou spojení "cyklistická honěná", "hrát honěnou". Další zdroj tvrdí Všech těchto názvů se nejčastěji užívá v předložkovém akuzativu závislém na slovese hrát, např. hrát na honěnou, na schovávanou, ale běžný je i nominativ a podle potřeby se objevují také jiné pády. Prodávaná je analogická, i když jinde než v Pejskovi a kočičce jsem na ni nenarazil.

Naopak myslím, že spojení typu "hra na honěnou" tím pádem není nic jiného než spojení slov hra na a honěná bez jiného významu a tudíž je možné je smazat. JAn Dudík (diskuse) 2. 10. 2015, 09:33 (UTC)

Souhlas. Ačkoli je to zřejmě ustálená vazba, významově nic navíc nepřináší. --Bazi (diskuse) 2. 10. 2015, 10:00 (UTC)

A říká se i hra na kostky nebo hra v honěnou? Ne. Právě proto je důležité, že jde o ustálenou vazbu a právě proto je potřeba tuto vazbu do slovníku zanést. Netvrdím, že je potřeba ve formě vlastního hesla, ale určitě někam ano, například jako poznámku v hesle "honěná". Nicméně pořád řešíme honěnou, která už je ověřená. Jak je to ale se samostatnou prodávanou? Platí na ní taky ten univerzální zdroj? --Palu (diskuse) 2. 10. 2015, 16:47 (UTC)

honěná je v IJP
prodávaná jako substantivum nedoloženo --Auvajs (diskuse) 13. 11. 2015, 19:06 (CET)

VLLSPP

Prosil bych o ověření nějakým důvěryhodným zdrojem. Děkuji. --Martin Kotačka (diskuse) 10. 8. 2015, 16:45 (UTC)

Sice bohužel nemohu být považován za důvěryhodný zdroj, ale za sebe a za své dětství potvrzuji existenci - tzn. přesně takovýto výklad dané zkratky. Snad někdo něco někde vyštrachá. Ne-li, doufám přesto, že to nepovede ke smazání. Brrr, to je ale zima. Už aby se trochu oteplilo. --78.45.165.106 11. 8. 2015, 06:24 (UTC) P.S. A co takhle zduplikovat do WikiSloníku, pro jistotu?

Výskytů je na internetu dost, ale chtělo by to najít ty nejvěrohodnější a dát je sem. Pak by šlo možná heslo obhájit. --Palu (diskuse) 11. 8. 2015, 09:22 (UTC)

nedoloženo žádným věrohodným zdrojem --Auvajs (diskuse) 18. 10. 2015, 07:14 (CEST)

slakantní

ČNK 0 výskytů, Google books 0, Google 0, neobsahuje PSJČ ani IJP. --Auvajs (diskuse) 18. 10. 2015, 03:32 (CEST)

Wendigo

O ověření požádal Shlomo. --Auvajs (diskuse) 18. 10. 2015, 07:40 (CEST)

Viz en.wp a další jazykové verze. Smýšlené to jistě není. V ČNK 5 výskytů z fantasy románu Indigový drak, ISBN 978-80-253-0541-6 (v tomto pravopise). --Auvajs (diskuse) 21. 10. 2015, 20:52 (CEST)

COP

O ověření portugalštiny požádal JOtt. Shlomo ve shrnutí komentoval: „(...) je to opravdu nějaké divné. Skoro bych řekl, že ve zdroji je chyba a že tam má být „Comité Olímpico de Portugal“. Má někdo další zdroj?“ --Auvajs (diskuse) 18. 10. 2015, 07:42 (CEST)

Stále nebylo ověřeno, přestože byla šablona plíživě odstraněna. Restart lhůty. --Auvajs (diskuse) 8. 12. 2015, 02:52 (CET)

Doložen jiný význam a problematický význam označen šablonou Doplňte zdroj. --Palu (diskuse) 22. 12. 2015, 18:57 (CET)

rybalt

Význam č. 1: Je to na polské Wikipedii, tedy považuji za možné, že to používal Miczkiewicz, ale nepodařilo se mi to dohledat v žádném českém zdroji (ČNK, Google Books, PSJČ apod.) --Auvajs (diskuse) 21. 10. 2015, 20:45 (CEST)

Význam potvrzuje i ten RedWay, uvedený dole u synonym... --Okino (diskuse) 21. 10. 2015, 20:48 (CEST)

Vidím. Jen mi prostě připadá divné, že to není nikde jinde, obzvlášť pokud to je používáno v překladech Miczkiewicze. Je to zřejmě nějaký polonismus. --Auvajs (diskuse) 21. 10. 2015, 20:57 (CEST)

No, zcela jistě je to také historismus. Kdo ví, jestli nehledat někde v Jungmannovi nebo tak nějak...? Bohužel svazek 3 s písmenem R na internetu nevidím. Anebo nějaké, zejména starší publikace o dějinách středověké hudby. --Okino (diskuse) 21. 10. 2015, 21:10 (CEST)

Obsahuje to Kott (+). --Auvajs (diskuse) 21. 10. 2015, 21:48 (CEST)

ověřeno--Auvajs (diskuse) 21. 10. 2015, 21:48 (CEST)

poramtat

Žádost o ověření vložil Shlomo se shrnutím: nějaké výskyty to sice má, ale bojím se, že na WS:PZH to nestačí --Auvajs (diskuse) 14. 11. 2015, 21:30 (CET)

žádná aktivita, nedoloženo --Auvajs (diskuse) 3. 1. 2016, 10:09 (CET)

siswatština

Google mi sice našel 605 údajných výskytů, ale buď jsou to strojově vygenerované seznamy překladů názvu jazyka "ss" do všech možných jazyků (že by CLDR?), nebo strojové překlady cizojazyčných textů do češtiny. Ani jedno nelze považovat za věrohodný zdroj. Klégr a kol: Světem jazyků uvádí tento jazyk pod názvem "svazijština" (btw. Google: 2560 výskytů), nic jiného (lepšího) se mi (zatím) dohledat nepodařilo. Bude mít někdo víc štěstí?--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2015, 08:59 (CET)

Ano, CLDR pro ss uvádí „siswatština“, ale těžko říct, kde se to tam vzalo. --Mormegil (diskuse) 19. 12. 2015, 21:49 (CET)

Žádná aktivita, není doloženo. Označuji k rychlému smazání. --Palu (diskuse) 17. 2. 2016, 22:29 (CET)

Smazáno coby nedoloženo. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 12:45 (CEST)

TTYLXOX

V tomto stavu heslo vypadá jako experiment. Na Googlu to něco má, ale mnoho výsledků se týká jednoho songu. Chtělo by ověřit větší rozšíření. --Auvajs (diskuse) 8. 12. 2015, 02:54 (CET)

badchn

Prosím o zdroj uvádějící skloňované tvary "badchna, badchnu etc." - aspoň některé, ze kterých by se ty ostatní daly interpolovat... Nechtěl jsem dávat {{Doplňte zdroj}} ke každému tvaru jednotlivě, proto "Ověřit" - chcete-li klidně rozepište na jednotlivé požadavky ;) --Shlomo (diskuse) 18. 12. 2015, 08:46 (CET)

S prominutím, k tomuto ŽOO není. Navíc hrozí reálné riziko, že bude po 30 dnech smazáno celé heslo "protože v něm je ověřovací šablona" (jak už se v minulosti několikrát stalo). Co se mě týče, skloňování jsem vložil podle vzoru pán, přičemž si sám nejsem jistý, zda je správné. Máte-li pochybnost, nejlepší bude skloňování kompletně smazat. Jinak se obávám, že skloňování se zřejmě doložit nepodaří. --Auvajs (diskuse) 19. 12. 2015, 16:15 (CET)

S prominutím, šablona byla vložena zcela zjevně do určité části a v šabloně je jasně uvedeno, že potřeba ověření se týká "hesla nebo jeho části". Prakticky stejná formulace je i v klauzule o smazání. Šablona tudíž byla použita k účelu, ke kterému je určena. Pokud někdy někdo smazal celé heslo, ačkoli byla k ověření označena jen část, (nejsem si takového případu vědom, ale nemohu ho vyloučit) je třeba řešit pachatele takového smazání a ne překrucovat smysl šablony. Nebo iniciovat změnu šablony.

Jinak vaše obavy o doložitelnost skloňování v tomto případě sdílím, ale zejména u takových sporných případů u Wikislovníku raději ocením přiznanou neúplnost než nepřiznanou nespolehlivost...--Shlomo (diskuse) 19. 12. 2015, 17:37 (CET)

Zde na této stránce úplně nahoře: Žádost o ověření je fórum Wikislovníku k urgentnímu ověření, zda heslo jako celek splňuje podmínky pro zařazení. (...) Žádost o ověření se také nevztahuje na ověřování jednotlivých informací, pro tento případ slouží šablona {{Doplňte zdroj}}.

Ověření části hesla se podle mě vztahuje k tomu, kdy je zpochybněno např. jedno z homonymních slov, popř. slovo v jednom jazyce, ale ostatní nikoli. --Auvajs (diskuse) 19. 12. 2015, 17:53 (CET)

deskvamace

Sporný uvedený význam, neodpovídá google testu. --Okino (diskuse) 14. 2. 2016, 12:14 (CET)

Odpovídá však tomu, co uvádí Nový akademický slovník cizích slov (Praha:Academia 2005) na str. 165. --Martin Kotačka (diskuse) 14. 2. 2016, 12:34 (CET)

Je to tam uvedeno bez příznaku? Myslím, že to bude jen odborná mluva? (nebo tento zdroj tyto příznaky vůbec neřeší?) --Palu (diskuse) 14. 2. 2016, 12:54 (CET)

psjč:deskvamace, -e f. geol. odlupování zvětralých částeček. Biol. odlupování odumřelých částeček pokožky – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 46.135.24.10 (diskuse • příspěvky).

zortogonalizovat

Užito alespoň zde: . --Auvajs (diskuse) 25. 2. 2016, 23:00 (CET)

Smazáno coby nedoloženo: jeden výskyt v Google books v Mlčoch, Lubomír a kol. 2013 dle WT:PZH nestačí. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 12:44 (CEST)

Czexit, Brexit, Grexit

Prosím o ověření variant s velkými písmeny. Podle všeho jsou to jen chybné tvary (přitom časté, o tom není pochyb), které vznikly nedůsledným přejetím slov z angličtiny, kde je slovo klasifikováno jako proprium. Pakliže by to bylo klasifikováno jako proprium i v češtině, bylo by potřeba doložit podle jakého typu. Může se porozhlédnout např. kolega Auvajs, JOtt, Shlomo? --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 10:24 (CET)

Řekl bych, že by to mohlo být bráno i jako proprium. brexit - (obecně) výstup Británie z EU, Brexit - konkrétní (předpokládám, že pouze jedna) událost, kdy Británie vystupuje z EU. Podobně jako vítězný únor - únor, který přinesl vítězství; Vítězný únor - komunistický převrat. --Auvajs (diskuse) 26. 2. 2016, 15:10 (CET)

Díky za nástřel. To nás posouvá k této stránce, k části "Významné dějinné události a období". Osobně nevím, pod který tam zmíněný typ bych to zařadil. Aby nám z toho nakonec nevypadlo, že chybně je varianta s malým. Ideální by bylo oslovit jazykovou poradnu, ale k tomu zatím nemáme uspokojivý instrument. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 17:00 (CET)

Evidentně v tom žádný systém není, když Květnová revoluce je s velkým a sametová revoluce s malým. Nicméně bych poněkud šetřil slovy jako že jedná z variant je chybná. Viz co IJP píše o svátcích: „NASCS uvádí názvy pesach, pascha (židovské svátky) s malým písmenem. V praxi se však často vyskytují s velkým písmenem a tento způsob psaní nelze hodnotit jako chybný.“ Řekl bych, že nějaký způsob zápisu může být chybný jen v případě, kdy je slovo výslovně kodifikováno nebo je výslovně kodifikováno pravidlo, pod něž to lze zařadit. (IJP ovšem samozřejmě kodifikační status nemá.) --Auvajs (diskuse) 26. 2. 2016, 17:10 (CET)

Právě proto jsem založil tohle vlákno, abych zjistil, jestli to nějaké pravidlo upravuje. Jinak mezi ty pravidla bych pro naše účely řadil určitě i IJP, Naše řeč a jiné nekodifikační zdroje, protože jsou pro nás věrohodné, věrohodnější než nějaký novinář, který si napíše nějakou chybu. Chybovost by ale určitě neměla vycházet z pouhé absence varianty v nějakém zdroji, ale vždy by měla být podepřena nějakým pravidlem nebo podobně. V tomhle případě jsem se obával, že ta chybovost bude podepřena právě pravidlem o velkých písmenech, ale ukazuje se, že pravděpodobně to tak není, protože se příručka o tomto typu nezmiňuje (čili neříká tak ani tak). Pakliže se neukážou další zdroje, vyhodnotil bych to jako že ani jedna varianta neodporuje dostupným zdrojům a (vzhledem k tomu, že jsou ověřeny výskytem) obě jsou možné. Ale opakuji, že pro podobné případy by bylo velmi vhodné navázat spolupráci s ÚJČ, ideálně přes Wikimedia ČR. --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 18:34 (CET)

Ponecháno; doklady jsou v heslech. --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 11:00 (CEST)

zemanovatět

Ve významu „stát se podobný Emanovi“. Sice by se to slovo takhle vytvořilo, nicméně zatím žádný doklad toho, že by ho někdo používal ;) --Auvajs (diskuse) 26. 2. 2016, 15:06 (CET)

Smazáno dne 26. 4. 2016 - doklad o části hesla "stát se podobný Emanovi" nebyl dodán. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 14:40 (CEST)

הרחפת שלי מלאה בצלופחים

Jedná se o hlášku použitou v Monty Pythonově létajícím cirkuse, což by teoreticky mohlo splňovat podmínku "užito ve známém díle". V originále je ovšem použita anglicky, a ačkoli pravděpodobně existuje i hebrejský dabing/titulky, nevím, zda "užito v překladu známého díla" je dostatečné...

Druhá šance na zařazení spočívá v tom, že hláška má nepopiratelný potenciál stát se idiomem (třeba pro nevydařenou konverzační příručku). Pro zařazení je ovšem směrodatné, zda se v takovém idiomatickém významu skutečně používá a zda takové použití lze doložit. V tomto případě navíc v hebrejštině...--Shlomo (diskuse) 24. 3. 2016, 08:07 (CET)

Podle mě se to i překladu týká. Například překlady postav z Herryho Pottera do češtiny apod. jsou podle mě podle tohoto bodu zařaditelné. --Palu (diskuse) 24. 3. 2016, 10:52 (CET)

Asi bych s tím neměl problém, pokud by sám překlad byl kvalifikovatelný jako "známé dílo". Čímž si v tomto případě nejsem jist, ale to nejsme schopni rozhodnout bez informace, o jaký-který-čí překlad se jedná. Ani potom nebudeme o moc dál, protože nemáme nijak vymezeno, co je "známé" dílo. Jistěže Kralická bible je známým dílem, zatímco moje diplomová práce ne, ale mezi těmito extrémy se najde široké spektrum případů, z nichž na mnohé nebude jednotný názor...

Druhou, obecnější otázkou je, zda cokoli co se vyskytlo v jakémkoli kontextu v nějakém známém díle má právo být na Wikislovníku. Přidalův překlad Pana Kaplana je jistě známý; budeme zde proto tolerovat hesla šišbardón, pamprésor (a mnohá další)?--Shlomo (diskuse) 24. 3. 2016, 11:22 (CET)

Také myslím, že pojem "známého díla" je příliš nejasný. Šlo by ho zpřesnit např. tím, že by se vyžadovaly zdroje, které byly vydány tiskem v nakladatelství resp. (u novějších) mající ISBN či ISSN. V tom případě by byly, myslím, dohledatelné v knihovnách, tj. informace by byly automaticky ověřitelné.

K té obecnější otázce: zdá se mi, že podle současných pravidel při jejich doslovné interpretaci odpověď je Ano. Podle bodu 1.2 / 2. by šlo zařadit všechny kreace páně Kaplana včetně pamprésora. Což se mi zdá špatně, protože do slovníku podle mého názoru nepatří jednorázové neologismy použité právě jen v jednom (přestože známém) díle. Zdálo by se mi rozumnější tuto podmínku zpřísnit, alespoň na použití ve dvou různých („známých“) dílech dvou různých autorů. Tím by se např. asi vyřadily různé pojmy z H. Pottera, jestliže je nikdo "nezrecykloval" jinde. Překladatelé mají jistě v některých případech volnost použít slova velmi rozmanitá včetně novotvarů, ale to by je ještě nemělo samo o sobě kvalifikovat pro zařazení do Wikislovníku.--JOtt (diskuse) 8. 4. 2016, 13:31 (CEST)

Pro zajímavost, na en wikt jsme užití ve známém díle coby kritérium zrušili. Argument mnou použitý pro zrušení se shoduje s tím co uvádí JOtt: " do slovníku podle mého názoru nepatří jednorázové neologismy použité právě jen v jednom (přestože známém) díle." --Dan Polansky (diskuse) 1. 5. 2016, 10:54 (CEST)

Smazáno 26. 4. 2016. Co heslo mohlo zachránit z WS:PZH bylo "užití ve známé práci", což však mazající Danny B. nejspíš neuznal. Pojďme to uzavřít; rozporovat možno. --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 10:58 (CEST)

Čobolák

Heslo založené od User:JAn Dudík. Omlouvám se pokud je to zřejmé, ale je tento výraz ověřitelný? Pokud ano, jak? --Dan Polansky (diskuse) 1. 5. 2016, 10:48 (CEST)

Může se prosím k tomu User:JAn Dudík vyjádřit? Lenka64 mu napsala na stránku že "SNČ uvádí s "č".... pokud nemáš jiný zdroj.... přesuň si to...." Může prosím tedy Jan Dudík stránku přesunout na stránku s malým č? Nebo souhlasí ostatní že se to má přesunout na stránku s malým č? --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 10:28 (CEST)

Vrátil jsem do hesla šablonu Ověřit kterou odstranila Lenka64; velké č ověřené není, co vidím. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 12:42 (CEST)

Já heslo založil s malým č, velké Č tomu přiřadil Palu se shrnutím národnosti se píší s velkým písmenem. Přesunuto zpět, považuji za vyřešené. JAn Dudík (diskuse) 20. 6. 2016, 07:48 (CEST)

Přesunuto na doložený tvar. --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 09:44 (CEST)

mariposita

Zadáno coby španělsky motýlek. K ověření zadal Jan Dudík dne 9. června 2016. Slovní tvar je doložený v Google books, a sice v textech které vypadají že jsou španělsky. Je někdo kdo rozporuje ty nálezy na Google books coby dokládající použití? Řídí se tento proces stránkou Wikislovník:Podmínky pro zařazení hesla#Dokládání, včetně "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok"? Stránku založil Uživatel:Juandev; co byl jeho zdroj? --Dan Polansky (diskuse) 11. 6. 2016, 12:52 (CEST)

Co bylo zdrojem nevím. O zdroj měl pan Dudík žádat před dvěma lety, kdy jsem to zakládal. Ne dva roky nad to. Opět to začíná připomínat to pronásledování.

Jinak ve slovníku to nebude, protože je to zdrobnělina.--Juandev (diskuse) 12. 6. 2016, 07:41 (CEST)

O zdroj může Jan Dudík žádat kdykoliv; není nic jako promlčecí lhůta. Neexistující rádoby-slova je třeba z Wikislovníku odstranit a to i kdyby tu byly pět let. Není-li zřejmé že slovo existuje, pak je v pořádku žádat o doklad existence. Jinak zdrobněliny napříklady v českých slovních jsou; stejně tak má zdrobněliny Duden, například pro Häuschen. --Dan Polansky (diskuse) 12. 6. 2016, 09:08 (CEST)

Heslo existuje několik let, neexistuje na žádném jiném Wikislovníku. Výskyt doložen je, viz i mé shrnutí, ale jak doložit, že se skutečně jedná o motýlka? nebo o motýlek? JAn Dudík (diskuse) 13. 6. 2016, 07:51 (CEST)

Protože je to morfologicky zřejmé s využitím mariposa? Spokojen? Můžeme zavřít? --Dan Polansky (diskuse) 13. 6. 2016, 20:07 (CEST)

Třeba takhle? Bagr to asi nebude.--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 07:28 (CEST)

A nebo takhle - tady je přímo napsáno, že zdrobnělina od slova "mariposa" je "mariposita".--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 07:28 (CEST)

A co kdybys doplnil zdroj přímo do hesla a ne jen sem? Na Wikipedii platí princip ESO. čistě formalisticky by se mohlo stát, že seženeš desítky zdrojů, ale protože po uplynutí lhůty nebude v hesle ani jeden, bude heslo smazáno. JAn Dudík (diskuse) 14. 6. 2016, 09:39 (CEST)

Proč je potřeba ověřit přímo v hesle? Proč nestačí tato diskuze odkazující na relevantní zdroje, které se tu buď uznají či neuznají? Proč se ten kdo bude mít příště pochybnost nemá podívat na mluvní stránku hesla a najít tam tuto diskuzi zarchivovanou? --Dan Polansky (diskuse) 17. 6. 2016, 20:13 (CEST)

Problém je, že na diskusi hesla není uvedeno nic a tato stránka není diskusí k heslu. JAn Dudík (diskuse) 17. 6. 2016, 22:59 (CEST)

Proč se nemůže tato diskuze po svém uzavření zkopírovat na mluvní stránku, nebo z mluvní stránky alespoň odkázat? --Dan Polansky (diskuse) 18. 6. 2016, 08:00 (CEST)

Já bych to neviděl jako problém, že by ty zroje byly přímo ve stránce.--Juandev (diskuse) 18. 6. 2016, 08:12 (CEST)

(odsadit) Já dlouhodobě v požadavku mít zdroje přímo ve stránce vidím, protože to přidává papírování. Vezměte si že hlavní zdroj jsou ony nálezy v Google books a ty pořád ve stránce nejsou; byly by potřeba tři, pokud dobře čtu Wikislovník:Podmínky pro zařazení hesla#Dokládání. Nicméně Juandev přidal do stránky odkaz na nějakou stránku o tom že je to zdrobnělina. Doklady o existenci tvaru jsou na Google books. @JAn Dudík: Můžeme to zavřít? Pokud ano, mohl byste prosím nadpis proškrtnout pomocí <s></s>? --Dan Polansky (diskuse) 18. 6. 2016, 08:38 (CEST)

Zdroje nalezeny a doplněny do stránky. JAn Dudík (diskuse) 20. 6. 2016, 07:44 (CEST)

botafuego

Španělské heslo. K ověření zadal Jan Dudík dne 9. června 2016. Bude Janu Dudíkovi stačit Collins? --Dan Polansky (diskuse) 11. 6. 2016, 12:57 (CEST)

A tady je DRAE. --Dan Polansky (diskuse) 12. 6. 2016, 12:24 (CEST)

Ve shrnutí zpochybňuji bezpříznakovost, tipoval bych na (zastarale), což ostatně tvrdí i Collins (ten má dokonce (archaicky)) Po doplnění zdroje, příznaku a opravě příkladu bych považoval za ověřené. JAn Dudík (diskuse) 13. 6. 2016, 07:54 (CEST)

Počkejte, takže kvůli chybějícímu ověření příznaku se heslo smaže? --Dan Polansky (diskuse) 13. 6. 2016, 20:04 (CEST)

No nesmaže, znění té šablony, je totiž v rozporu s Wikislovník:Ověřitelnost#Neověřené informace. Respetive v tomto případě pan Dudík, použil chybný postup a chybnou šablonu.--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 07:50 (CEST)

A jak má drahý kolego člověk vědět, co chceš ověřit?!--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 07:50 (CEST)

Heslo jsem ověřil, podle již zase asi vhodného zdroje Dubský. Bezpříznakovost jsem doložil ze dvou zdrojů. Obecně ale chápu příznaky jako velký problém. Mnoho slovníků se v tomto liší a proto bych se přikláněl k tomu, aby jsme do takových titěrností nezabýhaly.--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 20:51 (CEST)

Uzavřeno coby ponecháno: zdroje jsou dokonce přímo v hesle. --Dan Polansky (diskuse) 17. 6. 2016, 20:14 (CEST)

sacorrista

Španělské heslo. K ověření zadal Jan Dudík dne 9. června 2016. Rychlý Google search ukazuje že je to téměř jistě neexistující tvar a že to existuje coby socorrista. Takže přesunout? --Dan Polansky (diskuse) 11. 6. 2016, 13:03 (CEST)

], ], ], ], ], ], ], ] --Kusurija (diskuse) 11. 6. 2016, 17:23 (CEST)

Díky; dobrý nápad. Mnohé z nich to mají coby katalánštinu: de:socorrista, fr:socorrista, ovšem tady je španělština: hu:socorrista, pl:socorrista, fi:socorrista. --Dan Polansky (diskuse) 11. 6. 2016, 18:09 (CEST)

Přesunul jsem to na socorrista; je zřejmé že "sacorrista" není doloženo. Teď, je pravda že to znamená plavčík? --Dan Polansky (diskuse) 12. 6. 2016, 09:12 (CEST)

Tady je socorrista v RAE. Podle té definice z RAE by to mohl být záchranář a ne plavčík, ale kdo ví; definice jsou často nepřesné. Zatím dostatečně blízko? Můžeme to zavřít? --Dan Polansky (diskuse) 12. 6. 2016, 11:58 (CEST)

Díky kolego, souhlasím s tím, že to byl pravděpodobně překlep.--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 07:57 (CEST)

Smazáno kvůli zjevně chybějícím dokladům a po přesunutí na doložený tvar. Po přesunutí navrhovatel sám prohlásil za ověřené v rozdíl. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 10:32 (CEST)

zvadlo

Hledal jsem ve slovníku akademie věd a nenašel. Myslím si, že by to chtělo doložit, aby se nám tu nehromaili vymyšlené výrazy.--Juandev (diskuse) 18. 6. 2016, 09:40 (CEST)

? --Silesianus (diskuse) 18. 6. 2016, 09:45 (CEST)

Transparentní link od Silesiána: Wikiversity:cs:Česká slova/zvadlo. Jako doklad existence slova zjevně neposlouží. --Dan Polansky (diskuse) 18. 6. 2016, 10:26 (CEST)

Mi šlo jenom o vypíchnutí, že Juandev zde nepřímo navzal slovo zvadlo jako vymyšlený výraz, přičemž ho v roce 2014 (viz link) znal, a to dokonce v takové míře, že jej „zpracoval“ jako heslo jednoho z esvých projektů. --Silesianus (diskuse) 18. 6. 2016, 10:34 (CEST)

Rozumím: "aby se nám tu nehromaili vymyšlené výrazy" ve světle tohoto budí údiv. --Dan Polansky (diskuse) 18. 6. 2016, 10:36 (CEST)

Hmm aha, no jo no. Když už se ale hledá ověření, tak ho najděme. Tamto je přecijenom stále výzkum. To je jak se slovem Panza.--Juandev (diskuse) 18. 6. 2016, 10:27 (CEST)

Pro en wikt by to nestačilo, ale pro cs wikt by mohlo: Google books search pro '"zvadlo" slang' mi našel O českých slanzích, Jaroslav Hubáček - 1981: "zvadlo — pozvánka". --Dan Polansky (diskuse) 18. 6. 2016, 10:29 (CEST)

Ano, to by mohlo stačit.--Juandev (diskuse) 18. 6. 2016, 10:58 (CEST)

User:Danny B. v Special:Diff/746122 přidal odkaz http://www.toulavci.com/fotogalerie/zvadla/ a odstranil požadavek na ověření. Může mi nědo vysvětlit jak to tady funguje? Je toulavci.com dostatečný zdroj? Na en wikt nemá šanci. A stačí mít ve stránce zdroje dva? Má to nějakou souvislost s Wikislovník:Podmínky pro zařazení hesla#Dokládání? --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 10:15 (CEST)

Ponecháno dle WT:PZH#Dokládání a sice "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku" s použitím Hubáček 1981. Případně rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 12:34 (CEST)

Funguje to tady Takže si to establishment dělá co chce a nerespektuje psaná pravidla Nicméně pokud máte nějaké relevantní zdroje taky doplňte přímo do hesla to bude asi nejlepší. --Juandev (diskuse) 19. 6. 2016, 15:32 (CEST)

Já do hesla nic doplňovat nebudu; na to nejsem zvyklý. Danny B. to považuje za ověřené jakýmsi webem, já to považuji za ověřené jak jsem uvedl výše skrze Hubáčka. Pokud moje zavření zpochybňujete, tak to řekněte a odstraňte proškrtnutí. Za mě hotovo. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 16:30 (CEST)

Měl jsem zato, že reference k ověření dodáváme hlavně pro čtenáře. Proto by měly být hlavně v hesle. --Juandev (diskuse) 26. 6. 2016, 21:49 (CEST)

Klidně je přidejte, nikdo vám nebrání. Jde o to zda dle WS:PZH musí být reference v hesle spíš než bylo by lepší aby byly. Nevidím že musí a tak jsem to uzavřel. Správné namarkování těch referencí do hlavního prostoru je celkem piplačka a tudíž slouží k odrazení úsilí o zdrojování, což je špatné. Proto máme na en wikt praxi že stačí dokládající citace vložit přímo do diskuze o ověření. Pokud je na cs wikt konsenzus že reference musí být v hesle jinak heslo nesplňuje WS:PZH, prosil bych o doklad toho konsenzu. --Dan Polansky (diskuse) 2. 7. 2016, 13:46 (CEST)

czeski film

Polské heslo prý označující něco zcela nejasného a zmateného. pl:czeski film to má. Dal jsem hledat Google books: "czeski film" a tam Erika Worbs, ‎Andrzej Markowski, ‎Andreas Meger 2007 Polnisch-deutsches Wörterbuch der Neologismen píší "czeski film* ugs - »Durcheinander, unüberschaubare Situation« Czytam list trzeci raz i nic nie rozumiem, czeski film." Nebo Alfrun Kliems 2005 píše "Der Begriff „czeski film" steht dagegen für ein kaum überschaubares Durcheinander, ..." No a pak Wielki słownik frazeologiczny PWN z przysłowiami Anna Kłosińska, ‎Elżbieta Sobol, ‎Anna Stankiewicz 2005 píše "Czeski film «sytuacja, w której nie wiadomo, о со chodzi»". Dále Marek Kochan 2007 píše "Rozmawiają więc o czeskim kinie, profesor, jest slawistą, wykłady gościnne na licznych uczelniach zagranicą, analizuje idiom, czeski film, skąd w tym wyrażeniu negatywna konotacja, która zczasem się wypłukała." Dál Maciej Czeszewski 2008 v Słownik polszczyzny potocznej píše "czeski film niezrozumiala, niejasna, dziwna, pozbawiona sensu, smieszna sytuacja lub wypowiedz ..." --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 13:08 (CEST)

Toto použití mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, ale jelikož je vlastní výzkum zakázán, nezbývá, než se řídit nevlastním výzkumem lidí, kterým je zkoumaná věc dostatečně lhostejná. (přeložen do polopatické češtiny jeden z pilířů jak wikislovníku, tak wikipedie a i jiných projektů). --Kusurija (diskuse) 20. 6. 2016, 14:29 (CEST)

Díky za svědectví; čtenář ho jistě uvítá. Vlastní výzkum v WS:PZH není zakázán, alespoň ve smyslu "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok", ale pravda je že použití vlastní zkušenosti WS:PZH coby doklad neumožňuje. --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 10:49 (CEST)

Ponecháno coby doloženo výše k splnění "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku" z WS:PZH. Případně rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 11:09 (CEST)

humusovat

Založil Uživatel:JAn Dudík, 12. 5. 2016. Má někdo lepší štěstí než já při hledání dokladů že heslo splňuje WS:PZH? --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 11:36 (CEST)

Ano ;) --Shlomo (diskuse) 26. 6. 2016, 15:59 (CEST)

Doloženo ve slovníku vloženém do hesla. Ověřit to sice nemůžu neb ten slovník papírově nemám a snad není online, ale věřím. --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 17:11 (CEST)

dieselgate

Osobně si myslím, že použitelných zdrojů je dost. Ovšem pojem je to nový, zdroje nejsou v rozpětí více než rok. --Auvajs (diskuse) 1. 10. 2015, 07:33 (UTC)

Mohli bychom ho tu nechat "s podmínkou" a za rok (a něco) přehodnotit. Ale na druhou stranu je dost možné, že slovo vyšumí spolu s aférou a za pár let po něm nikdo ani nevzdechne. Proto taky je to roční(+) rozpětí požadováno...--Shlomo (diskuse) 1. 10. 2015, 07:41 (UTC)

Kdyby se to týkalo nějaké bezvýznamné firmičky, tak možná, ale týká se to mega obří korporace a je to událost, o níž referují všechny hlavní zpravodajské prostředky, tedy událost světového významu. Nevidím jako reálné, že by se o tom nemělo psát za rok. Vždyť i o té kauze sekretářky, co to dotáhla až na manželku expremiéra, se tu a tam napíše. --Auvajs (diskuse) 1. 10. 2015, 07:51 (UTC)

Jistě, o kauze se píše téměř po celém světě, nicméně tady řešíme několika novináři vymyšlený nový pojem. Je otázkou, zda pod tímto pojmem bude tato kauza známá i v budoucnosti, přičemž bude toto slovo používáno i mimo mediální prostředí. --Martin Kotačka (diskuse) 1. 10. 2015, 07:57 (UTC)

Proto jsem zmínil ten nápad s "ponecháním s podmínkou", přestože je to dost nestandardní řešení. Je možné, že to odstartuje lavinu dalších, ještě významnějších událostí, které pak budou přiřazeny pod termín, kterým byl označen onen prvotní impuls. Je naopak možné, že vznikne nový, z hlediska následujícího vývoje příhodnější, nápaditější nebo chytlavější název, který se ujme a dieselgate zatlačí. Je taky možné, že celá aféra bude zastíněna jinými významnými událostmi z úplně jiné oblasti. A je taky možné, že zabředne do (mediálně nezajímavých) technických detailů a vyšumí doztracena, protože novinářům se snadněji píše o srážkách pendolin a obézních modelkách. Nevíme, nejsme křišťálová koule. --Shlomo (diskuse) 1. 10. 2015, 08:17 (UTC)

Vzhledem k tomu, že je odkaz vložen alepoň zde, může za rok kdokoliv posoudit, zda se slovo ujalo a zažádat o obnovení. JAn Dudík (diskuse) 1. 10. 2015, 08:49 (UTC)

Já bych byl klidně i pro ponechání s jakousi výjimkou jak píše Shlomo, ale pouze s patřičným příznakem, čili "okazionalismus" (než se prokáže, že není jen pouhým příležitostným okazionalismem). Slovo je totiž evidentně velmi používané a k proniknutí do některé alespoň okrajové vrstvy jazyka na nemizivou dobu má tak dost našlápnuto, čili někdo ho i může hledat. Příznak je pak nutný proto, aby bylo na první pohled patrné, že nejde o standardní součást jazyka (alespoň prozatím). --Palu (diskuse) 2. 10. 2015, 07:55 (UTC)

Nemůže to být okazionalismus a současně být "evidentně velmi používané". Je to typický neologismus. --Auvajs (diskuse) 3. 10. 2015, 21:40 (UTC)

To se pleteš. Může to být okazionalismus, který teprve proniká do jazyka, čili ještě není neologismem. Pokud už je součástí jazyka, máme na to jednoduchý test - časový rozptyl výskytu. --Palu (diskuse) 5. 10. 2015, 06:37 (UTC)

Máš v tom opravdu zmatek. Okazionalismus = termín použitý příležitostně, mimořádně, výjimečně, často dokonce jen jedním autorem na jednom místě. Pokud je něco evidentně velmi používané, tak je to pravý opak okazionalismu. Nějak nechápu, jak je možné, aby jedno slovo bylo současně "používáno výjimečně" a "velmi používané". --Auvajs (diskuse) 18. 10. 2015, 06:51 (CEST)

smazal Danny B., zřejmě bez ohledu na tuto diskuzi :( --Auvajs (diskuse) 13. 11. 2015, 19:08 (CET)

Smazáno ze strany Danny B. nejspíš coby nedoloženo. Umí někdo nyní najít dostatečný doklad o splnění WS:PZH? Pokud ano, lze diskuzi otevřít, jinak se bude zanedlouho archivovat. Doporučuji doklady umístit přímo sem do diskuze: odtud nemohou být smazány. --Dan Polansky (diskuse) 16. 7. 2016, 11:40 (CEST)

Nagygate

Je potřeba doložit citacemi a prověřit velikost písmen a varianty. --Palu (diskuse) 1. 10. 2015, 09:26 (UTC)

Proč? Protože tak Palu rozhodl? --Auvajs (diskuse) 3. 10. 2015, 21:38 (UTC)

Protože to požaduje pravidlo PZH. Pokud je nějaký termín nově vzniklý a nedoložený, tak je potřeba ho doložit aspoň citacemi a prověřit, jestli splňuje podmínky PZH. Děláme to tak odjakživa, divím se, že o tom nevíš. --Palu (diskuse) 5. 10. 2015, 06:35 (UTC)

Pár sekund na Googlu stačí k nalezení dostatečného množství příkladů užití v akceptovatelných zdrojích. Nedávno jsme se tu na některé uživatele zlobili za to, že žádají o ověření hesel, která by si takto mohli snadno ověřit sami. Opravdu jsi tento základní průzkum před podáním této žádosti o ověření provedl? Není tvoje žádost náhodou ve stejném duchu jako žádosti jejich? --Auvajs (diskuse) 18. 10. 2015, 06:43 (CEST)

Já tomu rozumím. Omluvil jsem se, že nemám čas a že to nemůžu teď ověřit sám. Pokud ty ten čas máš, tak to prosím ověř za mě. Pravidla jsou postavená tak, že pokud má někdo důvod heslu nevěřit, tak ho může zpochybnit a pak je potřeba jej ověřit, ne že ty budeš rozhodovat, co není potřeba ověřovat. Právě proto jsou ta kritéria postavená takhle, aby zůstala objektivní. Takže už prosím přestaň rozebírat blbosti a jestli chceš, pomoz Wikislovníku tím, že to heslo ověříš (= přepíšeš pár příkladů v rozmezí aspoň 1 roku do něj). Díky. --Palu (diskuse) 19. 10. 2015, 08:32 (CEST)

smazal Danny B., zřejmě bez ohledu na tuto diskuzi :( --Auvajs (diskuse) 13. 11. 2015, 19:07 (CET)

Smazáno ze strany Danny B. nejspíš coby nedoloženo. Umí někdo nyní najít dostatečný doklad o splnění WS:PZH? Pokud ano, lze diskuzi otevřít, jinak se bude zanedlouho archivovat. --Dan Polansky (diskuse) 16. 7. 2016, 11:39 (CEST)

mallón

Zadáno byco španělsky tričko, triko. Heslo vytvořil Uživatel:Martesing v 2011. RAE (dle.rae.es) heslo neobsahuje, stejně jako Collins. Google translate slovo rozpozná coby Gallician a neumí ho přeložit. Google books vyhledávání nachází především Mallón coby příjmení. --Dan Polansky (diskuse) 18. 6. 2016, 10:23 (CEST)

Tak původně to zadal JAn Dudík mě jako podezřelé heslo, v RAE jsem ho nenašel a pak jsem odmítl hledat dál, protože nechápu proč jsou mi vyčítána hesla jiných editorů a nevím proč si nemůže sám JAn Dudík taky dát tu práci (jak je napsáno ve Wikislovník:Ověřitelnost) a zkusit ho ověřit. Už jsem mu ověřil asi 3 cizí hesla.--Juandev (diskuse) 18. 6. 2016, 10:30 (CEST)

Nu ano, je to na Diskuse_s_uživatelem:Juandev#Podezřelá slova. Doposud se neomluvil. --Dan Polansky (diskuse) 18. 6. 2016, 10:38 (CEST)

Smazáno: doklady nejspíš nedoručeny. --Dan Polansky (diskuse) 10. 7. 2016, 12:07 (CEST)

dohumusovat

Heslo vytvořil Uživatel:JAn Dudík 12. 5. 2016. Vzhledem k mizivým jakýmkoliv výskytům na webu bych to viděl na rychlé smazání. Ostatně měsíc uplynul, takže třeba i pomalé smazání. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 13:11 (CEST)

Vidím to taky tak. Kromě toho výklad hesla je... na hlavu... ehm. --Kusurija (diskuse) 24. 6. 2016, 00:56 (CEST)

Definice "opatřit humusem tam, kde chybí" mi dává celkem smysl byť bych ji hádal spíš pro "ohumusovat" než "do-". Definice je po vzoru "dosolit"--dodat sůl tam kde už nějaká je ale je jí tam málo. Že slovo není doložené je spíš škoda než co jiného; nemám důvod nevěřit Janu Dudíkovi, že on a někdo další toto "slovo" používá. --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 11:34 (CEST)

To, že to dává smysl, nebo to zná nějaký okruh lidí, ale stále neznamená, že je to šířeji platné a rozšířené. Mělo by se to doložit nějakým relevantním zdrojem dle pravidel.--Juandev (diskuse) 26. 6. 2016, 21:51 (CEST)

Jistě, pokud heslo nesplní WS:PZH#Dokládání, bude smazáno. --Dan Polansky (diskuse) 2. 7. 2016, 11:01 (CEST)

Smazáno: doklady nejspíš nedoručeny. --Dan Polansky (diskuse) 10. 7. 2016, 12:07 (CEST)

ohumusovat

Založil uživatel:JAn Dudík, 12. 5. 2016. Umí někdo doložit pro účely WS:PZH? Tento tvar vypadá nadějněji než humusovat a dohumusovat ale která z těch užití na webu jsou "v trvale zaznamenávaných médiích"? --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 11:40 (CEST)

No, to je otázka do pranice ("A čo si tak, Kefalín, predstavujú...?") Nicméně s ohledem na dolož(it)e(l)nost výrazu humusovat (SJČ) a slovotvorby pomocí předpony o- bych se snažil to vymezení zbytečně nezúžovat. Přinejmenším weby veřejné správy a na nich publikované úřední dokumenty bych zde považoval za relativně věrohodné. Respektive srovnatelně věrohodné, jako časopisy s přiděleným ISNI. U reklamních webů, které dnes jsou a zítra být nemusí, už bych byl opatrnější.

BTW ověřovací šablonu už jsem mezitím z hesla odstranil; pokud s tím někdo nesouhlasíte, klidně ji tam vraťte a můžeme diskutovat dále...--Shlomo (diskuse) 26. 6. 2016, 16:46 (CEST)

Děkuji. Nerozporuju ale ani nezavírám pač neznám místní zvyklosti ve výkladu "v trvale zaznamenávaných médiích"; na en wikt jsou to papírové publikace (obvykle k vidění na Google Books), Usenet a pak už jen šedá zóna jež je předmětem všelijakých diskuzí. Jako důkaz že slovo se skutečně používá by to snad mohlo stačit. Nemám námitek proti uzavření. --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 17:16 (CEST)

Ponecháno s rizikem nejasnosti o "v trvale zaznamenávaných médiích" ve vztahu k citacím z jihlava.cz, obecpopovice.cz a mestojablonec.cz. Případně rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 10. 7. 2016, 12:09 (CEST)

Příloha:ů

Žádám o ověření (v tamní diskusi pochybnosti vyjádřil i Auvajs). Není jasný cíl šablony, nemá popis, nemá vymezení, má nejednoznačný název. Buď by měla být vyjasněna a upravena nebo v tomto stavu smazána. --Palu (diskuse) 17. 2. 2016, 22:17 (CET)

Autoři sice nekomunikují, ale přesto se dostalo jakéhosi určení přílohy a dále je příloha rozšiřována. Za mě tedy zatím žádost o ověření padá a počkám si, kam se to vyvrbí a jestli to získá na hodnotě. Co Auvajs? Šablonu z přílohy odebírám, pokud nebudeš souhlasit, vrať ji tam prosím. --Palu (diskuse) 2. 3. 2016, 23:12 (CET)

Ponecháno coby mimo rozsah WS:PZH a tedy mimo rozsah ŽOO: v PZH není nic co by řídilo dokládání příloh. Navíc Palu píše "Za mě tedy zatím žádost o ověření padá ...". Jinak procesně by asi šlo použít ke smazání diskuzi v Pod lípou. --Dan Polansky (diskuse) 16. 7. 2016, 11:37 (CEST)

čůrák

K ověření dal Uživatel:Kusurija. Existence pro WT:PZH je doložena v Google books:

"... proti které se nemůžu postavit a nevypadat jinak než jako absurdní čůrák ...", Souvislosti, 2005
'"Kdy ste vstoupil do Strany, Mr. Pochorski," zeptal se mě ten čůrák," vyprávěl bývalý vězeň., Perknerová, 1992
'"Do prdele práce, ty seš ale čůrák," hned bylo v sednici ...', Ulč, 1985

Tvar "čúrák" s čárkou namísto kroužku přitom doložen není a co vidím nesplňuje WT:PZH.

Navíc někdo už předtím dal dokládající citace přímo do hesla.

Můžeme uzavřít coby doloženo? --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 13:47 (CEST)

poznámky k heslu: v úzu se vyskytuje rovněž podoba čůrák, která podléhá zvyklosti psát uvnitř slov grafém ů s kroužkem, z hlediska jazykového vývoje však není opodstatněná. To je asi tak, jako že se opravdu můžeme častěji setkat se slovy hůj, růž, kůr, nežli se správnými húj, rúž, kúr. Btw. někteří jsou schopni napsat i ocůn (místo ocún) či dokonce zůčastnit se. Takže: použití doloženo, správnost nikoliv. --Kusurija (diskuse) 19. 6. 2016, 19:59 (CEST)

"není opodstatněná" je výraz který v WT:PZH nenacházím, ani nic podobného. Má váš argument nějaký vztah k WT:PZH? Říkáte že heslo nesplňuje WT:PZH a proto má být smazáno? --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 20:26 (CEST)

Jinak "ocůn" v Google books nenacházím, takže nejspíš nesplňuje WT:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 19. 6. 2016, 20:28 (CEST)

Nemusíte slovíčkařit, vyjádření oné poznámky je vcelku pochopitelné. Slovo se v tomto tvaru vyskytuje, jazykově však není opodstatněné, je chybné. Kdyby nebylo chybné, vyskytovalo by se nejen v Google Books, ale i v příslušných slovnících nebo příručkách. --Bazi (diskuse) 20. 6. 2016, 02:59 (CEST)

Předně jste zatím neodpověděl na otázku zda heslo splňuje WT:PZH, což je v tomto procesu rozhodující; třeba se dočkám.

Říkáte že tvar se nevyskytuje ve slovnících, ale na tom dle WT:PZH nezáleží, dle "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok".

Dále neopodstatněné neznamená ještě chybné: psaní u s kroužkem je foneticky neopodstatněné, ale nemohu napsat do hesla kůň že je to chybný, byť rozšířený, zápis tvaru kúň. A nemohu napsat do hesla teorie že je to chybný zápis tvaru theorie se zdůvodněním že zápis teorie je etymologicky neopodstatněný. A nakonec, nemohu napsat do encyklopedie že ptakopysk je chybně utvořený savec neboť klade vejce což savci nedělají.

Pro úplnost, následující tvary jsou nyní ve Wikislovníku zadány jako plná hesla: čůrat (založil Pajast), růž (založil JOtt), kůr (založil JOtt); hůj bylo původně založeno od Kusurija coby plné než ho Jiří Janíček přesunul.

Ještě k odkázanému zdroji IJP: IJP nevysvětluje v čem spočívá ona neopodstatněnost, tedy proč je "čůrat" neopodstatněné zatímco "kůň" je opodstatněný; a že tento zdroj nepodal vysvětlení, nelze toto vysvětlení ani podrobit přezkoumání s cílem vyvrátit. To říkám co akademickou rozcvičku, protože ve WT:PZH není nic co by dávalo IJP nadřazenost jiným zdrojů, a zejména tam není nic co by nadřazovalo IJP dokladům skutečného použití. --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 10:04 (CEST)

Související diskuze je na Diskuse:růž z 2013. "růž" má to štěstí že je v SSJČ; autoři SSJČ snad opomněli onu údajnou neopodstatněnost, ale těžko říct, neboť ani nevíme, v čem ta neopodstatněnost má spočívat. --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 10:40 (CEST)

Diskuze o růž obsahuje ještě jednu hezkou věc a sice zpochybnění jinak pro některé posvátného zdroje SSJČ: Kusurija poukazuje na to že si přeci nebudu rtěnkou malovat tváře a že tedy "růž" co rtěnka není dost dobře doložena fragmentem věty "stopy růže na tváři". Nic proti SSJČ, ale může se mýlit, a pokud máme silné důvody které přebíjí SSJČ, vezměme je přece v potaz. Zdá se pravděpodobné že růž je en:rouge: "Red or pink makeup to add colour to the cheeks; blusher" a že vypadá jak jsem dal vpravo do obrázku. --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 11:12 (CEST)

Ho hó. Tak jsem se podíval na http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=růž. A copak to tu máme? Remonované slovníky ASCS, SSČ, a SSJČ svorně tvrdí že růž je rtěnka. Tak to bychom měli. --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 11:42 (CEST)

Přesně tak. Svorně to tvrdí a jinou možnost neuznávají. Znamená to, že thumb|en:blush - že by cs:růž? neexistuje? Neboť stokrát opakovaná lež (nebo omyl, nedorozumění atd.) se stává/nestává (usuďte sami) pravdou. Tečka. --Kusurija (diskuse) 20. 6. 2016, 13:54 (CEST)

K tomu koni: tam je to přece přesně naopak: původnější tvar (etymologocky) byl kuoň, z čehož jednoznačně vyplývá, že tvar kůň je ten správný a tvar kúň pochybený. Naopak kúr pochází etymologicky pravděpodobně ze středofrancouzského cuer (nyní chœur), což (vzhledem k původu slova) by odporovalo pravopisu kůr, protože a jelikož žádná dřívější forma typu kuor neexistuje (ve staré češtině). Ovšem naše (nahoře vyjmenované) autority sborově jako jedinou možnou alternativu uvádí (bez etymologického výkladu/zdůvodnění) právě (pro mne pochybný) tvar kůr. Opět stokrát opakovaný omyl se stal nezvratitelnou pravdou. V takovémto prostředí by asi opravdu bylo lepší české kroužkované ů zcela zrušit. --Kusurija (diskuse) 20. 6. 2016, 14:11 (CEST)

Proč má být etymologie směrodatná pro zápis a nikoliv výslovnost či jednoduchost? A říkáte že teorie je chybný tvar a že jedině theorie? --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 15:24 (CEST)

Ad teorie: 1. do tohoto okamžiku jsem o tomto slovu netvrdil vůbec nic, proto Vaše podsouvání dosud nebylo ničím víc, než podsouváním. 2. u tohoto slova je situace poněkud jiná (otázka: rozdílná od čeho?, ...?), tedy, zde jazykový vývoj pokročil od "otročtějšího" theorie, které postupem času začalo být vnímáno jako "příliš" cizí k většímu "počeštění" vypuštění h po t, neboť je to považováno za anglizující přídech, češtině poněkud cizí. Podobně - v různém stupni zažití a uznání (též různě podle různých odborných/laických kruhů) například thema vs. téma, methan vs. metan, ethanol vs. etanol či dokonce Athény vs. Atény (viz též diskusi o stránce Athény). --Kusurija (diskuse) 22. 6. 2016, 23:49 (CEST)

K teorie: Nic nepodsouvám; kladu otázku. A ta otázka je relevantní k hypotéze že etymologie slova a jeho vývoj má být či je směrodatná pro jeho zápis. Tuto hypotézu lze podrobit kritice tím, že přezkoumáme její důsledky a jejich přijatelnost. --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 10:46 (CEST)

Ještě jinak. Vezměme si větu "etymologie je určující pro zápis". Teď, je to vědecká hypotéza, nebo je to nařízení? Pokud je to vědecká hypotéza, hrozí jí vyvrácení? Tedy, hrozí že nastanou nějaká pozorování, která by vedla k jejímu vyvrácení? Pokud to hrozí, není pozorování tvaru "růž" v použití takové vyvracející pozorování? --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 15:30 (CEST)

P. S. svou poznámkou jsem rozhodně nechtěl zpochybnit oprávněnost existence hesla na wikislovníku. Nybrž jenom to, nač jsem poukázal, t. j. opodstatněnost (považování za správný kvůli častosti výskytu) daného tvaru. Nic víc, nic míň. --Kusurija (diskuse) 20. 6. 2016, 14:35 (CEST)

Rozumíte tomu že tvar čúrák neexistuje, čili že se ve skutečnosti nepoužívá? --Dan Polansky (diskuse) 20. 6. 2016, 15:24 (CEST)

Já asi ne. Ale rozumím tomu, co píše kolega Kusurija, že doložení výskytů slova v některých zdrojích dokládá právě jen ten výskyt, holou existenci, zatímco jeho popsání a vysvětlení v jazykových slovnících a příručkách nebo ve skutečně odborných lingvistických textech může doložit, že je či není odbornými autoritami uznávána jeho správnost, (ne)spisovnost apod. Díky tomu se můžeme vyhnout vlastním výzkumům a domněnkám. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2016, 03:07 (CEST)

Čili znovu, uznáváte že heslo splňuje WS:PZH, a že stránka na které právě diskutujeme a šablona Ověřit jsou vztaženy k WS:PZH? Toto jsou klíčové otázky na něž jsem pořád nedostal odpověď.

Pár dalších poznámek a otázek:

IJP je v této věci nekonzistentní pač v hesle pro kůr nic o neopodstatněnosti nepíše. Poznámky IJP v heslech čurat a čurák spíš působí jako nedostatek redaktorského dozoru, kde preskriptivismus proniknul do slovníku. Pokud vím, skutečné slovníky jako je PSJČ a SSJČ (IJP je především databáze skloňovacích tabulek) podobné preskriptivistické poznámky neobsahují, ale opravte mě pokud se pletu.

Frekvence "čúrat" a "čůrat" na webu i v knihách je jednoznačná: "čůrat" vyhrává na plné čáře ve skutečném použití. Když IJP v hesle čurat píše "ani běžně užívanou podobu čúrat nelze odmítat", tak je to porušení principu, že slovník má dokumentovat co je ten případ a nikoliv "odmítat" či "neodmítat". IJP věta "V úzu se vyskytuje rovněž podoba čůrat" je k smíchu; ve skutečnosti se uživatelé jazyka drtivou většinou rozhodli pro tvar "čůrat" a vedle něj se tu a tam "rovněž" vyskytuje tvar "čúrat".

Budeme psát do hesla fyzika že je to chybný tvar slova fysika, s odkazem na to že v řeckém originálu není zeta nýbrž sigma a tedy s využitím principu vývojové neopodstatněnosti?

Napíšeme do hesla obhajoba že je nesprávně utvořené s odkazem na "autoritu" Naše řeč? A nebo budeme radši hlásit bez negativních komentářů výsledky všech slovotvorných procesů, včetně morfologické analogie?

--Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 10:46 (CEST)

Ponecháno coby doloženo pro účel WS:PZH a sice "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok". Doklady jsou částečně v hesle, částečně tady a další jsou v Google Books. Tím neuzavírám diskuzi o tom zda se má do hesla napsat že je to "nesprávný" tvar; pouze tím uzavírám proces řízený WS:PZH a jehož výstupem je ponechání či smazání hesla. Ostatně ponechání nikdo nerozporoval; pouze je spor o tom zda vést coby "chybný" zápis. --Dan Polansky (diskuse) 26. 6. 2016, 11:15 (CEST)

Příloha:Slova s příponou -chtivost (čeština)

Mezi mnou na příslušné diskusní stránce vznikl spor, zda je správně tato šablona pojata.

Podle mě se jedná o chybně pojatou přílohu, protože složeniny typu mocichcivost jsou utvořeny z mocichtivý a přípony -ost. Zdroj 1 to podle mě potvrzuje a tvrdí "přípona -ost tvoří vždy jen abstrakta k adjektivům (označuje jako substantivní pojem vlastnost vyjádřenou základním adjektivem: vlídný -vlídnost)" (já to chápu jako mocichtivý, to je adjektivum představující vlastnost > mocichtiovst). Pak by se jednalo v případě -chtivost o nevhodnou kombinaci druhé části složeniny, resp. přípony -chtivý a přípony abstrakt -ost, navíc zcela duplicitní k správnějšímu -chtivý.

Auvajs naproti tomu tvrdí, že složenina byla utvořena jako moci a chtivost, k čemuž po několikadenní diskusi dohledal zdroj (ŠMILAUER, Vladimír. Novočeské tvoření slov. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 220 s. S. 12-13. ). Na základě něho napsal: "Jsem nucen tvou teorii odmítnout. na základě něhož napsal: "Při odvozování příponami aneb sufixální derivaci, sufixaci, nové slovo vzniká připojením za kmen základu. (Na rozdíl od odvozování příponami, prefixální derivace aneb prefixace, kde nové slovo vzniká připojením předpony k celému základnímu slovu.) Vraždychtivost vznikla kompozicí ze slov vraždy a chtivost a jedná se o typickou nevlastní složeninu, které se dřív nazývaly spřežky."

Je to evidentně rozpor ve zdrojích nebo aspoň v jejich interpretacích a bylo by dobré, aby se na to podíval ještě někdo další. Buď je asi špatně stránka Příloha:Slova s příponou -chtivý (čeština) nebo stránka Příloha:Slova s příponou -chtivost (čeština). Tento spor je navíc nutno vyřešit také proto, že lze očekávat vznik hesla buď -chtivý nebo -chtivost. Analogicky pak můžou vznikat stránky jako Příloha:Slova s příponou -plný (čeština) nebo Příloha:Slova s příponou -plnost (čeština) a nebo dokonce Příloha:Slova s příponou -plně (čeština). A pokud by se dokonce ukázalo, že správně jsou všechny, tak by byly duplicitní navzájem a stránka s -plnost ještě navíc ke stránce Příloha:Slova s příponou -ost (čeština).

SSČ například seznam slov s příponami, resp. druhými částmi složenin takto nezpracovává (nebo aspoň jsem si nevšiml), jen předpony (první části složenin) jako zvuko nebo malo. Takže ten nám taky asi nepomůže.

Bylo by dobré tedy rozhodnout tento problém, protože analogické stránky budou určitě následovat. --Palu (diskuse) 21. 1. 2016, 11:01 (CET)

Žádný rozpor ve zdrojích není, pouze je mylné Paluovo porozumění tvoření slov v češtině. Pokud je slovo rozložitelné na dvě, popř. víc slov, které mohou stát ve větě samostatně, jedná se o složeninu. Vzhledem k tomu, že slovo mocichtivost může být rozloženo na slova moci a chtivost, jedná se o složeninu těchto slov. To, že se jedná o složeninu, vyplývá z definice pojmu složenina, jak jí podává relevantní literatura. Při sufixaci se přípona přidává ke kořeni, pokud by byla přidávána přípona -ost k "mocichtiv", pak by "mochtiv" muselo být kořenem, nicméně to kořen není. Palu tu tráví hodiny času obhajováním svých teorií, které je nutné prohlásit za mylné.

Příloha:Slova s příponou -chtivost (čeština) by se měla přejmenovat na Příloha:Složeniny se členem chtivost (čeština) nebo nějak podobně. (Části složeniny se říká člen, možná i nějak jinak.) --Auvajs (diskuse) 21. 1. 2016, 19:00 (CET)

Řekl bych právě, že opak je pravdou. Spíš bych tipl, že Auvajs chybně pochopil a interpretuje svůj zdroj. Složenina vždy vzniká pouze u základních tvarů a zdroj Naše řeč jasně dokládá, že zde je základním tvarem adjektivum, které nese vlastnost. Ke skládání tak dochází pouze u těchto adjektiv a od nich se pak odvozuje název vlastnosti. Opak není přípustný. Správně je tedy jedině adjektivum nesoucí vlastnost + přípona -ost pro vytvoření názvu této vlastnosti. Čili mocichtivý + ost = mocichtivost a mocichtivý z chtivý moci. Nikdy však moc + chtivost jako chtivost moci. --Palu (diskuse) 21. 1. 2016, 19:05 (CET)

Například tady se píše o složeninách také od základních adjektiv, nikoliv od abstrakt (zmiňována jsou i adjektiva složená pomocí -chtivý), podobně zdroj zde, zde atd. Naopak jsem nedohledal naprosto žádný zdroj, který by skládal -chtivost, -plnost, -schopnost, -vzdornost, atd. Vždy se tato slova skládají bez -ost, -ost totiž vzniká až z nich jako název vlastnosti, kterou tato slova nesou. --Palu (diskuse) 21. 1. 2016, 19:10 (CET)

Pokusil jsem se připravit kompromisní řešení, které obsahuje i tvůj seznam, leč popsaný pravými jmény a neobsahující zavádějící informace. Takové řešení už neobsahuje VV. Doufám, že by to mohlo ukončit tuto táhlou debatu. --Palu (diskuse) 21. 1. 2016, 21:28 (CET)

Co je myšleno tvrzením "složenina vždy vzniká pouze u základních tvarů"? Podle googlu je základní tvar lemma, nominativ singuláru u substantiv, infinitiv u sloves atd. Nerozumím účelu tohoto tvrzení v kontextu této diskuze.

Btw tvůj článek v Naší řeči i můj zdroj - učebnice slovotvorby - mají stejného autora a obsahově se shodují. Rozdíl je pouze v tom, že učebnice je komplexnější (k tomuto tématu toho má víc) a hlavně je explicitnější, doslova píše, že při sufixaci se přípony připojují ke kmeni, článek v Naší řeči obsahuje tutéž informaci, ("Netvoříme je totiž od prostého kmene těchto adjektiv"), ale neklade na ni důraz.

Beru za prokázané, že při sufixaci se přípona klade za kmen. Je to výslovně napsané ve výše citované učebnici i ve "tvém" zdroji. Vzhledem k tomu, že "mocichtiv" není kmen (kmeny tam jsou dva), mocichtivost musí být složenina slov moci + chtivost. --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2016, 02:22 (CET)

Základním tvarem v tomto kontextu je myšleno slovo, z kterého se odvozuje. Jinak to, že se přípona klade za kmen, je nesporné. Nicméně slovo mocichtivost vzniklo jako mocichtivý + ost (připojením ost za kmen chtiv v mocichtivý, které vzniklo jako moc + chtivý jako nositel vlastnosti - viz Naše řeč), nikoliv jako moc + chtivost (složenina moc + chtivost neexistuje, složeniny s ost se skládají pouze z adjektiv, které jsou nositeli vlastností, aby tyto vlastnosti pojmenovaly - opět viz Naše řeč). --Palu (diskuse) 24. 1. 2016, 12:03 (CET)

Osobně se domnívám, že oba můžete mít pravdu. Je totiž téměř jistě jasné, že podstatná část slov tohoto typu ve skutečnosti vznikla nápodobou. Tedy - jestliže už existují slova "mocichtivost" a "mocichtivý", někoho může napadnout to, že může vytvořit i slovo "telefonuchtivost" a "telefonuchtivý". A vůbec se přitom nebude rozmýšlet, jestli odvozuje "telefonuchtivý" od "telefonuchtivost", anebo jestli ho skládá jako "telefon" a "chtivý". A pak je otázka, že pokud zrovna potřeboval ve svém textu slovo "telefonuchtivost", jestli dává smysl uvažovat, že si nejdřív vytvořil slovo "telefonuchtivý" a z něho pak (podle Naší řeči) příponou -ost podstatné jméno.

Myslím, že i tady platí jednoduché pravidlo: Wikiprojekt nevymýšlí skutečnost, ale referuje o ní. Pokud existují dva zdroje, které si protiřečí, mají být uvedeny obě teorie jako rovnocenné (dokud nenajdete ještě víc zdrojů, které by z jedné udělaly jen menšinovou teorii, anebo pokud nenajdete více zdrojů, které by jednu z těch teorií výslovně, tj. přibližně slovy "také se říká, že ..., ale to není pravda" nevyvracely). --Okino (diskuse) 24. 1. 2016, 12:22 (CET)

Ano, to je pravda. Jenže já se obávám, že oba zdroje vlastně říkají totéž, jen Auvajs klade důraz na věc, která vlastně s touto záležitostí souvisí trochu jiným způsobem. Jeden zdroj říká, že základním tvarem je adjektivum, které je nositelem vlastnosti a od něj odvozeným tvarem je subjektivum s -ost, které tu vlastnost pojmenovává. To, co Auvajs cituje v druhém zdroji, je, že přípony se připojují ke kmenu slova, takže k "chtiv" ve slově mocichtivý. Auvajs to ale pokládá jako důkaz toho, že nejde o moci-chtiv-ost, ale o moc + chtiv-ost, protože přece ten kmen je ve slově chtivost. Jenže ten kmen je i ve slově mocichtivost, takže to, co vypichuje vlastně není nijak relevantní a jen mluví o způsobu, jakým připojit příponu, nikoliv o tom, jestli se ta přípona připojuje ke složenému slovu mocichtivý nebo ke slovu před složením -chtivý. Jenže Naše řeč jasně dokládá (a ten Auvajsův zdroj proti tomu nejde a dokládá uričtě to samé), že názvy vlastností se tvoří tak, že k adjektivu představujícímu tuto vlastnost (mocichtivý) připojíme -ost a máme název pro tuto vlastnost (mocichtivost). Mocichtivost pak není chtivost po moci, ale vlastnost toho, kdo je chtivý po moci. Něco jako chtivost po moci neexistuje, ale chtivý po moci ano a tato vlastnost se nedá pojmenovat chtivost po moci, ale jedině mocichtivost. --Palu (diskuse) 24. 1. 2016, 12:41 (CET)

Sorry, Palu, ale až budete příště říkat, že když máte svůj názor, ostatní jsou jen "ne a ne a ne a ne" - tak si vzpomeňte na tohle. Já jsem tu jasně uvedl, že podle mne máte pravdu oba - a Vy si vedete svou "ne a ne a ne a ne, pravdu mám jen já". Jinak - k věci se nevyjádřím nijak nově dřív, než se dostanu přímo k té Šmilauerově knize, pokud ale budu vůbec mít pocit, že je to pro diskusi užitečné. Tož tak... --Okino (diskuse) 24. 1. 2016, 12:55 (CET)

Sorry, ale asi jste mě nepochopil. Neřekl jsem, že Auvajs nemá pravdu, mluvil jsem o tom, že každý mluvíme o jiné věci a oba máme pravdu. Takže nějak nechápu, o co jde. --Palu (diskuse) 24. 1. 2016, 13:43 (CET)

Podle Šmilauera jsou v češtině tyto způsoby tvoření slov:

odvozování příponami (sufixace)
odvozování předponami (prefixace)
skládání (kompozice)
"některé zvláštní způsoby tvoření slov":
- zkratkové tvoření (karma z Karel Macháček, Čedok apod.)
- mechanické zkrácení (retka z cigaretka, rádio z radiotelefonie apod.)
- nastavování slov (rakety-> rachtejtle->rachomejtle, posera->poseroutka apod.)
- překrucování slov (krucifix -> krucifagot, krucinál, krucihiml, krucilaudon apod.)
- křížení slov (kontaminace, mechanické spojení dvou souznačných slov v jedno, např. hrůzný+strašlivý->hrůzlivý, považováno za nesprávné)
- pojmenování podle prvních slov (otčenáš ze slov modlitby Otče náš)
změny významu nebo formy
- přechody do jiného slovního druhu beze změny formy
  - substantivizace adjektiv (bytný, vedoucí, svíčková)
  - přechod jmen v příslovce (celkem, trochu, lehko)
  - přechod jmen v citoslovce (hrome, blesky boží)
- změny formy bez patrné změny významové (šedý->šedivý, prchlý->prchlivý, spravedlný->spravedlivý)
odvozování od sousloví (jazyk Polabských Slovanů->polabština; Malá Strana->malostranský, Malostraňák; Nová Guinea -> novoguinejský, Novoguinejec apod.)
zcela zvláštní kategorie pak jsou (neodvozená) vlastní jména

Pokud chceme určit způsob vzniku slova, v první řadě musíme určit způsob, jakým bylo slovo utvořeno.

Definice sufixace je: nové slovo nebo kmen vzniká připojením přípony za kmen základu.
Definice kompozice je: nové slovo vzniká spojováním dvou významových slov v slovo jedno.

Dva důkazy pro tvrzení, že slovo mocichtivost nevzniklo sufixací:

způsob vzniku přesně naplňuje definici kompozice
způsob vzniku odporuje definici sufixace, jelikož mocichtiv- není kmen

A za další, článek v Naší řeči, kterým se Palu ohání, nikde neobsahuje informaci o tom, že všechna slova v češtině končící na -ost vznikají sufixací. Toto si Palu prostě domýšlí, vymýšlí, a právě to je příčina tohoto sporu. Palu vychází z mylné představy, že všechna česká slova končící na -ost vznikla sufixací, nicméně Šmilauer nic takového neuvádí. On pouze uvádí, jak se při sufixaci tvoří slova končící na -ost, ale současně nikde netvrdí, že všechna slova v češtině končící na -ost vznikají sufixací. --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2016, 20:08 (CET)

Podle Naší řeči je název vlastnosti vždy tvořen z adjektiva, které nese tuto vlastnost. Z toho vycházím. Tuto vlastnost (mocichtivost) pak vidím ve slově mocichtivý, nikoliv chtivý. Například tento zdroj vysvětluje v daném kontextu slova se složeným původem následovně: mnohotvárnost - mnohotvárná stavba, protikladnost - protikladná stavba. Nikoliv tvárná stavba mnoha způsoby nebo kladená stavba naproti či jak. --Palu (diskuse) 26. 1. 2016, 14:32 (CET)

Cituj prosím přesné místo, kde se tam hovoří o tom, že název vlastnosti je vždy tvořen z adjektiva, jelikož to tam nevidím a odporuje to Šmilauerově učebnici i zdravému rozumu. --Auvajs (diskuse) 26. 1. 2016, 15:15 (CET)

"přípona -ost tvoří vždy jen abstrakta k adjektivům (označuje jako substantivní pojem vlastnost vyjádřenou základním adjektivem: vlídný -vlídnost)". Naopak si myslím, že proti zdravému rozumu by bylo, kdyby to tak nebylo. --Palu (diskuse) 26. 1. 2016, 15:19 (CET)

Hm, ale ty to vytrháváš z kontextu (a to je asi příčina našeho sporu). Ta tebou citovaná část souvětí se jasně vztahuje k předešlé části souvětí, není to izolovaný výrok, který by se měl chápat samostatně. Ty citovaný slova se jasně vztahujou k tomu, co té větě předchází, jsou reakcí na tu na začátku uvedenou informaci, že slova končící na -ost se neodvozují od substantiv (jako třeba vedlejšek), ale vždy jen od adjektiv. Jenže odvozování je jen jeden z možných způsobů vzniku slova (viz výše). Slovo může vzniknout i jiným způsobem než odvozováním. Ano, pokud už to abstraktum na -ost vznikne odvozením (sufixací), pak je to od adjektiva, nicméně to stále nezabraňuje tomu, aby to slovo vzniklo i jiným způsobem, např. kompozicí. --Auvajs (diskuse) 26. 1. 2016, 15:44 (CET)

Důležité na té větě ale není to, že vznikají od adjektiv, ale hlavně to, že abstrakta vždy vznikají z adjektiv vyjadřujících danou vlastnost. --Palu (diskuse) 26. 1. 2016, 15:58 (CET)

Tohle je celkem jedno, každopádně pořád to je jen popis průběhu sufixace, ale nikde není řečeno, že takové slovo vždy vzniká jen sufixací. --Auvajs (diskuse) 26. 1. 2016, 16:03 (CET)

Věta "přípona -ost označuje vždy jako substantivní pojem vlastnost vyjádřenou základním adjektivem: vlídný -vlídnost)" znamená, že "jméno vlastnosti se vždy odvozuje ze základního adjektiva, které je nositelem této vlastnosti". V tomto případě tedy ne vlídný - vlídnost, ale mocichtivý - mocichtivost. Složenina vznikla tím pádem před tím, než byla přidána přípona -ost. --Palu (diskuse) 26. 1. 2016, 16:34 (CET)

Ta věta "přípona -ost označuje vždy jako substantivní pojem vlastnost vyjádřenou základním adjektivem: vlídný -vlídnost)" se týká významu (!) slova, nikoli způsobu jeho utvoření (!) --Auvajs (diskuse) 27. 1. 2016, 07:07 (CET)

To spolu úzce souvisí, protože slova se tvoří výhradně podle jejich významu. Například -ost tvoří názvy vlastností výhradně z adjektiv, které tyto vlastnosti představují. --Palu (diskuse) 27. 1. 2016, 10:30 (CET)

Jo a abstraktum s příponou -ost se může spojit s dalším slovem a tím vytvořit složeninu. Není to nic proti ničemu. --Auvajs (diskuse) 27. 1. 2016, 18:46 (CET)

Podle toho zdroje se skládá jen adjektivum, abstraktum s příponou -ost se odvozuje vždy jen z adjektiva, které představuje vlastnost, kterou má pojmenovat. Neskládá se, tvoří se z už složeného adjektiva. --Palu (diskuse) 27. 1. 2016, 18:52 (CET)

Zdroj vůbec nic o skládání neříká a zejména neříká, že abstrakta s příponou -ost nemohou být komponentem složeniny. Prostě tam nic takového není. Rovněž tam není nic o tom, že odvozování je jediným způsobem, jakým to abstraktum může vzniknout. Pouze tam je, že pokud vzniká odvozováním, pak je vždy odvozováno od adjektiva a nikoli od substantiva. Zbytek si domýšlíš. --Auvajs (diskuse) 27. 1. 2016, 19:14 (CET)

Cituji zdroj: "Původce vyšel při něm patrně od substantiva „vedlejšek“, ačkoliv přípona -ost tvoří vždy jen abstrakta k adjektivům (označuje jako substantivní pojem vlastnost vyjádřenou základním adjektivem: vlídný -vlídnost)." Zdroj rozporuje možnost tvorby abstrakt s -ost ze substantiv a uvádí, že vždy jsou tvořena jen z adjektiv. K tomu upřesňuje, že jde o adjektiva, která vyjadřují vlastnost, kterou má odvozené substantivum pojmenovávat (="Přípona -ost označuje jako substantivní pojem vlastnost vyjádřenou základním adjektivem: vlídný -vlídnost."). Čili nevymýšlím si, abstrakta s -ost se tvoří vždy jen z adjektiv popisujících vlastnost, kterou mají pojmenovat. --Palu (diskuse) 27. 1. 2016, 20:38 (CET)

Jak už jsem psal výše, ty ten zdroj vytrháváš z kontextu a prostě interpretuješ mylně. To "vždy"(ve větě "přípona -ost tvoří vždy jen abstrakta k adjektivům") neplatí univerzálně a pro všechny případy na světě, ale je to zesílení opozitnosti vůči v předešlé části souvětí uvedeným substantivum. Jinými slovy: máme zde hezký příklad kontextových antonym/opozit substantiva vs. adjektiva a pro posílení důrazu autor napsal, že vždy jen adjektiva. Nicméně to "vždy" se vztahuje k tomuto kontextu substantiva vs. adjektiva a nikoli ke všem případům na světě!!! Prostě autor netvrdí, že ve všech případech na světě všechna adjektiva zakončená na -ost jsou tvořena sufixací od adjektiv, to si pouze domýšlíš na základě interpretace, která bezdůvodně ignoruje jiné způsoby tvoření slov v češtině. --Auvajs (diskuse) 27. 1. 2016, 21:17 (CET)

Zkusme si tedy tu větu rozebrat. Přepišme tuto větu na souvětí bez závorky: "Původce vyšel při něm patrně od substantiva „vedlejšek“, ačkoliv přípona -ost tvoří vždy jen abstrakta k adjektivům a označuje jako substantivní pojem vlastnost vyjádřenou základním adjektivem: vlídný -vlídnost." Toto souvětí lze dále rozdělit na dvě věty jednoduché rozvité: "Přípona -ost tvoří vždy jen abstrakta k adjektivům." a "Přípona -ost označuje jako substantivní pojem vlastnost vyjádřenou základním adjektivem: vlídný -vlídnost." Tu druhou větu lze také přepsat bez zkreslení jako "Označení vlastnosti substantivním pojmem pomocí přípony -ost probíhá ze základních adjektiv vyjadřujících tuto vlastnost: vlídný -vlídnost". Nepřijde mi, že by tím měl autor na mysli něco jako "někdy, v některých případech, leckdy, většinou nebo podobně". Když si k tomu přidám, že jsem zatím nenatrefil na zdroj, který by se tomu vymykal (např. dlouhodobost - dlouhodobé působení; mnohotvárnost a protikladnost - mnohotvárná a protikladná stavba - nikoliv dlouhá dobost působení apod.; mnohotvárný → podst. mnohotvárnost, nikoliv mnoho + tvárnost apod.), tak mi to vyznívá celkem jasně. --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 00:16 (CET)

Ta evidentní kontextovost vztahu substantiva vs. adjektiva se dále dále snadno prokázat tím, že přípona -ost netvoří jen abstrakta, ale i další významy, viz heslo -ost, kde jsem to rozepsal. Třeba takové společnost nebo místnost vznikly sufixací od těch adjektiv, nicméně sotva lze jejich hlavní významy označit jako abstrakta. Věta "Přípona -ost tvoří vždy jen abstrakta k adjektivům." evidentně sama o sobě pravdivá není a proto chápat ji izolovaně bez vztahu k předcházející části souvětí je prostě špatná interpretace. Když to přeženu, připadá mi to podobné, jako kdyby sis vzal vzal kratičkou část jednoho žalmu, kde se říká "Bůh není" a na základě toho tvrdil, že podle Bible Bůh neexistuje. (V tom žalmu to je mimochodem: "Jen blázen říká ve svém srdci: 'Bůh není'.) Podobný způsob interpretace tu předvádíš ty. Vezmeš část věty a interpretuješ ji bez ohledu na kontext a bez ohledu na obecná pravidla slovotvorby a výsledkem je prostě paskvil. Jak už jsem tu psal, tvoje interpretace odporuje definici sufixace, takže se o sufixaci jednat nemůže, a "shodou okolností" naplňuje definici kompozice, ale toto jaksi ignoruješ a prej že jsi "zatím nenatrefil na zdroj, ,který by se tomu vymykal", to mi je opravdu líto, že jsi "nenatrefil na zdroj", ale pak to o tobě vypovídá to, že té slovotvorbě opravdu nerozumíš a pořád jen dokola a dokola omíláš to svoje.--Auvajs (diskuse) 28. 1. 2016, 14:02 (CET)

Ta citovaná věta se týká jen tvorby abstrakt k adjektivům, o konkrétech nemluví. Pokud jde o konkréta, tak pokud je mi známo, neexistuje konkrétum, které by se skládalo, ale pokud, pak je možné, že by se skládalo s už hotovým konkrétem (např. hypotetické tmavomístnost bude tmavo + místnost, nikoliv tmavomístný + ost). Pokud jde ale o abstrakta, je doloženo, že se skládají výlučně v adjektivních formách tak, aby označily určitou vlastnost a k její pojmenování pak slouží přípona -ost přidaná k tomuto složenému adjektivu. --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 15:01 (CET)

To, že se abstrakta nemohou skládat, není doloženo vůbec ničím, a nedává to ani smysl. Proč bych si nemohl vytvořit třeba slovo "rádobychtivost"? A to žádné rádobychtivý neznám. tedy sotva z něj budu něco odvozovat. --Auvajs (diskuse) 28. 1. 2016, 15:24 (CET)

Rádobychtivý neexistuje, proto by bylo podle oné definice slovo rádobychtivost špatně utvořené. Dobrá, není jednoznačné, kdo z nás se mýlí. Vše už zaznělo a bez dalšího větru do diskuse asi nic dalšího nevyřešíme. Věnujme se tedy teď chvíli hledání dalších pramenů a doufejme, že mezitím přijde někdo chytřejší, který to bude umět rozlousknout. Myslím, že jinak tady budeme trávit mnoho času zcela zbytečně. --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 15:28 (CET)

Ten tvůj zdroj říká, že se nedají ze substantiv odvozovat názvy vlastností (s čímž souhlasím), ale neříká, že se názvy vlastností nedají skládat! To si prostě domýšlíš, vymýšlíš, a ignoruješ při tom odborné zdroje, které tvůj omyl jasně dosvědčují, další zdroje je zbytečné hledat, pokud si je pak stejně budeš vykládat jen takovým způsobem, aby podpořily tvou teorii. Ono je vlastně zcela zbytečné s tebou diskutovat, protože ty nikdy svůj omyl neuznáš ani když jsou přímé důkazy potvrzující to, že se mýlíš, že? --Auvajs (diskuse) 28. 1. 2016, 15:37 (CET)

Zatím jsem přesvědčen, že jsi v omylu ty. Až uvidím tu tvou knihu a nebo jiný zdroj a skutečně tam uvidím něco, co mě usvědčí z omylu, neboj se, že nebudu umět uznat, že jsem neměl pravdu. Doufám, že uděláš potom ty to samé. Nicméně do té doby tu budeme mít dva zcela totožné seznamy bez přidané hodnoty. --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 15:39 (CET)

Tak ale já nemůžu za to, že mou knihu nemáš a ani to není žádný argument potvrzující to, že nemám pravdu. Nicméně na základě té knihy můžeš tak leda dospět k tomu, že to, co tu celou dobu tvrdím, v té knize opravdu je, a že si tu bohapustě nevymýšlím, což by ovšem od tebe znamenalo, že mě máš za nějakého podvodníka, který falšuje zdroje. --Auvajs (diskuse) 28. 1. 2016, 15:45 (CET)

Už jsem psal minule, že si myslím, že mohlo jít o to, že kladeš důraz na něco, co s tím souvisí jen okrajově. Určitě si nemyslím, že falšuješ zdroje. Když budu mít tu knihu v ruce (nebo někdo další, kdo to do této diskuse zprostředkuje srozumitelněji a z mého pohledu trochu méně sugestivně), může to pomoci tuhle záležitost dořešit. Prozatím si ale osobně myslím, že když jsi interpretoval tu pasáž jako jakýsi důkaz v této věci, mluvil jsi o voze, zatímco tady se mluví o koze. --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 16:27 (CET)

Uvedli jste zdánlivě vybočující společnost, místnost (ve sk. ještě nevybočující), ale co třeba kost, host, most, dost, porost, dorost, radost... ?--Kusurija (diskuse) 28. 1. 2016, 16:32 (CET)

@Palu: Pro mě je hlavně naprosto nepochopitelný, kde bereš tu schopnost (a chvílema bych to nazýval i expresivněji) ignorovat to, že tvůj názor (dle mě založenej na amatérský interpretaci) odporuje definici sufixace i kompozice. Máš jako definice sufixace a kompozice jiný? Myslíš, že ty v tý učebnici jsou mylný? Nebo tě to jako vůbec nezajímá? --Auvajs (diskuse) 28. 1. 2016, 16:44 (CET)

Myslím, že vypichuješ z toho zdroje něco, co se týká tématu jen okrajově. Popisuješ obecné principy zatáčení a brždění auta, přitom tu řešíme, jestli v té zatáčce za Humpolcem je lepší nejdřív brzdit a pak začít točit volantem nebo naopak. --Palu (diskuse) 28. 1. 2016, 17:40 (CET)

Právěže je to opačně, ten, kdo něco vypichuje, jsi ty (argumentuješ na základě jedné části souvětí), já dělám pravý opak, ty tvoje informace dávám do širšího kontextu. A proto že mu odporuje, tak ti tu horkotěžko vysvětluju, v čem v tom svym pojetí děláš chybu, přičemž ty to z nějakýho pro mě nepochopitelnýho důvodu furt nedokážeš pochopit. Prostě v našem případě ten tvůj článek je naprosto irelevantní, protože vysvětluje, že při sufixaci se to slovo odvozuje z adjektiva a ne ze substantiva, jenže v našem případě slovo vzniká kompozicí a nikoli sufixací, takže je úplně jedno z čeho se to při sufixaci odvozuje. --Auvajs (diskuse) 29. 1. 2016, 20:11 (CET)

Myslím, že je to přesně naopak. A myslím, že už jsme téma probrali velmi dopodrobna a dopodrobna si představili svoje stanoviska a nikam to nevede. Takže bych skutečně nechal další diskusi na dobu, až seženeme další zdroje. --Palu (diskuse) 29. 1. 2016, 20:23 (CET)

K čemu další zdroje, když už předem vím, že je budeš ignorovat, pokud budou tvrdit něco jinýho, než se si myslíš? --Auvajs (diskuse) 29. 1. 2016, 20:34 (CET)

Nevím o čem přesně mluvíš. Můj zdroj mluví o tom, jestli se dřív přidává přípona nebo jestli dřív vzniká složenina, čili je k tématu. Tvůj zdroj říká, jak se skládá a jak se přidávají složeniny a nemluví o tom, co se dělá dřív. Nějak ti pořád nerozumím. --Palu (diskuse) 29. 1. 2016, 20:45 (CET)

Nevím, jaký zdroj myslíš, ale ten odstaveček v Naší řeči, kolem něhož se většina debaty vede, složeniny vůbec nijak nezmiňuje, čili nic z toho, co tu píšeš, z něj neplyne. Naopak moje zdroje podávají dva důkazy, že nemáš pravdu: 1) slovo mocichtivý nemohlo vzniknout sufixací, jelikož mocichtiv- není kmen 2) jedná se o složeninu, jelikož mocichtivost se dá rozložit ve dvě plnovýznamová slova (moci chtivost). --Auvajs (diskuse) 29. 1. 2016, 21:04 (CET)

Už je to fakt jako kafemlýnek. --Palu (diskuse) 29. 1. 2016, 21:11 (CET)

Pokud tvrdíš, že ten tvůj zdroj v Naší řeči (Vedlejškost) něco praví o tom, "jestli se dřív přidává přípona nebo dřív vzniká složenina", tak by mě to zajímalo, jelikož sem asi slepej, ale nic takovýho tam nečtu. --Auvajs (diskuse) 29. 1. 2016, 21:14 (CET)

Říká, že -ost tvoří substantiva už od adjektiv nesoucích vlastnost (= od hotových složenin = mocichtivý). --Palu (diskuse) 29. 1. 2016, 21:20 (CET)

Neříká nic o tom, že tak činí i u "hotových složenin", to si jednoduše cucáš z prstu. Už sem to tu vysvětloval asi milionkrát: proces, při němž přípona tvoří slovo, se nazývá sufixace, a sufixace probíhá dle určitých zákonitostí, a těmto zákonitostem odporuje, aby slovo vzniklo připojením přípony k něčemu jinému než ke kmeni, a jelikož mocichtiv- není kmen, tak v tomto případě prostě sufixace proběhnout nemůže. S tímhle prostě nic neuděláš. --Auvajs (diskuse) 29. 1. 2016, 21:43 (CET)

TLDR: Je nějaký zdroj k tvrzení, že "-chtivost" je přípona?
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 7. 2. 2016, 04:08 (CET)

Tak jsem se díval do toho Šmilauera. Píše (volnější přepis, str. 61): Ve jménech vlastností se obsah adjektiva přesouvá do kategorie substantce. Tato substantiva vyjadřují jako adjektiva vlastnosti v nejširším smyslu slova (jakosti, stavy, vztahy). Je to pro mě dostatečný důkaz toho, že mocichtivost vznikla přesunem obsahu adjektiva mocichtivý, nikoliv jako složenina moci + chtivost. Ačkoliv se ten text složeninám nevěnuje, není tam žádná známka toho, že by u složenin platilo něco jiného než přenos významu ze základního adjektiva. Dále kniha uvádí: Jména vlastností pomocí přípony -ost se tvoří z adjektiv (odchylně jen žádost a žalost) a netvoří se nebo se tvoří jen zřídka z adjektiv vztahových, nevyjadřujících jakost. Jako příklady dává i slova jako ledabylost, nezaměstnanost. Z uvedeného mi vyplývá, že ledabylost je od ledabylý a nezaměstnanost od nezaměstnaný (nikoliv ne + zaměstnanost). --Palu (diskuse) 14. 2. 2016, 01:07 (CET)

Ponecháno. Zacházení s příponami dle WS:PZH není zcela jasné: co znamená že je přípona doložena v užití? Jeden způsob chápání je že coby doklad slouží slova příponu obsahující. Dodat slova jež možná obsahují tuto příponu není problém a v tom smyslu doložena přípona je ("ziskuchtivost"); problém je, že někdo může popírat že je to tato přípona. Co vidím, zda doklady skutečně dokládají příponu si žádá nějaký druh analýzy a interpretace. V diskuzi výše nenacházím konsenzus ke smazání. Řekl bych, že na základě WS:PZH toto smazat nelze; musel by se najít konsenzus který by ona slova zdánlivě či skutečně obsahující tuto příponu coby doklad pro účely WS:PZH zamítl. Požadavek, aby hesla Wikislovníku byla zdrojována z akademický zdrojů, WS:PZH neobsahuje, viz "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok". --Dan Polansky (diskuse) 22. 7. 2016, 19:11 (CEST)

Pha, Ova, Blava

Pha je doložena jako zkratka bývalého soudního okresu, což ale neimplikuje ani údaje o výslovnosti, ani o skloňování. Ostatní se mi ve vhodných zdrojích nepodařilo dohledat, třeba bude někdo úspěšnější.--Shlomo (diskuse) 8. 4. 2016, 11:45 (CEST)

Zkratky se samozřejmě běžně používají, ale uznávám, že asi bude problém k nim cokoli dohledat. Tuším, že podobně jsem zaznamenal i Oc. Skloňování je intuitivní, protože to je rámcová (nikoli skeletová) zkratka, takže se skloňuje podle nezkrácené předlohy. Poznámka k výslovnosti u Prahy by ovšem zasloužila doložit zdroj, u Ovy i Blavy je to IMHO oslabené, protože nezní tak nevyslovitelně, takže se můžou číst jak rozvitě, tak i zkratkovitě. --Bazi (diskuse) 8. 4. 2016, 13:26 (CEST)

Neměl(a) by to být spíš Hóc?

Podobných zkratek tu- i cizozemských se vyskytuje jistě dost se značně různorodou příznakovostí a ohýbatelností, právě proto zde považuji zdrojování za trochu důležitější - ať čtenář ví, na čem je...--Shlomo (diskuse) 8. 4. 2016, 17:35 (CEST)

Zabralo mi to celý den, ale nějaké zdroje podle mě na dostatečné úrovni se mi v záplavě různých fór, diskusí a dalších slabších zdrojů podařilo najít. V tomhle případě kvantita dostupných zdrojů na internetu mnohonásobně převyšuje jejich kvalitu, nicméně právě tato kvantita svědčí o tom, že jde o slova užívaná a kvalita zase o tom, že buď v obecné češtině nebo ve slangu. --Palu (diskuse) 8. 4. 2016, 19:42 (CEST)

Ponecháno coby mimo rozsah ŽOO, dle "Žádost o ověření je fórum Wikislovníku k urgentnímu ověření, zda heslo jako celek splňuje podmínky pro zařazení", což je uvedené navršku ŽOO. Splnění podmínek pro zařazení (WS:PZH) co vidím zpochybňováno v nominaci není. Jinak skloňování je doloženo v hesle. Výslovnost v Pha ("používáno pouze pro zápis, čte se Praha‎") nijak doložena není a pokud ji někdo smaže coby nedoloženou, nevidím v tom problém. Pokud někdo nesouhlasíte s citovaným určením co patří do ŽOO a co ne, dalo by se to na základě diskuze změnit, ale nyní nevidím lepší postup než podle toho jet. --Dan Polansky (diskuse) 22. 7. 2016, 22:00 (CEST)

archeopterygem

Zadáno coby latinský skloněný tvar od archeopteryx, což je lemma vedené pouze česky. Mizivý výskyt na Google a to jen česky. Na rychlosmaz, řekl bych. --Dan Polansky (diskuse) 23. 7. 2016, 10:31 (CEST)

Smazáno poté co to Pyprilescu pod loutkou FuLAmGNut přesunul na archaeopterygem; rychlosmaz podle mě ok vzhledem k naprosté dokladové nouzi na celém širokém internetu. --Dan Polansky (diskuse) 23. 7. 2016, 12:13 (CEST)

PHA

Přidávám zpochybnění údajné varianty PHA. Možná může fungovat pro chemickou zkratku, ale nemůže být zkratkou pro Prahu, není to doloženo zdroji a odporuje to zvyklostem v tvorbě zkratek. Verzálkami se píšou zkratky iniciálové, ale nikoli rámcové. Nanejvýš by to snad mohl být chybný zápis, ale ani k jeho existenci není v hesle dostatek věrodných zdrojů, jen jakási pochybná osobní stránka „Yuhů!“ jakéhosi pana Janovského, který se věnuje tématu autostopu, v lingvistice není pražádnou autoritou. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2016, 12:17 (CEST)

Zkratka je užívaná: PHA - Praha, PHA. Osobně jsem ji používal hojně při stopování a byla všem srozumitelná. Možná nejde o zkratku jako spíše značku vzniklou obdobně jako zkratka, aspoň užití připomíná spíše značku. --Palu (diskuse) 9. 4. 2016, 13:01 (CEST)

To má být vtip? Argumentovat stránkou Policie, kde i slovo PRAHA je psané verzálkami? Takže to by snad měl být zdroj i pro „správný“ zápis slova PRAHA jako plnohodnotné varianty k Praze? Víceméně totéž platí pro druhý odkaz, kde se PHA nevyskytuje v textu, ale jen v graficky vyvedených ikonách, v nichž i slovo „AKTUALIZOVÁNO“ je psáno verzálkami. Neurážejte nás prosím vydáváním takovýchto odkazů za věrohodné zdroje. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2016, 13:19 (CEST)

Nemá to být vtip. Je to okopírované Ctrl C - Ctrl V, čili PHA verzálkami není. A nepleťte si prosím věrohodné zdroje s výskytem, jsou to jabka a hrušky. Jinak takhle se bavíte v diskusích normálně, nebo máte nějaký osobní antipatický vztah ke mě, kterým máte potřebu ladit svoje příspěvky? --Palu (diskuse) 9. 4. 2016, 13:22 (CEST)

Už zase to převádíte k obviňování z antipatií? Ach jo. Berte na vědomí, že výskyt nás nezajímá, ve světě se vyskytují opravdu kdejaké nesmysly, ne všechno však má smysl včleňovat do slovníku. Prostý výskyt nesmyslů není dokladem o tom, že jde o plnohodnotnou variantu zkratky Pha. Zrovna Vy, který jste byl ochoten označovat Brexit za chybný zápis slova brexit na základě svých vlastních vývodů, se oháníte prostým výskytem na pochybných webových stránkách, abyste hájil variantnost namísto chybného zápisu? Ta nekonzistence je do očí bijící. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2016, 13:30 (CEST)

Myslím, že máte zkreslené představy. Výskyt nás zajímá, jen jde o to, jestli je dostatečně široký. A máte pravdu, že zatím dostatečně široký výskyt doložen není. Nicméně o další hledání bychom se měli snažit, protože z vlastní zkušenosti vím s jistotou, že PHA je zkratka užívaná minimálně při tom stopování a přitom záměrně a nic nenaznačuje tomu, že chybně. Brexit není totožná situace, u brexitu není jasné, jestli jde o apelativum nebo o vlastní jméno. --Palu (diskuse)

Silně kontrastní je tento Váš zdejší postoj i k tomu, co téměř současně tvrdíte na Wikipedii. Jen stěží to pak můžeme chápat jinak než jako účelovou argumentaci k obhájení vlastního neobjektivního dojmu (osobní zkušenost z psaní cedulí při autostopu) jakýmikoli prostředky. Co se týká výskytu, máme to chápat tak, že stačí najít dostatečné množství překlepů k doložení toho, že i takové tvary by měly být na Wikislovníku uváděny jako varianty? Nebo že bychom v dostatečném množství se vyskytující pravopisné chyby měli taky označit za správné? A dokládat „správnost“ kopírováním Ctrl C+V, to opravdu nemá úroveň... Mimochodem k tomu autostopu: V minulosti se používaly pro označení cílového místa na cedulích třeba značky okresů z SPZ, což bylo ovšem v dobách kodifikovaných a ustálených zkratek. Ale to spíš jen pro zajímavost a rozšíření obzorů. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2016, 13:50 (CEST)

Nevím, o čem mluvíte. Jestli o mě, o tom hesle, o posloupnosti zdrojů, o výskytu nebo o uvádění variant. Ve vaší argumentaci se mám problém orientovat. Nicméně s tou SPZ jste mi dal dobrý nápad, který tak nějak podporuje to, co jsem psal výše, a sice, že jde pravděpodobně o značku. Přepíšu to heslo v tomto duchu, snad už bude vaším požadavkům vyhovovat. --Palu (diskuse) 9. 4. 2016, 14:18 (CEST)

Takže jenom hodláte pokračovat v dalším vlastním výzkumu? To snad ne… Značka? Jaká značka? Kde vidíte oporu pro takovouto značku? Příručka nabízí značky jen ve spojitosti se zkratkami iniciálovými, což tento případ zjevně není. Ale elegantně jste přešel to důležitější – prostě nepochopením. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2016, 14:49 (CEST)

Tak už nevím, o co se vám jedná. Značka budiž doložená třeba tímhle autobusem. --Palu (diskuse) 9. 4. 2016, 14:55 (CEST)

Aha, takže značkou myslíte bývalou státní poznávací značku až na této úrovni podrobnosti…? A takové tu mají místo? Máte v plánu vytvořit hesla i ke všem ostatním bývalým espézetkám? A jenom k těm úvodním sledům písmenným, nebo i včetně všech permutací číselných? Opravdu má být Wikislovník databází SPZ? --Bazi (diskuse) 9. 4. 2016, 15:09 (CEST)

SPZ už tu je docela hodně, podívejte se třeba na Speciální:Co odkazuje na/SPZ --Auvajs (diskuse) 9. 4. 2016, 15:50 (CEST)

Ano, to jsem si všiml. Ale mám o tom pochybnosti. Příkladmo u Kfz jde o zjevnou chybu, pokud tedy nemá jít o značku z nějakého systému, který neznám a kde nepoužívají výhradně verzálky. Dále myslím, že u bývalých českých, resp. československých espézetek má smysl je uvádět na úrovni dvojpísmenných zkratek, které opravdu rozlišovaly jednotlivé okresy, ale už nemá smysl ke každé uvádět i všechny varianty třípísmenné. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2016, 15:59 (CEST)

Všechny varianty třípísmenné uvádět smysl má, protože existovaly pouze některé (PHA) a jiné neexistovaly (OCQ). Naopak nechápu, proč by to smysl mít nemělo. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 00:08 (CEST)

PH byla SPZ okresu Praha-východ. Kter třípísmenné varianty existovaly je spíše námět na Wikipedii (písmeno Q se neřidávalo nikdy, písmeno F pokud vím, jen u Prahy...) BTW, pode tvého názoru by tu mohla být třeba PBM jako bývalá SPZ okresu Příbram? (v době zavedení SPZ podle krajů se vydávala teprve PBL). JAn Dudík (diskuse) 10. 4. 2016, 00:15 (CEST)

"a jiné neexistovaly (OCQ)" - tím jsem myslel právě případ PBM a tím právě obhajuji proč sem třípísmenné zkratky taky patří - zkrátka proto, že automaticky nejsou možné všechny kombinace s PB. Wikislovník má navíc ambici být obecným slovníkem s prvky slovníků specializovaných. Tj. klidně i křížovkářského, když na to přijde (limitem jsou jen zdroje), a v křížovkách jsou běžné i třípísmenné varianty značek. Toť dalším argumentem, proč ano. Stále ale nevidím argumenty proč ne. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 00:28 (CEST)

Ovšem teď se vracíme k původnímu problému. Příklad u významu "SPZ Praha-východ", je neplatný, protože patří k významu "Praha", který v hesle po úpravě začal chybět. Čili opět jsme u toho, že nám chybí jeden význam a k němu dostatečné ověření. Kdo má možnost, budu rád, když se mrkne, jestli někde něco není. Já jsem se díval na web a přes Google a Google obrázky se mi nepodařilo dohledat ke stopovací ceduli nic dalšího. Přitom indicie tu jsou, takže by bylo škoda k tomu podklady nesehnat. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 00:41 (CEST)

Ten význam právě nechybí, protože neexistuje (mimo Vaši hlavu). --Bazi (diskuse) 10. 4. 2016, 00:56 (CEST)

Tohle považuji za úmyslnou lež a lhaní považuji za porušení Wikietikety. Kdyby to nebylo doloženo příklady + výše (= to jsou ty indicie), tak dejme tomu, a ale vy teď prostě lžete, k tomu hanlivým způsobem. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 01:34 (CEST)

Abych dokázal pravdivost tohoto tvrzení, do hesla jsem vložil tento význam i s mnoha výskyty. Ne, není to v mé hlavě a považuji to za hrubou urážku. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 01:58 (CEST)

@Palu: O zápisu Pha není pochyb, v ČNK (korpus syn) je obrovské množství zdrojů. Nicméně není PHA prostě jen zápis tohoto tiskacím písmem? Tiskacím se dá napsat libovolné slovo. --Auvajs (diskuse) 10. 4. 2016, 03:02 (CEST)

Osobně si myslím, že ne. Resp. nemám k tomu žádné indicie. Na stopovacích cedulích je to výhradně velkým a nesklonné, Pha se píše vždy takto (kromě verzálek) a je sklonná. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 03:06 (CEST)

Tak indicie, a dost silná, je že význam je úplně stejný. Rozdíl je jen ve způsobu zápisu, v ničem jiném. --Auvajs (diskuse) 10. 4. 2016, 03:23 (CEST)

Silný rozdíl je ve způsobu skloňování a v příležitostech, kdy se volí ta či ona. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 03:30 (CEST)

? Bylo by možný to líp vysvětlit? To jakože PHA se skloňuje jinak než Pha? Jak prosím??? --Auvajs (diskuse) 10. 4. 2016, 21:39 (CEST)

Vždyť jsem to psal 10. 4. 2016, 03:06 (CEST) - jedno je sklonné, druhé je nesklonné. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 21:44 (CEST)

takže třeba nápis STOP vyskytující se na dopravních značkách je něco jinýho než běžný význam slova stop a navíc je to v tomto variantním zápisu nesklonné? ... takhle by se dalo uvést mnoho případů zápisu tiskacími písmeny, kde převažuje zápis v nominativu singuláru. --Auvajs (diskuse) 10. 4. 2016, 22:28 (CEST)

No nevím, podle mě značka STOP je něco jiného než citoslovce stop. Značka vychází z citoslovce, ale není to citoslovce, je to značka, nějaký symbol, a k té se váže i jednoznačná neměnná grafická podoba. Podle mě to není jenom verzálkami napsané citoslovce, na značce to bude vždy jen velké. Jinak stop je nesklonné nezávisle na tom, jestli jde o značku nebo o citoslovce. Ale obecně ano - značky jsou nesklonné. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 22:40 (CEST)

KDE je věrohodným lingvisticky relevantním zdrojem doloženo, že údajná varianta PHA je nesklonná? --Bazi (diskuse) 10. 4. 2016, 23:22 (CEST)

Kde je doloženo jakékoliv skloňování? V hesle vidím několik příkladů a ani jeden jakkoliv ohnutý. Ostatně ani nevím - psalo by se to "v Pze" nebo "v PZE"? A užívalo by se to v jakých kontextech, když to je značka pro Prahu? Jak se ohýbají jiné značky? --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 23:33 (CEST)

Jsem přesvědčen, že právě tak to je, nejde o žádný samostatný význam, ale prostě zápis zkratky velkými písmeny. Z pravopisného hlediska zápis chybný, protože velká písmena jsou vyhrazena zkratkám iniciálovým, nikoli rámcovým. Takže tady v podstatě nemá co dělat. --Bazi (diskuse) 10. 4. 2016, 03:50 (CEST)

Vaše přesvědčení vám neberu. --Palu (diskuse) 10. 4. 2016, 20:44 (CEST)

K nominaci PHA: nominováno nejspíš v rozdíl a tedy k definici "bývalá SPZ Prahy‎". Mezitím jsou v hesle definice "bývalá SPZ okresu Praha-východ" a "zkratka pro Prahu" a k nim příklady. Podle mě "i když na ceduli bude jen OL, PHA, BA nebo OVA" není užití nýbrž pouze zmínka, ale na to se snad v českém Wikislovníku zatím nehrálo. Nevím. Ve sporu se angažoval hlavně Palu a Bazi. Pomohlo by, kdyby přispěvatelé přidali tučně ponechat či smazat; sice je dobré hrát podle dokladů, jenže ty nechybí; chybí jejich posouzení. --Dan Polansky (diskuse) 22. 7. 2016, 19:23 (CEST)

Smazány smysly "bývalá SPZ okresu Praha-východ" a "(v chemii, odborně) polyhydroxyalkanoát" protože k nim nemáme doklady dle WS:PZH#Dokládání. Citace byly ale nebyly tři. Ponechán smysl "zkratka pro Prahu" protože u něj nějaké citace jsou byť není zcela zřejmé že splňují "v trvale zaznamenávaných médiích". Toto zavření nemá sloužit coby precedent; je to jen co se zdá dostatečně dobré vzhledem k uplynulému času. Případně rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 08:32 (CEST)

archeopterygibus

Vzhledem k tomu, že latinská Wikipedie uvádí jméno tohoto ptakoještera jako Archaeopteryx a i Google s variantou pouhého "e " mlčí, dávám k ověření. --Martin Kotačka (diskuse) 23. 7. 2016, 08:27 (CEST)

Pyprilescu v podání své loutky FuLAmGNut přesunul na archaeopterygibus a Danny B. původní smazal.--Juandev (diskuse) 8. 8. 2016, 13:36 (CEST)

Smazáno nejspíš coby nedoloženo a coby přesunuto na archaeopterygibus, což je heslo jež jsem dal k ověření v samostatné nominaci. --Dan Polansky (diskuse) 12. 8. 2016, 18:44 (CEST)

morralero

Dubský uvádí pytlák. Já si ale projel několik stránek, kde se toto slovo vyskytuje a z toho co jsem četl (, , ) se podle mě jedná o určité stádium myslivce (pravděpodobně mladý myslivec, který ještě nemůže mít zbraň), které není chápáno negativně či ilegálně ba naopak. Například na Tenerife lze získat licenci pro tuto funkci (znění zákona).

Podle mého názoru pro to, nemáme v češtině výraz a překlad pytlák je chybný. Navrhoval bych význam tedy rozepsat s odkazem na výše uvedený zdroj.--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 21:46 (CEST)

Slovník, kde se patrně vyskytují nepřesnosti. Doporučovala bych používat jako sekundární zdroj. --Dubicko (diskuse) 14. 2. 2015, 08:51 (UTC)......ale Shlomo tomu prý rozumí líp....--Lenka64 (diskuse) 14. 6. 2016, 21:58 (CEST)

Nemohl by to být třeba adjunkt? JAn Dudík (diskuse) 14. 6. 2016, 22:03 (CEST)

Těžko. Adjunkt je úředník (např. lesní správy), který pomáhá vyřizovat papíry. Morralero podle výskytů, které Juandev našel, je někdo, kdo pomáhá při honu, především nosí pytel/brašnu = morral (tedy pytlák podle 3., slangového významu uvedeného v PSJČ...) a případně do něj/ní sbírá střelenou zvěř - což v českém prostředí, pokud vím, dělají honci.--Shlomo (diskuse) 15. 6. 2016, 00:51 (CEST)

@Lenka64: přestaň nás tady obtěžovat. Doplň důkazy o chybovosti toho slovníku a můžeme ho vyřadit.

svatá prostoto ...Podle mého názoru pro to, nemáme v češtině výraz a překlad pytlák je chybný. --Lenka64 (diskuse) 14. 6. 2016, 22:53 (CEST)

@JAn: no to já nevím. Na Wikipedii se nepíše, že by to byl adjunkt a já zase nejsem překladatel, abych věděl jak se překládá v případě, že neexistuje ono slovo v cílovém jazyce. Podle mě se to překládá různě podle kontextu, proto stojím za svým návrhem, použít volné vysvětlení.--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 22:48 (CEST)

A možná než odkazovat na nějakou jurisdikci, která může vytvářet novotvary odkažme na odbornou práci: Léxico cinegético en la obra de Miguel Delibes: términos no recogidos por el DRAE.--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 23:24 (CEST)

Čili v překladu v myslivosti: myslivcův pomocník přenášející náklad, nebo nosič pytlů. A při pohledu do PSJČ je české slovo "pytlák" slangově o nosiče pytlů. Čili vlastně má Dubský pravdu. Dubský ale není tak detailní slovník a ani rovnost ekvivalentů morralero=pytlák není tak přesná. Nicméně v momentě, kdy nyní ale máme další zdroje, myslím si, že můžeme zde na wiktu upravit.--Juandev (diskuse) 14. 6. 2016, 23:37 (CEST)

@Lenka64: Doplň důkazy o chybovosti Dubského a můžeme navrhnout jeho nevěryhodnost.--Juandev (diskuse) 15. 6. 2016, 00:08 (CEST)

Ze zastaralosti a nepřesnosti je již usvědčen.... --Lenka64 (diskuse) 15. 6. 2016, 00:13 (CEST)

Byl-li usvědčen, pak to jistě lze doložit nějakým věrohodným zdrojem. Třeba článkem v odborném časopise, který ho nemilosrdně kritizuje. Zatím tady jen srovnáváme jedno jeho heslo (které navíc kromě Juandeva asi nikdo z nás neviděl) s argumenty typu "já si myslím, že je to chybné".--Shlomo (diskuse) 15. 6. 2016, 00:51 (CEST)

Výskyt v Dubském potvrdit nemohu, v mém vydání z 60. let se toto heslo nevyskytuje. Nicméně slovník byl od té doby výrazně rozšířen, m.j. i v oblasti hovorých, slangových a argotových výrazů. Juandeve, jsi si jist, žes tam nepřehlédl nějaký příznak (regionální či stylistický) nebo nějakou vazbu?--Shlomo (diskuse) 15. 6. 2016, 00:51 (CEST)

Stát se může vše. Více očí, méně chyb.--Juandev (diskuse) 15. 6. 2016, 01:04 (CEST)

Další zdroj

Slovo morralero nalezeno též v ISBN 978-80-251-2256-3, str. 225. Konkrétněji heslo pytlák obsahuje překlady: cazador / cazadero furtivo; morralero; dále jsou uváděny překlady: ohař (cazador de alfarja) a rybář (pescador furtivo) . Každopádně Juanova interpretace, že pytlák = nosič pytlů podle mě není správná. --Auvajs (diskuse) 18. 6. 2016, 19:05 (CEST)

To není moje meterpreter co to je překlad zdroje--Juandev (diskuse) 19. 6. 2016, 15:30 (CEST)

Tak jak to uděláme s tou interpretací? Stále se chceš přít, že jsem nepřekládal, ale inerpretoval?--Juandev (diskuse) 26. 6. 2016, 21:47 (CEST)

scan píše "morralero m pytlák; ir de ~ pytlačit". Pokud tím pytlákem chtěl autor myslet nosiče pytlů, tak bych si troufnul tvrdit že by pro to musel udělat víc než udělal protože defaultní význam slova "pytlák" je zloděj zvěře a stejně tak slovo "pytlačit" naznačuje tento směr. Je možné že Dubský něco nějak spletl ale to ze slovníku poskytujícím nula důkazů a nula rozboru nezjistíme. --Dan Polansky (diskuse) 16. 7. 2016, 12:18 (CEST)

Nevím co s tím dál. Za sebe bych navrhl španělsko-český slovník českého autora (prý Dubský - odkaz na scan) neuznat, byť v současnosti WS:PZH umožňuje dokládat skrze "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku". Sice nevím co znamená "garantovaný" ale co už. Kdybych to řídil já, tak dovolím pouze doklady skrze užití slov a ke slovníkům bych přihlédl jen pro orientaci. Ale když chcete užívat slovníky coby doklad, tak bych pro španělštinu trval na na dvou až třech, a nespoléhal se na jediný slovník českého autora. Nebo bych pro španělštinu trval na výskytu v jednojazyčném definičním slovníku. To jsou však jen moje preference a úvahy, jež se neopírají o WS:PZH. Pokud někdo má důkazy či doklady o tom že Dubský má sklon k chybám, například doklad v podobě zmínky konkrétních hesel obsahujících chyby, ocenil bych jejich předložení.

Jinak onen výše zmíněný ISBN 978-80-251-2256-3 je Česko-španělský odborný slovník, autor Zuzana Holá, Computer Press, 2009.

Pár nálezů k morralero:

es.dictionarist.com: morralero - jagdgehilfe.
es.langenscheidt.com: morralero - Jagdgehilfe
slovnik.azet.sk: morralero - pytliak

Dlužno dodat, že když od sebe slovníkáři opisují bez hledání primárních dokladů použití, tak se slovníky šíří chyby.

Můj návrh je význam "pytlák" smazat, ale to nelze skrze ŽOO pouze na základě dokladů či jejich nepřítomnosti; je k tomu potřeba konsenzus a nějaká forma hlasování.

--Dan Polansky (diskuse) 16. 7. 2016, 12:18 (CEST)

A jak přeložíte slovo, které nemá v češtině ekvivalent?

Jinak pytlák je podle SSČJ nosyč pytlů, což spíše odpovídá tomu významu, tak jak je vysvětlen ve španělských zdrojích. Takže se ohrazuji proti tomu, že "je to moje interpretace" - max. je to interpretace těch autorů, které uvádím jako zdroj. Já si nic vlastního do toho nevymýšlím.

Pravdou je, že v SSČJ není tento význam brán jako široce užívaný. Na druhou stranu slovníky Larousse také slovo morralero nepovažují, za široce užívané. Takže se vracím ke své původní otázce: jak přeložíte slovo, pro které nemá čeština ekvivalent? Najdete nejbližší možný význam, vymyslíte si význam, nebo použijete méně známí, ale existující význam.

Jinak diskusi o Dubském bych zde nevedl. Zatím snahy kompromitovat tento zdroj byly spíše předmětem trollingu, ale když se podíváme do hloubky, kde se ten slovník uváděl chybné překlady, tak zjistíme, že nikde.--Juandev (diskuse) 16. 7. 2016, 16:22 (CEST)

Snad byste uznal že Dubský na tom skenu píše pouze "pytlák" bez doplňující glosy a tedy on sám nečiní žádnou jasnou výpověď o tom který smysl slova má na mysli a tudíž je potřeba jeho víceznačné "pytlák" nějak vyložit, čili "interpretovat". V tomto smyslu "interpretovat" není pejorativum, a co jste prezentoval je skutečně "vaše interpretace" textu od Dubského, za mě jedna z těch plauzibilních či uvěřitelných. Zpochybňování Dubského nemusí být "trolling" pokud je podloženo příklady výhrad. Mě napadají otázky jako, jak to Dubský ví? Do jakého textového pramene se díval? Pobýval ve Španělsku? V principu nerodilým mluvčím - což vůči španělštině Dubský je - je radno o něco méně věřit než rodilým. K otázce jak to mohl či měl přeložit, co třeba "nosič pytlů" nebo "v mysliveství nosič pytlů? Měl tak málo místa? A za "pytlák" napsal "pytlačit" - má snad slovo "pytlačit" ještě navíc význam "nosit pytle coby pomahač myslivce"? --Dan Polansky (diskuse) 16. 7. 2016, 17:37 (CEST)

Aha, tak díky za vysvětlenou. Nyní to s tou interpretací již chápu.

Ti co zatím zpochybňovali Dubského, tak žádný příklad nedoložily. Toto může být první příklad a klasifikoval bych ho jako nepřenost. to jak Dubský slovník vytvořil bych tady neřešil. Pojďme se podívat co s tím dál. Navrhujete tedy ten význam pytlák odstranit?--Juandev (diskuse) 16. 7. 2016, 18:51 (CEST)

Ano, řádek "pytlák" bych odstranil s ponecháním řádku "pomocník přenášející náklad". On ten Dubského "pytlák" při jednom z možných čtení pasuje na první řádek "pomocník přenášející náklad" a tedy vlastně Dubský není jednoznačný doklad druhého řádku "pytlák", přičemž druhý řádek ve wikt chápu coby "zloděj zvěře" neb jinak by byl nadbytečný k prvnímu řádku. A k prvnímu řádku lze přidat výše zmíněný es.langenscheidt.com coby druhý doklad. S tím argumentem o Dubského nejednoznačnosti by to snad dokonce bylo v intenci WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 17. 7. 2016, 10:50 (CEST)

Budiž a neodstraníme to i z překladů ve slově pytlák?--Juandev (diskuse) 17. 7. 2016, 11:30 (CEST)

Odstraněno, uzavřel bych.--Juandev (diskuse) 8. 8. 2016, 13:52 (CEST)

Smysl pytlák smazán: doložen sice byl ale nejednoznačně, tedy nebylo jasné že doklad dokládá tento smysl a nikoliv jiný smysl. Kdyžtak mě bijte a rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 16. 10. 2016, 15:23 (CEST)

bes hamidreš

Dávám k ověření dle WS:PZH. V hesle jsou citována dvě díla jednoho autora: Devět bran Chasidů tajemství a Erotika kabbaly. Jediné co heslo může zachránit je "užití ve známé práci". Pořebujeme vstup od redaktorů; "užití ve známé práci" si žádá posouzení. Podle mě tato díla nejsou tak známá aby pod to spadala. --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 10:51 (CEST)

Pomohlo by, kdyby někdo napsal, jak se řeší přepisy z hebrejštiny do češtiny - tedy jestli je to běžné, jestli se to nějak kodifikuje a od toho by jsme se mohli odpíchnout a vůbec si říci do jaké míry je tady budeme tolerovat, nebo jestli budeme posuzovat jejich relevanci podle WS:PZH.--Juandev (diskuse) 6. 8. 2016, 12:37 (CEST)

Oficiální pravidla pro přepis z he do cs pokud vím žádná neexistují. Na Wikipedii se podařilo (víceméně) prosadit pravidla použitá v českém vydání "Judaismu od A do Z", ale Wikipedie není (naštěstí) jazykový regulátor. V tomto případě navíc asi nejde o přímé převzetí z hebrejštiny, ale z jidiš (která to převzala z hebrejštiny a zkomolila k obrazu svému...)--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2016, 21:26 (CEST)

Devět bran je bezesporu významné dílo, už pro svou ojedinělost - jediné originální dílo v češtině na téma chasidismu, které napsal "insider" - ale neméně i svým obsahem. WS:PZH ovšem nepožaduje užití ve významné, nýbrž ve známé práci, a vymezení požadované míry "známosti" a případně způsobu jejího ověření je často se vracejícím a stále nedořešeným tématem. Napadá mě několik možných přístupů:

Doložit věrohodným zdrojem, který tvrdí, že dílo je (případně bylo v určité době) známé;
Doložit dostatečným (jakým?) množstvím prací, které se dílem zabývají (kritiky) nebo se z něj odvozují (překlady, přepracování, parodie apod.); případně jinými fenomény, které se na dílo nějakým způsobem odvolávají (zde např. festival pojmenovaný "Devět bran")
Doložit počtem reedicí, repríz, nákladem apod.
Vycházet z presumpce známosti u významných prací ("encyklopedická významnost" dle Wikipedie? nebo nějaká přísnější kritéria?) a v odůvodněných případech debatovat o tom, že určité významné dílo třeba není (dostatečně) známé.

Můj soukromý dojem je, že Devět bran by asi většinou těchto kritérií prošlo - nejsem si jist č. 1, které se asi bude (všeobecně, nejen u Langra) dokládat dost obtížně.

Druhá otázka (rovněž stále se vracející a stále nevyřešená) je, zda je rozumné zařazovat jako slovníková hesla slova vyskytující se právě jen v jednom díle - byť sebeznámějším a sebevýznamnějším. Ovšem to už je mimo rámec této diskuse...--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2016, 21:26 (CEST)

Osobně navrhuji na jiném místě vyřešit otázku, co to je „známá práce“ a teprve potom případně toto (a každé podobn=) heslo smazat. Řešit obecnou otázku u konkrétního hesla se mi nezdá šťastné. Další věc je, že tato obecná otázka by se měla řešit na lepším místě, zřejmě Pod lípou. Tedy navrhuju tuto žádost dočasně stáhnout. --Auvajs (diskuse) 13. 8. 2016, 18:09 (CEST)

Založil jsem Wikislovník:Pod lípou (pravidla)#Odstranění pravidla v PZH o známé práci. --Dan Polansky (diskuse) 13. 8. 2016, 21:21 (CEST)

(Odsadit zpět) Diskuze Pod lípou nevede k žádnému závěru, jak se zdá. Je někdo jiný než já toho názoru, že "bes hamidreš" se má smazat a tedy že Devět bran Chasidů tajemství a Erotika kabbaly nejsou "známé práce"? --Dan Polansky (diskuse) 10. 9. 2016, 15:57 (CEST)

Myslím si, že Devět bran za známou práci považovat lze (viz výše), u Erotiky kabbaly si tím už tak jist nejsem (wikipedistické 2NNVZ ovšem asi splňovat bude...); tím spíše si nejsem jist, zda za významné dílo považovat český překlad Erotiky kabbaly (který je z hlediska doložení výskytu českého slova na rozdíl od německého originálu relevantní). Je to samozřejmě jen subjektivní názor, ale dokud si neujasníme kritéria, ničím jiným než subjektivním názorem sem přispět nemohu.--Shlomo (diskuse) 11. 9. 2016, 07:47 (CEST)

Já mohu jen poděkovat za práci kterou jste si dal s rozepsáním postoje svého výše. Moje otázka směřovala k zjištění konsenzu či jeho nepřítomnosti a nijak neměla za úkol hanit subjektivní postoje či posouzení, i když nevím zda jsem ji formulovat šťastně. Za současné pravidlové situace nevidím jinou možnost než se ptát na byť i subjektivní posouzení; i já jsem jiné neodevzdal. --Dan Polansky (diskuse) 11. 9. 2016, 08:19 (CEST)

Ponecháno: diskuze Wikislovník:Pod lípou (pravidla)#Odstranění pravidla v PZH o známé práci k odstranění pravidla o známé práci nevede a diskuze zde výše neukazuje konsenzus že "bes hamidreš" není užito ve známé práci a místo toho obsahuje argumenty proč by jistá práce mohla být považována za známou. --Dan Polansky (diskuse) 15. 10. 2016, 13:25 (CEST)

šatné

Coby české neutrum nenalezeno.--Shlomo (diskuse) 14. 8. 2016, 15:43 (CEST)

Přidal jsem 3 výskyty z ČNK, ale vypadá to, že význam není "poplatek za použití šatny" jako spíš "příspěvek na oblečení". --Auvajs (diskuse) 14. 8. 2016, 20:13 (CEST)

Tak nějak mi to intuitivně také vyznívalo, proto jsem ty zdroje vůbec začal hledat...--Shlomo (diskuse) 14. 8. 2016, 21:02 (CEST)

BTW jsou ty výskyty "nezávislé" (přinejmenším od různých autorů...), nebo je třeba hledat dál? Myslím, že při dostatečném úsilí je slušná šance tři nezávislé výskyty (dokládající význam "příspěvek") najít.--Shlomo (diskuse) 16. 8. 2016, 09:11 (CEST)

Vysoce pravděpodobně jsem zakládal heslo poté, co jsem musel někde v šatně šatné zaplatit a viděl tam to slovo napsané. Až půjdete kolem nějaké šatny, podívejte se, zda to tam také nemají. JAn Dudík (diskuse) 16. 8. 2016, 09:44 (CEST)

To ale pro doložení dle PZH nestačí.--Juandev (diskuse) 16. 8. 2016, 10:33 (CEST)

Heslo ponecháno ve významu finanční příspěvek na oblečení; původně zadaný význam poplatek za použití šatny odstraněn (nikoliv mnou) coby nedoložený. V hesle jsou tři doklady užití k splnění WS:PZH; drobná vada na kráse e že všechny jsou z Deníky Bohemia, ale pokud jsou od různých autorů tak je to snad ok; kdyžtak rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 22. 10. 2016, 18:11 (CEST)

vzpěčovat se

K ověření dal JOtt s komentářem "zde prosím přímo zdroj, že toto SUBSTANTIVUM existuje a že lze používat tento pravopis".

Slovní druh je sloveso: to je snadné opravit.

Dále hledání v Google Books ukazuje že toto heslo splňuje WS:PZH a sice "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok": Černý 1982, Lederer 1990 a Šulc 2004; je tam řada dalších.

Navrhuji uzavřít coby ověřeno dle mnou odkázaných dokladů dle WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 18. 9. 2016, 15:51 (CEST)

Ponecháno: výše jsou odkazy na doklady o splnění WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2016, 10:18 (CEST)

položit kabel

Sice jsem na tento idiom už kdysi narazil, ale už dost dávno a ve značně okrajových vrstvách jazyka, takže si nejsem jist, zda bych to byl schopen ještě dohledat. Máte-li někdo zdroje, zdrojujte; bude-li šance na ponechání, upravíme i formát.--Shlomo (diskuse) 10. 10. 2016, 19:44 (CEST)

Potvrzuji (i když ojedinělý výskyt) mezi trampy. Obávám se, že v trampských časopisech se ale nenajde... °°°°JAn Dudík (diskuse) 10. 10. 2016, 23:08 (CEST)

Pač cs wikt dovoluje aby jediný slovník sloužil co doklad pro WS:PZH ("výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo"), uvádím Dirty Czech: Everyday Slang from "What's Up?" to "F*%# Off!", Martin Blaha, 2011, kde se píše "drop a turd. položit kabel." Hledání v Google Books výrazu "položit kabel" pak nachází doklady v použití, třeba: Kukuřičný město: Zápisky z konce světa, Andrew Smith, 2014, „Jdi si někam položit kabel, Ingrid,“ řekl jsem. Čekal jsem na verandě, až se Ingrid vykadí. --Dan Polansky (diskuse) 15. 10. 2016, 13:22 (CEST)

Oprava: je to Blaha 2011, ne 2001. --Dan Polansky (diskuse) 16. 10. 2016, 15:28 (CEST)

Ponecháno: jednak je Blaha 2011 výše a jednak je díky Lence64 přímo v hesle SNČ. --Dan Polansky (diskuse) 22. 10. 2016, 09:59 (CEST)

Ještěd

Smysl daný k ověření: televizní vysílač s restaurací a hotelem v Libereckém kraji

Od 2013. --Dan Polansky (diskuse) 22. 10. 2016, 10:11 (CEST)

Ponecháno: Dvě citace k doložení dle WS:PZH jsou přímo v hesle a další jsou k nalezení v oddílu Reference v W:Ještěd_(hotel_a_vysílač), včetně "Liberecký kraj Ještěd nezíská, vysílač s hotelem není na prodej . Praha: Český rozhlas, 2011-11-02, " nebo "PLUHAŘ, Adam. Opravy Ještědu spolknou stamiliony, majitel hledá nájemníka. iDNES.cz . 2012-06-18 ". Pro úplnost, k ověření dal JOtt dle rozdíl. --Dan Polansky (diskuse) 23. 10. 2016, 09:04 (CEST)

kňour

K ověření dáno toto:

(expresivně, lidově)‎ knír
samorostlé stříbro‎

Tyto významy vložil Shlomo v rozdíl. --Dan Polansky (diskuse) 22. 10. 2016, 11:57 (CEST)

Doplnil jsem zdroje. Příznak "lid." jsem našel pouze v SJČ (= Váša-Trávníček), kde je ovšem heslo uvedeno v pomnožné podobě. Uvedl jsem to v poznámce, případně vhodně upravte.--Shlomo (diskuse) 22. 10. 2016, 21:04 (CEST)

Ponecháno dle WS:PZH - "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo". --Dan Polansky (diskuse) 22. 10. 2016, 21:23 (CEST)

norka

Smysl k ověření: pták z čeledi racků

Smysl vložil Palu, tak třeba ví kde ho viděl. --Dan Polansky (diskuse) 23. 10. 2016, 10:07 (CEST)

PSJČ. Pravděpodobně zastaralé. --Palu (diskuse) 23. 10. 2016, 16:34 (CEST)

Ponecháno: díky, doloženo v PSJČ. --Dan Polansky (diskuse) 23. 10. 2016, 17:40 (CEST)

Abfahrt

K ověření je dán smysl "sjezdovka‎". Ten vložila Dubicko aneb Lenka64, tak třeba bude vědět jak ověřit. --Dan Polansky (diskuse) 23. 10. 2016, 17:34 (CEST)

Doplněn odkaz na duden online.--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2016, 07:45 (CEST)

~~Ponecháno~~: doloženo v hesle via Duden, jenž má "(Ski, Rodeln) abwärtsführende Strecke". Taky mě mohlo napadnout se podívat sám. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 07:55 (CEST)

„Abwärtsführende Strecke“ je „sjezd“ ve smyslu „cesta vedoucí, směřující dolů“; „klesání“; opak stoupání. Není to sjezdovka ve smyslu „trať pro sjezdové lyžování“. Dávám ověření zpět. --Auvajs (diskuse) 28. 10. 2016, 15:31 (CEST)

No já nevím. Koukněte ještě do http://www.duden.de/rechtschreibung/Abfahrt#Bedeutung2a, kde je i příklad "der Berg mit seinen steilen Abfahrten" (a obrázek :p). A v kontextu je "(Ski, Rodeln)". Čili co je to, v lyžování cesta vedoucí dolů, ale nikoliv sjezdovka?

Zatím ponecháno škrtám dokud běží diskuze. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 15:39 (CEST)

Beru zpět. Německá Wikipedie, článek w:de:Skipiste: „Eine Skipiste wird umgangssprachlich auch als Abfahrt bezeichnet.“ --Auvajs (diskuse) 28. 10. 2016, 15:54 (CEST)

Ponecháno podruhé. --Dan Polansky (diskuse) 5. 11. 2016, 22:30 (CET)

stát někde jako špatně vyřezaný svatý

Dávám k ověření dle WS:PZH. Nejde mi o "někde", byť to tam být podle mě nemá. Jde mi o to že hledání "špatně vyřezaný svatý" v Google Books mi dává jen tři nálezy, kde každý užívá jiné sloveso. Má někdo slovník nebo jiné nálezy? Možná lze uznat některé nálezy na širokém webu coby "v trvale zaznamenávaných médiích".

Chce někdo uznat zmínku, ne použití, v této diplomce: JIHOČESKA UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Pedagogická fakulta Katedra anglistiky, DIPLOMOVÁ PRÁCE, Konfrontační pohled na anglické a české frazeologismy, Holubová Adéla, 2011?

Jinak jedno užití je v http://cl.ff.cuni.cz/slovoasmysl/downloady/sas4.pdf ovšem se slovesem "trčet", v části Jakou knihu potřebuje Masaryk?, Vratislav Doubek, Univerzita Karlova v Praze. --Dan Polansky (diskuse) 23. 10. 2016, 09:19 (CEST)

Doplnil jsem jako zdroj Čermáka & kol. Ponechávám požadavek na ozdrojování druhého významu, který v Čermákovi není.--Shlomo (diskuse) 23. 10. 2016, 11:10 (CEST)

Děkuji. K ověření zbývá smysl: stát toporně, s nepřirozeným držením těla‎. --Dan Polansky (diskuse) 23. 10. 2016, 17:41 (CEST)

Tak spíš pro to, že se to užívá, těch výskytů (většinou v literatuře) jsem našel na wiki víc.--Juandev (diskuse) 1. 11. 2016, 18:36 (CET)

Smysl smazán coby nedoložený (mazající úprava: rozdíl). --Dan Polansky (diskuse) 25. 12. 2016, 10:18 (CET)

common grave

Původně navrženo na rychlé smazání jako „neidiomatické“. Souhlasím, že se nejedná o idiom, nicméně „víceslovné termíny typu poštovní známka“ rovněž splňují WS:PZH. Na druhou stranu mám pochybnosti o uvedeném významu; dle této diskuse se jedná spíše o obecní, veřejný hrob (pro neznámé či nemajetné nebožtíky). Spolehlivý zdroj, který by to potvrzoval či vyvracel, se mi však nepodařilo najít, takže dávám původnímu vkladateli na vědomí žádost o ověření a komunitě k případné diskusi.--Shlomo (diskuse) 28. 11. 2016, 18:45 (CET)

Masový hrob je mass grave. Tohle je pravděpodobně chyba. --Auvajs (diskuse) 28. 11. 2016, 18:57 (CET)

Smazáno 11. 1. 2017 coby nedoloženo. --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2017, 14:49 (CET)

مِلْح

Smysly označené k ověření:

slánka‎
solné doly‎
solení‎

--Dan Polansky (diskuse) 22. 10. 2016, 10:07 (CEST)

Smysly smazány coby nedoložené. Koukl jsem na Google Translate a na interwiki pro první dojem. --Dan Polansky (diskuse) 25. 12. 2016, 10:22 (CET)

💳, Kategorie:Emoji

IMHO nesplňuje Wikislovník:PZH, jelikož se jedná o grafický, nikoli jazykový prostředek vyjádření. Dávám ovšem k diskusi, protože značek tohoto typu obsahuje Unicode mnoho, a bylo by dobré si utvořit/potvrdit konsensus o tom, jak se k nim všeobecně stavět.--Shlomo (diskuse) 20. 5. 2016, 08:35 (CEST)

+ rozhodnout, co s kategorií Kategorie:Emoji.--Shlomo (diskuse) 20. 5. 2016, 08:55 (CEST)

Minimalne presunout na Kategorie:Emodži. --Kusurija (diskuse) 21. 5. 2016, 13:39 (CEST)

Poznámka bez hlubšího rozmyšlení: V Kategorie:Mezijazykové značky máme třeba i to +. Intuitivně bych řekl, že jazykové je to, z čeho se v praxi skládají v nějakém jazyce „věty“, což by povolovalo obecně matematické, ale i třeba šachové značky, ovšem to už bychom se dostávali k interpunkci, k paragrafu, symbolu telefonu a nakonec zahrneme i tohle, i když to už se mi dost příčí. Asi hlavně proto, že nakonec by se z technické nutnosti stalo významným arbitrem pro zahrnutí Unicode.--Tchoř (diskuse) 20. 5. 2016, 11:43 (CEST)

Námět do diskuse: kompromisní variantou mezi ponecháním (pro což moc nejsem - ve kterém slovníku lze takováto hesla najít?) a smazáním by mohlo být přesunutí do nějaké přílohy. Sice by to pak nešlo vyhledat tak jako obvyklá hesla - ale ono to obvyklé heslo není, zato by tam pak mohlo být podle libosti různých vysvětlivek, odkazů atd. --JOtt (diskuse) 21. 5. 2016, 14:11 (CEST)

Musím uznat, že třeba na rozdíl od emotikonů (jen příkladmo, co už by sem patřit opravdu nemělo), které sice vyjadřují emoce, ale nemají zřetelný slovní ekvivalent, to + má ekvivalent ve slově plus. Pokud akceptujeme znaky z různých abeced, které zároveň mají význam slova, těžko pak nacházím argumenty, proč nezahrnout symboly tohoto typu s významy slov (či sousloví). Snad že to není slovo v žádném konkrétním jazyku, jenže takové jsou právě všechny mezijazykové značky, kromě pluska třeba i @. A taky v tom + máme už od září 2012 {{Viz|†}}, byť samostatné heslo s tímto znakem ještě nebylo založeno a existence červeného odkazu ještě nevypovídá o tom, jestli by takové heslo mělo nárok na existenci. EnWikt má třeba i takové značky jako ⿻, má ostatně i ty emotikony jako třeba ;-) nebo =^.^=. Nějaký seznam jako Příloha by asi mohl být jakýmsi kompromisem, ale otázkou je, kde bychom si představovali tu hranici, co si zaslouží vlastní heslo a co patří jen do Přílohy. --Bazi (diskuse) 22. 5. 2016, 04:32 (CEST)

Myslím si, že bude těžké najít nějakou hranici. Mě osobně je to jedno nebo na to nemám názor. Takže bych tu klidně ponechal vše, jen to správně značil kategoriemi.--Juandev (diskuse) 23. 5. 2016, 07:44 (CEST)

Řekl bych, že hlavním kritériem by mělo být reálné používání. Znaky jako +, !, „ nebo § jsou běžně používané, mají svůj slovní ekvivalent a až na typgrafické výjimky se pro ně používá vždy ten přesně daný znak. U symbolů tohoto typu medle chybí praktické rozšíření, používání i jednotnost. Unicode obsahuje tisíce znaků, které se dají použít, kromě 1F4B3 💳 CREDIT CARD třeba i 1F46F 👯 WOMAN WITH BUNNY EARS nebo 1F401 🐁 MOUSE. Ale používá je někdo v textu? To by mělo být hlavní kritérium. JAn Dudík (diskuse) 23. 5. 2016, 12:05 (CEST)

Vidím to podobně. Teoreticky je sice možné napsat: "Budete platit 💳 nebo 💰?" popřípadě "Kdo se :-) naposled, ten se :-))) nejlépe." Ale v praxi se to (zatím) nevyskytuje. Klasické emotikony jako :-) jsou ovšem trochu jiný případ: Sice se nepoužívají v rámci ustálené větné struktury, ale do textu bývají vřazovány v roli citoslovcí nebo primitivních jednočlenných vět. Budeme je akceptovat? --Shlomo (diskuse) 23. 5. 2016, 14:48 (CEST)

Pro ilustraci diskuse z anglického Wikislovníku a automatické upozornění popisující extrastručně pravidla: „please make sure you give the symbol a proper definition, preferably with attestation. Mere Unicode code point name does not constitute a definition. Symbol entries without proper definitions may be deleted.“ A něco takového mi dává i vcelku smysl (ostatně podobně třeba JAn Dudík výše): Pokud se nějaký symbol (emoji či ne) používá, pak do Wikislovníku patří. Pokud jen existuje definice v Unicode bez doloženého užívání, tak sem nepatří. --Mormegil (diskuse) 23. 5. 2016, 16:31 (CEST)

Poznámka: není pravda, že se ty unicode znaky nepoužívají; mladá generace je používá v on-line komunikaci hodně. Viděl jsem to mnohokrát. Třeba na instagramu je přes 6 tisíc postů s hashtagem 💳. Jiné jsou častější, třeba 💰 má přes 50 tisíc hashtagů, sněhová vločka přes 120 tisíc, srdíčko přes 3 miliony. A to instagram zdaleka není nejvíce používaná platforma. --Auvajs (diskuse) 23. 5. 2016, 17:48 (CEST)

Technická poznámka: Tato stránka je určena k ověřování existence hesel, nikoliv k diskusi (tím spíše obecnou) nad možností jejich zařazování, která by se měla vést na viditelnějším obecném diskusním místě.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 23. 5. 2016, 15:11 (CEST)

Já bych to zařazoval. Dokud nějaká grafická podoba lze zapsat písmem pak bych to zařazoval. Nicméně by se to asi mělo nějak dělit. Zrovna ale tyhle jsou univerzální pro všechny jazyky, takže dobře zapadnou do kategorie mezijazykové.--Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 10:14 (CET)

Žádný konsenzus ke smazání; uplynul rok od vložení žádosti. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2017, 19:16 (CEST)
Chce někdo rozporovat? --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 09:06 (CEST)

archaeopterygem

Na tento tvar přesunul údajný latinský skloněný tvar Pyprilescu, pod loutkou. Ale ani tento tvar "archaeopterygem" nevypadá doložený dle . --Dan Polansky (diskuse) 23. 7. 2016, 11:46 (CEST)

@Dan Polansky: Moc se mi nechce dohledávat diskuze, ale myslím, že jsme se tu v minulosti shodli, že jednotlivé skloňovací/časovací tvary není třeba dokládat, je-li doloženo lemma a není-li pochybnost o jeho skloňování/časování. (Kdyby se dokládaly jednotlivé tvary, zřejmě by nešlo doložit velké množství tvarů i běžně užívaných slov.) V tomto případě by IMHO stačilo doložit, že se skutečně jedná o latinské slovo. EDIT: tvar užit třeba zde: w:la:Archaeopteryx (ovšem s velkým písmenem)--Auvajs (diskuse) 23. 7. 2016, 12:43 (CEST)

Dobrá, tak pokud nechcete dokládat skloněné tvary, kde je doloženo lemma archaeopteryx? Latinská Wikipedie přece k doložení nepostačí. Už jen to že nyní má cs wikt skloněný tvar a nemá latinské lemma k němu je na závadu, řekl bych. --Dan Polansky (diskuse) 23. 7. 2016, 14:25 (CEST)

S tím, že (zatím?) není doložené lemma souhlasím. Proč tu kolega zakládal tvar zrovna toho slova se zeptejte jeho, jestli to náhodou zas není součástí nějakého "vzkazu". --Auvajs (diskuse) 23. 7. 2016, 14:43 (CEST)

Dobrá, můžeme tuto nominaci tedy brát tak, že se musí doložit lemma a když se nedoloží, tak bude skloněný tvar smazán? --Dan Polansky (diskuse) 23. 7. 2016, 15:00 (CEST)

Za mě ano. Ovšem pokud bude doloženo lemma, nemám problém s tím, aby zde byl "dočasně" jen tvar. Nebude to jediný případ. --Auvajs (diskuse) 23. 7. 2016, 15:03 (CEST)

Jak nahlížíte na tyto odkazy? archaeopteryx na zpravy.aktualne.cz, , archaeopteryx na biolibu (to by mělo být dostatečně věrohodné), , slovník, slovnék cizích skov a hromada jiných (vynechal jsem blogy a p.). --Kusurija (diskuse) 6. 8. 2016, 16:32 (CEST)

V Google Books vidím doklad Archaeopteryx s velkým A, uvnitř českého textu; tam je i česky skloňován, coby "Archaeopteryxe". http://www.slovnik-cizich-slov.cz je jednak kdovíjaké spolehlivosti a jednak slovník českých cizích slov, nikoliv slov latinských. http://zpravy.aktualne.cz skloňuje po česku "právě s Archaeopteryxem". Podle mě zdroje které slovo skloňují po česku nelze zároveň brát coby doklady užití latinského slova, a už vůbec ne coby doklad pro jeho non-lemma "archaeopterygem". --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 18:32 (CEST)

Viz též en:Archaeopteryx - coby translingual čili přesjazykové, de:Archaeopteryx - coby německé slovo, pl:Archaeopteryx - coby anglické slovo. --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 18:36 (CEST)

Přesunuto na variantu s velkým písmenem; latinské lemma Archaeopteryx#latina však stále doloženo není.--Shlomo (diskuse) 26. 1. 2017, 08:55 (CET)

Smazáno přesunem výše. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2017, 19:14 (CEST)

archaeopterygibus

Dávám k ověření archaeopterygibus dle Wikislovník:PZH coby latinský skloněný tvar od archaeopteryx. Protože jsem zatím neviděl konsenzus k ověřování skloněných tvarů samotných, beru tuto nominaci jako žádost o ověření archaeopteryx coby latinského lemmatu, s malým "a" na začátku. --Dan Polansky (diskuse) 12. 8. 2016, 18:43 (CEST)

Přesunuto na variantu s velkým písmenem; latinské lemma Archaeopteryx#latina však stále doloženo není.--Shlomo (diskuse) 26. 1. 2017, 08:56 (CET)

Smazáno skrze přesu zmíněný výše. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2017, 19:10 (CEST)

čaj

K ověření dán smysl "slabý člověk".

Smysl vložil Istafe, nejspíš již nečinný, ale co kdyby. Příkladovka: "To jsem teda nečekal, že jsi takový čaj." --Dan Polansky (diskuse) 23. 10. 2016, 17:57 (CEST)

Hodil jsem to do diskuse na Facebooku a vypadla fotka ze slovníku nespisovné češtiny, kde je uvedeno, cituji "kdo je velmi slabý, také slabý soupeř".--Juandev (diskuse) 3. 11. 2016, 08:47 (CET)

Ponecháno coby doloženo ve Slovníku nespisovné češtiny; fotku/sken slovníku na facebooku potvrzuji. Wikislovník:PZH: "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo". --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 09:04 (CEST)

háčko

K ověření dán smysl "(ve fotbale) označení chuligánského symbolu ve tvaru písmene H".

Smysl vložil anonym. --Dan Polansky (diskuse) 23. 10. 2016, 17:59 (CEST)

Význam odstraněn jako nedoložený. @Dan Polansky: Máme tu úzus, že ověření se týká celého hesla jako celku. Pokud je zpochybněn jen jeden z více významů, dá se tento význam v případě pochybnosti smazat i bez této ověřovací procedury; proto v těchto případech zakládat žádost o ověření je zbytečné. --Auvajs (diskuse) 6. 7. 2017, 00:58 (CEST)

To nevím. Historie popisu rozsahu ve stránce Wikislovník:Žádost o ověření napovídá že tu možná takový úzus není, a spíš že si někteří přejí aby se stránka pro jednotlivé smysly nepoužívala. Podle mě na odstraňování smyslů které nejsou zjevné nesmysly je lépe použít Žádost o ověření. Nemusí to být nepružné pravidlo, ale pokud se někdo rozhodne přidat jednotlivý smysl čili definiční řádek do Žádost o ověření, tak tím lépe. Věcně zbytečné hnát jednotlivé zpochybněné významy skrze tento proces podle mě není: tím přistanou tyto smysly na radaru dokladačů a ti se mohou pokusit zpochybněný význam doložit. Pro dokladače je daleko pohodlnější sledovat Wikislovník:Žádost o ověření než sledovat Kategorie:Údržba:Doplnit zdroj ve které se míchá spousta dalších věcí, jako ověření výslovnosti, etymologie, příznaků a čeho ještě. --Dan Polansky (diskuse) 6. 7. 2017, 10:31 (CEST)

Případné odstranění významu se dá snadno revertovat a je dohledatelné v historii hesla. Jinak je to samozřejmě v případě, že je smazáno celé heslo, pak kompletně zmizí všechno, i diskuzní stránka. --Auvajs (diskuse) 6. 7. 2017, 12:57 (CEST)

To je sice pravda, ale nejprve si musíte všimnout že k odstranění došlo. Hned o položku výše na této stránce je nominace významu slova "čaj", ke kterému se podařilo dohledat doklad; myslím že bez nominace zde by k tomu jen tak nedošlo. --Dan Polansky (diskuse) 6. 7. 2017, 14:46 (CEST)

gylanický

Na internetu téměř žádné zdroje. ČNK 0. Google Books 0. --Auvajs (diskuse) 25. 10. 2016, 23:36 (CEST)

Smazáno 18. 4. 2017, nejspíš coby nedoloženo. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2017, 19:15 (CEST)

pajďačka

Dal k ověření Auvajs. Řekl bych, že to bude nějaký slang, rozhodně ne široká vrstva jazyka. --Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 10:22 (CET)

Smazáno nejspíš co nedoloženo, 29. 5. 2017. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2017, 19:09 (CEST)

přadnost

V ČNK 1 výskyt a to jako překlep slova přednost. Google Books 0. --Auvajs (diskuse) 18. 2. 2017, 18:21 (CET)

Smazáno 22. června, nejspíš coby nedoložené. --Dan Polansky (diskuse) 2. 7. 2017, 13:56 (CEST)

odkaď si

Vzhledem k tomu, že neprošel pokus o rychlé smazání, dávám heslo k ověření. Žádný spolehlivý doklad existence slovesa odkadit si jsem nebyl schopen dohledat. --Sintakso (diskuse) 27. 4. 2017, 10:44 (CEST)

Podle mě jde leda tak o nespisovnou variantu „odkud jsi“. Teoreticky si sice dovedu představit i jakési odkadění si, odkáknutí. :) Ale že by se to užívalo v textech tak, aby k tomu byly zdroje, o tom mám pochybnost. Korpus zná jenom ty případy „odkaď jseš“, „odkaď seš“ nebo „odkaď jedeš“. --Bazi (diskuse) 27. 4. 2017, 12:40 (CEST)

V tomto významu by se ovšem jednalo o naprosto a nezpochybnitelně neidiomatické slovní spojení, které nesplňuje Wikislovník:PZH - a které ani nikdo nenavrhuje a neprosazuje. Zde se bavíme pouze o ověření hesla jakožto tvaru slovesa.--Shlomo (diskuse) 27. 4. 2017, 12:45 (CEST)

Řešíme existenci hesla. Pokud by tady v jednom významu nemělo místo, ale v jiném ano, pak by výsledkem nemuselo/nemělo být prosté smazání, ale přepracování. Proto hledám a prověřuju i jiné významy, než jen ten, který je v současnosti v hesle uveden. Jinak ale souhlasím, že místo tu patrně nemá žádný z těch významů. --Bazi (diskuse) 27. 4. 2017, 12:56 (CEST)

OK, jen jsem chtěl doporučit zaměřit případné pátrání jiným směrem než k různým hovorovým/nářečním variacím na "Odkud jsi?", protože ty by nesplňovaly podmínky, ani kdyby se jejich výskyt podařilo doložit.--Shlomo (diskuse) 27. 4. 2017, 13:37 (CEST)

Dovedu si představit existenci slova odkud a příznakových variant odkavaď, odkaď, vodkud... JAn Dudík (diskuse) 27. 4. 2017, 21:26 (CEST)

Souhlasím že "odkaď si" coby "odkud jsi" je sémantický součet částí a nesplňuje Wikislovník:PZH, dle "Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické." a 'Výraz je „idomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává.' Zahrnout by šel nanejvýš do něčeho jako frazeologické příručky ("phrasebook"), již však Wikislovník:PZH nevede. --Dan Polansky (diskuse) 28. 4. 2017, 20:28 (CEST)

Smazáno 22. června, nejspíš coby nedoložené. --Dan Polansky (diskuse) 2. 7. 2017, 13:55 (CEST)

machiavellizmus

JÚĽŠ uvádí pouze variantu machiavelizmus; v případě neověření tedy před smazáním přesunout.--Shlomo (diskuse) 9. 6. 2017, 12:00 (CEST)

Google Books: machiavellizmus, lang=sk: Hanus 1997, Kornai 1998, Dunajský 1968, Švidroň 1993, Kusý Rosenbaum 2007, Rovnianek 2004, Števček 1983, Kulašik 1981. Vždy jsem koukal na skeny zda to tam je opravdu s dvojitým l. Totéž hledání s jedním l dává podobný počet nálezů. Další nálezy lze mít hledáním "machiavellizmu": Bednár 1999, Michálek 2008. --Dan Polansky (diskuse) 9. 6. 2017, 19:05 (CEST)

Ponecháno coby doložené. --Dan Polansky (diskuse) 2. 7. 2017, 13:57 (CEST)

eduki

K ověření dáno Baskické heslo jež vložil User:Standazx a k ověření dal User:JAn Dudík. --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 11:24 (CET)

eduki je v Euskaltzaindiaren Hiztegia. Umí tu někdo baskicky :)? --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 20:05 (CET)

Upřesňuji, že požaduji ověřit flexi příslušných sloves. Baskicky neumím, ale zaráží mne, že 1) mnohé tvary nemají téměř nic nebo vůbec nic společného s infinitivním tvarem a 2)pokud některý jiný wikislovník obsahuje flexi, má mnohem více tvarů, které jsou někdy i jiné.

Stejně tak u hesla uvedeného níže. JAn Dudík (diskuse) 12. 11. 2016, 23:53 (CET)

To je, jakoby nečeský editor zpochybňoval časování českého slovesa jít: jdu, šel, šli, a s předponou: přijď a podobně. Jenom v baskičtině jsou takové jevy častější. ;-) --Kusurija (diskuse) 13. 11. 2016, 15:14 (CET)

Jistě, ale v tomto případě lze najít zdroj. Pokud bude zdroj i k baskičtině, bude vše v pořádku.

Jediný Wikislovník, který uvádí u baskického slova eduki flexi je ja.wikt. Připouštím, že u nás uvedené tvary jsou i tam, ale je jich tam mnohem více.

JAn Dudík (diskuse) 14. 11. 2016, 07:38 (CET)

Ano, mnoho tvarů chybí - ovšem i když se podíváte do japonské šablony, tak jim tam mnoho tvarů chybí také. To, že tvary mohou být někdy jiné, je také možné, hlavně u druhé osoby, protože druhá osoba má aktuálně tři existující tvary - jednotné číslo neformální, jednotné číslo formální a množné číslo. Původně baskičtina měla v druhé osobě pouze jednotné číslo(současné neformální jednotné číslo) a množné číslo (současné formální jednotné číslo). Později začalo být množné číslo používané jako formální jednotné číslo a ponějaké době, aby se se rozlišilo jednotné a množné číslo, začal se pro množné číslo používat další tvar. Současně s tím dochází k tomu, že neformální jednotné číslo se přestává používat, takže přestává být uváděno. Takže tady záleží na tom, které tvary pro druhou osobu si dotyčný autor vybere. Druhý důvod odlišností je, že tranzitivní slovesa se ohýbají nejenom podle podmětu, ale i podle předmětu. V kurzech, kde je uváděno časování, je toto časování často napasováno na to,co známe z indoevropských jazyků, ovšem často tam je uváděno ohýbání podle předmětu, srovnejte např. obě ohýbání u slovesa ekarri. --Standazx (diskuse) 19. 11. 2016, 09:15 (CET)

V tomto slovníku to je.--Juandev (diskuse) 24. 1. 2017, 20:47 (CET)

Jinak ohýbání jsem doložil, stačí to tak?--Juandev (diskuse) 24. 1. 2017, 21:01 (CET)

Ponecháno; časování nějakým zdrojem doloženo v hesle. User:JAn Dudík může rozporovat pokud chce. --Dan Polansky (diskuse) 27. 8. 2017, 11:44 (CEST)

jakin

K ověření dáno Baskické heslo jež vložil User:Standazx a k ověření dal User:JAn Dudík. Žádost o ověření je řízena skrze Wikislovník:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 11:26 (CET)

jakin je v Euskaltzaindiaren Hiztegia. Umí tu někdo baskicky :)? --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 20:06 (CET)

Viz výše: české heslo obsahuje tvary: dakit, daki, dakigu... to samé anglické jakin, jakiten... Jedna z těchto stránek bude chybně... JAn Dudík (diskuse) 12. 11. 2016, 23:59 (CET)

Už tomu rozumím: v rozdíl jste šablonu vložil do sekce časování. Výše píšete "Upřesňuji, že požaduji ověřit flexi příslušných sloves."

Myslím, že by se redaktoři měli domluvit, že jedna šablona slouží k ověřování existence hesel a smyslů a jiná k ověřování ostatních věcí. Možná by se mohla založit Šablona:Ověřit existenci pro ten první účel. --Dan Polansky (diskuse) 13. 11. 2016, 09:22 (CET)

Když už, tak {{Ověřit - část}} nebo jako parametr {{Ověřit|část}}. JAn Dudík (diskuse) 14. 11. 2016, 10:43 (CET)

Na anglickém wikislovníku jsem časování nenašel, na francouzském jsem vámi uvedené tvary našel, ovšem tam se jedná o tvary radikálu, přítomného příčestí, budoucího příčestí a neslovesný tvar. Na českém wikislovníku je uvedeno ohýbání podle podmětu. Uznávám, baskická slovesa mají mnohem více tvarů. Přiznávám, že časovací šablony by měly být rozšířené na všechny tvary, ale to je na hlubší studium. Takže ohledně toho jsem dával na wikislovník pouze tvary, kterými jsem si jistý. --Standazx (diskuse) 19. 11. 2016, 08:59 (CET)

I v tomto případě jsem zdroj doplnil.--Juandev (diskuse) 24. 1. 2017, 21:07 (CET)

Ponecháno; časování nějakým zdrojem doloženo v hesle. JAn Dudík může rozporovat pokud chce. --Dan Polansky (diskuse) 27. 8. 2017, 11:46 (CEST)

Ilgs kai cīgelis, žib kai špīgelis.

Označeno jako "hádanka", kategorizováno jako "hádanka" a "rčení". Wikislovník:PZH ani jeden z těchto typů lexémů neuvádí, Wikislovník:FH připouští uvádění "frází" (což je IMHO pro tyto účely ekvivalent "rčení"). I fráze by však měla být nositelkou nějakého významu (což je asi to, co je zde poněkud nešťastně formulováno jako požadavek "idiomatičnosti"), ne jen pouhá slovní hříčka pro svou estetickou či zábavnou hodnotu. Je to tento případ?--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2017, 21:00 (CET)

Smazáno (ne mnou) co neověřené. --Dan Polansky (diskuse) 4. 9. 2017, 19:30 (CEST)

VOC

Je to idiomatické? Je to terminus technicus? Byly by zdroje? --Auvajs (diskuse) 4. 1. 2017, 22:22 (CET)

Smazáno 7. 8. 2017 (ne mnou) co nedoložené. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:58 (CEST)

nejrabiátštější

Žádost o ověření celého hesla přidal Danny. B.--Juandev (diskuse) 24. 1. 2017, 20:25 (CET)

Především se jedná o slovní tvar slova rabiátský, uvedeného v IJP, SSJČ, SSČ, ASCS, PSJČ, SJČ. O slovních tvarech na tomto projektu platí, že ostatním tvarům , zvláště pak nepravidelným, může být věnováno i samostatné heslo a že není nutné uvádět zdroje u informací o ohýbání slov, která patří do méně běžné terminologie (např. odborné), v kodifikačních příručkách je nenajdeme, není však u nich pochyb, že odpovídají mluvnickým vzorům uvedeným v běžně dostupných příručkách a učebnicích, jež pojednávají o mluvnici češtiny. V principu tedy heslo není třeba dále dokládat.

Pro příad, že by se na heslo nejrabiátštější osvobození od povinnosti dokládat jednotlivé tvary z nějakého důvodu nemělo vztahovat, je doloženo příkladem z kvalitní práce kvalifikovaného a erudovanjého odborníka vydané věrohodným nakladatelstvím. Uvedený příklad by měl být dostatečný jak pro rozptýlení případných pochybností o tom, zda a jak lze tvořit superlativní tvary adjektiva rabiátský, tak i pro případné doložení splnění podmínek pro zařazení hesla podle b. 2, užití ve známé práci.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2017, 22:45 (CET)

Dobrá, já jsem ještě nahlédl do Google Books a tam se to slovo vyskytuje v takovém rozložení, že to vyhový PZH. Takže můžeme uzavřít.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 11:47 (CET)

Já tedy v Google Books našel jen jeden výskyt (ten citovaný). Další výskyty sice možná existují, ale budou se těžko dohledávat. Každopádně ten jeden nalezený by s ohledem na výše uvedené měl pro doložení PZH stačit.--Shlomo (diskuse) 26. 1. 2017, 08:35 (CET)

Navrhl bych alespoň u segmentů ohýbání dokládání požadovat. U segmentů, to znamená u všech plurálů coby segmentu, u všech forem komparativu coby segmentu, u všech forem superlativu coby segmentu a tak. Potom by rozhodnutí zda uvést superlativ nebylo řízeno nějakou "logičností" či čím nýbrž existencí dokladů o skutečném použití (evidence). Ale nevím zda na tom bude shoda. Jinak nápad to není můj nýbrž pochází z en wikt, kde byl uveden v reakci na moje žádání dokládání jednotlivých skloněných tvarů; já jsem holt obecně proti věcem hypotetickým, ať už jsou jakkoliv pravidelné. To s těmi segmenty je něco mezi. Třeba by se našla shoda. --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2017, 19:27 (CET)

Ponecháno: Žádný konsenzus ke smazání; žádný konsenzus k přísnějšímu dokládání superlativů, zatím. Existence částečně doložena v Pelán 2007, v hesle: "... pro jehož prózy byla příznačná dokonalá osmóza s tou nejhrubší, nejjedovatější a nejrabiátštější každodenností ...". Jeden doklad je sice pro WS:DOK málo, ale protože ani není konsenzus k nutnosti dokládat superlativy, aspoň něco; dost pochybuju že Pelán 2007 spadá pod "známou práci". --Dan Polansky (diskuse) 27. 8. 2017, 11:38 (CEST)

badchn

Lenka64: "chybí důkaz, že to spadá pod češtinu". A já vlastně si říkám, jestli tyhlety přepisy z cizích zazyků jsou vlastně češtinou, jestli to není nějaký technický jazyk. Stejně na tom může být výše uvedené slovo muda.--Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 10:02 (CET)

To přece není věc důkazu ale posouzení. Alespoň Wikislovník:PZH nic o důkazech že něco spadá či nespadá pod češtinu nepíše. Spadá třeba šejk pod češtinu nebo pouze náčelník? Co squaw (SSJC)? Po mém soudu je tato nominace bez základu. --Dan Polansky (diskuse) 29. 1. 2017, 13:09 (CET)

Ponecháno dle WS:PZH; nominace se nevztahuje nijak zřejmě k WS:PZH. Podobný případ byl Wikislovník:Žádost_o_ověření/archív#bes hamidreš. Pokud nesouhlasíte, přidejte prosím tučně "smazat" a´t vidíme co je a není konsenzus. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:53 (CEST)

šalom alejchem

Lenka64 uvádí "chybí důkaz, že to spadá pod češtinu".--Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 10:08 (CET)

Ponecháno dle WS:PZH; nominace se nevztahuje nijak zřejmě k WS:PZH. Podobný případ byl Wikislovník:Žádost_o_ověření/archív#bes hamidreš. Pokud nesouhlasíte, přidejte prosím tučně "smazat" ať vidíme co je a není konsenzus. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:54 (CEST)

šúlem alejchem

Lenka 64 uvádí: chybí důkaz, že to spadá pod češtinu. --Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 10:09 (CET)

Ponecháno dle WS:PZH; nominace se nevztahuje nijak zřejmě k WS:PZH. Podobný případ byl Wikislovník:Žádost_o_ověření/archív#bes hamidreš. Pokud nesouhlasíte, přidejte prosím tučně "smazat" ať vidíme co je a není konsenzus. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:55 (CEST)

ba'al tšuva

Lenka64 uvádí chybí důkaz, že to spadá pod češtinu.--Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 10:11 (CET)

Ponecháno dle WS:PZH; nominace se nevztahuje nijak zřejmě k WS:PZH. Podobný případ byl Wikislovník:Žádost_o_ověření/archív#bes hamidreš. Pokud nesouhlasíte, přidejte prosím tučně "smazat" ať vidíme co je a není konsenzus. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:55 (CEST)

𐍃𐌽𐌰𐌹𐍅𐍃

Zadal Danny B. Když to zběžně zadám do Googlu, tak něco vypadne. Je pro nás glosbe.com dostatečným zdrojem?--Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 10:17 (CET)

glosbe.com by neměl být dostatečný zdroj neb je plněn z všelijakých volných zdrojů, včetně Wikislovníků. Heslo vedeno co gótština ve smyslu "sníh" a je v několika Wikislovnících. En wikt slovo romanizuje co snaiws. Má někdo dobrý zdroj pro gótštinu? Nacházím "snaivs" v "Gothisches Wörterbuch nebst Flexionslehre: Gothic glossary by Ernst Schulze (1867)". snaiws je v https://airushimmadaga.wordpress.com/dictionary-english-gothic/; je též v GOTHIC DICTIONARY with etymologies by András Rajki, 2004. Seznam gótských slovníků je na http://www.lexilogos.com/english/gothic_dictionary.htm.

Stačí tyto doklady? WS:DOK, "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo"; toto čtu co "výskytu v (garantovaném akademickém časopisu) či (slovníku) nebo". --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:50 (CEST)

Ponecháno coby doloženo výše. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:19 (CEST)

erasmák

Postrádám důvěryhodné zdroje dokládající používání v souladu s Wikislovník:PZH. --JOtt (diskuse) 3. 4. 2017, 15:07 (CEST)

ČNK, korpus syn v 4 má 31 výskytů, mezi nimi Deníky Bohemia, Reflex, Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Respekt a kniha Viktora, Zdeněk (2010): Poslední tanga v Paříži. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. --Auvajs (diskuse) 3. 4. 2017, 16:05 (CEST)

Určitě, řada výskytů mi vychází i běžně z Googlu, tady třeba i s pěkným vysvětlením významu. --Bazi (diskuse) 6. 4. 2017, 20:11 (CEST)

Ponecháno: nějaké zdroje dodány výše, možná splňující WS:DOK. Výraz "důvěryhodný" WS:DOK nepoužívá. Buď jak buď, navrhovatel dodané zdroje nerozporoval. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:32 (CEST)

s. l.#čeština

Zkratka se v českém prostředí užívá (to nezpochybňuji), nicméně to tím z latiny ještě nedělá češtinu. Domnívám se, že to je latina. --Auvajs (diskuse) 8. 5. 2017, 21:30 (CEST)

Čili "à propos" je francouzština, "software" je angličtina a "auto" je němčina. A "etc." je latina. --Palu (diskuse) 9. 5. 2017, 01:13 (CEST)

Jinak doporučuji článek Wikislovník:Podmínky pro zařazení hesla, kapitolu Dokládání, a tam především bod 1, 2 a potom také 4. Ani bod 3 nevylučuji, ačkoliv k němu nemám ohledně s. l. žádné vlastní poznatky. --Palu (diskuse) 9. 5. 2017, 01:22 (CEST)

Je to sporné. Můj názor je takový - na základě tohoto textu na webu IJP, že zkratky českých slov jsou čeština, zatímco zkratky cizích slov jsou cizojazyčné. Každopádně to podle mě ověřeno nebylo - srov. viz výše, "chybí důkaz, že to spadá pod češtinu". --Auvajs (diskuse) 9. 5. 2017, 02:05 (CEST)

Zajímavý je taky tenhle článek: , např. „Slova česká (nebo zdomácnělá) jsou nahrazována výrazy anglickými v základním tvaru, např. řekne mi někdo kolik je time? (kolik je hodin)“ (...) Z toho podle mě taky vyplývá, že cizojazyčný výraz užitý v české větě zůstává cizojazyčným výrazem. --Auvajs (diskuse) 9. 5. 2017, 02:13 (CEST)

Pokud je nějaké slovo užívanou součástí českého textu, pak může být cizojazyčné, ale přesto jde o součást českého textu, češtiny, i když výpůjčku a třeba teprve ranou. Stejně tak může být převzaté latinské s. l. i součástí němčiny. Poměřit to lze našimi podmínkami pro zařazení hesla. --Palu (diskuse) 9. 5. 2017, 05:38 (CEST)

Ještě by se to v podmínkách českého Wikislovníku dalo považovat za tzv. "mezijazykové". Problém by byl ale v tom, že ne úplně každý jazyk tuto hodně rozšířenou výpůjčku přejal. --Palu (diskuse) 9. 5. 2017, 05:41 (CEST)

Takže ve větě: Zakřičel jsem na toho Ázerbajdžánce: „Gyotyuve goyum“ je ta ázerbajdžánská nadávka čeština, protože to zaznělo v české větě? :-) Trochu absurdní, ne? .. Prostě to nemůžeme hnát do extrému. Po všech stránkách nejrozumnější řešení je pravidlo, že zkratka patří do jazyka, z jehož slov je vytvořena. Sine loco a sensu lata nejsou žádné "mezijazykové" výrazy, ale latina... --Auvajs (diskuse) 9. 5. 2017, 06:29 (CEST)

Dovolím si maličko se vmísit, jen maličko: Na Vaši sugestivní, zřejmě rétorickou (a již i urgovanou) otázku, kolego Auvajsi, lze odpovědět např. tímto diffem, kde jsem loni odstranilo právě Vaše (no dobře, páně Haškovo) "Jebem ti dušu.." zařazené - tuším, že nikoliv poprvé - jako češtinu. (Takové malé šťouchnutí z mé strany ;---D.) Jinak ale s Vámi v zásadě souhlasím, že výše uvedenou zkratku (resp. zkratky) lze za české považovat jen stěží. --FuLAmGNut (diskuse) 10. 5. 2017, 11:22 (CEST)

Srov. též např. USA, DNA, ev. např. výše zmiňované šalom alejchem et al.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 9. 5. 2017, 10:46 (CEST)

Tak iniciálové zkratky jsou přeci jenom něco jiného než grafické zkratky. Většinou se chovají jako substantiva ("Jedu do USA, pracuji na PC"), takže to počeštění je relativně plauzibilní. A fráze nebo třeba substantiva jsou úplně něco jiného. Každopádně můj hlavní argument, proč to není čeština: protože existují latinsko-české slovníky (sám vím nejméně o 3), v nichž jsou stovky těchto zkratek a další tisíce frází uváděné jako latina. --Auvajs (diskuse) 9. 5. 2017, 14:05 (CEST)

Hlavní argument, proč se to považuje za součást češtiny, je, že existuje spousta českých textů, kde je tato zkratka použita, což je mj. wikislovníková předepsaná metoda, jak prověřit splnění podmínek pro zařazení hesla pod určitý jazyk. Už jsem dal ke srovnání i etc., které není iniciálové (mimochodem s. l. iniciálové je, pokud vím) a jehož existence v češtině je doložena Příručkou. Přijde mi naopak absurdní "zatajovat" nebo "tajit" užití v češtině, to bychom pak mohli považovat číslici 5 za součást arabského, nikoliv latinského písma, a taky bychom mohli slovo New York podobnou logikou považovat za ryze anglické slovo použité v češtině, němčině, finštině a v mnoha dalších jazycích - čili nezařaditelné do Wikislovníku. Nicméně bylo by to jak už jsem říkal v rozporu s wikislovníkovým WP:PZH, a v rozporu s obdobami PZH na cizích wiktech, což dokládá nejen s. l. v němčině, jak už jsem dokládal, ale třeba i New York na fr.wikt. Odůvodnění, proč by se mělo nahlížet jinak na zkratky a jinak na zbytek slov, pak považuju za ryze soukromé spekulace. Nevidím stále jediný objektivní důvod ke smazání českého hesla s. l., které se neliší od jakýchkoliv jiných přejímek. --Palu (diskuse) 9. 5. 2017, 17:56 (CEST)

S. l. je typická grafická zkratka, viz IJP.

Proč je New York součást češtiny je jasné, protože se to slovo užívá ve flexi, viz třeba tvar v New-Yorku. Takže heslo New-York má smysl uvádět pod češtinou už i jen kvůli flexi. Nicméně grafické zkratky žádnou flexi nemají.

Jinak znovu opakuji mou otázku, kterou jsi ignoroval. Takže když v 10 nebo třeba 1000 českých textech bude užito „Gyotyuve goyum“, stane se to tím češtinou?

Jinak naše PZH podle mě nejsou pravidla použitelná na určení toho, zda něco patří pod konkrétní jazyk. Příslušnost ke konkrétnímu jazyku se tam implicitně předpokládá. --Auvajs (diskuse) 10. 5. 2017, 06:37 (CEST)

Už jen výslovnost zkratky je jiná v latině a jiná v češtině, etymologie je logicky jiná, když jedno vychází z druhého, jiná by potencionálně mohla být synonyma, odvozená slova, atd. atd. atd. Na tvojí nezodpovězenou otázku (jestli jsem ji pochopil): ano, i z ázerbájdžánštiny může vzniknout přejímka - nechápu proč by nesměla. Jinak to, že PZH implicitně předpokládají zařazení do jazyka, je podle mě mýlka, aspoň to v nich nikde nevidím. Naopak vidím, že je to metoda, jak určit, jestli slovo patří do nějakého jazyka v takové míře, aby bylo zaznamenáno ve Wikislovníku. --Palu (diskuse) 10. 5. 2017, 17:41 (CEST)

Grafické zkratky se až na pár výjimek nevyslovují jako iniciálové zkratky "po písmenech" ("ú es á"), ale plnou formou (Zdroj: IJP). (To je ostatně hlavní rozdíl mezi iniciálovými a grafickými zkratkami). Takže pak jde o výslovnost sousloví, z něhož se zkratka skládá. Pokud existuje více výslovností, tak se to dá uvést v rámci jednoho jazyka jako to v těchto případech standardně uvádíme, viz třeba regis. Co se týče synonym, souvisejících atd. tak ty jde taky normálně běžně uvést pod latinou-

Jinak otázku sem nemyslel tak, jestli z ázerbajdžánštiny může vzniknout přejímka... otázku myslím takhle: stačí 10 výskytů k tomu, aby se to považovalo za přejímku? Podle mě se to takhle prostě nedá mechanicky tvrdit. Třeba "the" má v ČNK 333 288 (!) výskytů, přesto nikdo soudný nebude říkat, že "the" je české slovo.. tvojí logikou by to však byla čeština, protože se to masivně vyskytuje v českých textech.. --Auvajs (diskuse) 10. 5. 2017, 20:51 (CEST)

Rozdíl mezi anglickým the a třeba českým vs. je v tom, že jedno je užívané v rámci citací nebo cizích (víceslovných - The Beatles) názvů kapel nebo podobně, zatímco druhé je užívané v české větě s vlastním obecným významem. Čili jedno není a druhé je přejímkou. Jinak u regis vidím pouze latinské výslovnosti, žádnou českou. Nevidím tam ani zařazení do češtiny, nevidím tam cokoliv co by se vztahovalo k češtině. V současném hesle regis není o češtině nic, takže pokud je slovo regis v češtině užívané s obecným významem, pak to současné heslo zcela opomíjí a jde o to "tajení", o kterém jsem mluvil. Čtenář nemá šanci poznat, že slovo se vyskytuje mimo latinu. Druhá věc pak je, zda-li je to vůbec srovnatelný případ, protože osobně tohle slovo v češtině neznám, na rozdíl od s. l., vs., etc., apod. To ale může být způsobeno klidně mojí prostou neznalostí. --Palu (diskuse) 10. 5. 2017, 21:24 (CEST)

Jo, takže potvrzuješ to, že pokud je v "české větě" užito cizojazyčné slovo, automaticky to neznamená, že jde o přejímku. V tom případě, jak tu přejímku ale poznáš? .. .Co když jeden člověk bude tvrdit "je to přejímka" a druhý "není to přejímka"? To je ostatně jádro našeho sporu. Já se domnívám, že latinské fráze a rčení až na pár výjimek těch opravdu velmi častých v zásadě nejsou přejímky. Prostě to jsou latinské výrazy v rámci českého textu. Ty tvrdíš opak. Nicméně jsi pro to tvrzení zatím nedodal žádný zdroj kromě příkladů, kdy se tak děje. (Že se tak děje vůbec nezpochybňuju).

V hesle regis jsou dvě výslovnosti. Tím chci říct, že kdyby se třeba nějaká latinská zkratka četla ve francouzském textu jinak než třeba v německém, prostě přidáme nový řádek výslovnosti a nemusíme to kvůli tomu přidávat jako nové heslo...

Jinak co znamená "mimo latinu"? Prostě je fakt, že v některých oborech se zhusta užívají latinské fráze, sentence atd. Takto užívaných frází jsou tisíce. V právu třeba "praeter legem", "contra legem", "lex generalis" / "lex specialis", "argumentum per analogiam", "nullum crimen sine lege", "in dubio pro reo", atd atd atd. Tyhle pojmy používají právníci přinejmenším ve všech zemích kontinentálního práva, prakticky v celé Evropě a dalších zemích. Určitě se to používá nejmíň v 50 jazycích. Takže budeme mít heslo "contra legem" v 50 jazycích? V afrikánštině "proti zákonu", v albánštině "proti zákonu", v alsasštině "proti zákonu", v aragorštině "proti zákonu". atd atd atd? Sorry ale to je něco mimořádně hloupýho. Je to prostě jen latina. Prostě nějak dolož, že "s. l." je čeština, dík. --Auvajs (diskuse) 11. 5. 2017, 00:37 (CEST)

Nejprve k regis: v hesle o latině nelze uvádět německou výslovnost. Buď je to německé slovo a má mít vlastní německé heslo, nebo ne. Nelze kombinace obojího. A teď k dokládání češtiny: jak lze doložit, že MUDr., etc. nebo jakékoliv jiné slovo je čeština? Pokud to nedokládají slovníky, máme k tomu PZH. Pokud je pomocí PZH doloženo slovo v češtině, je součástí češtiny. Třeba the je doloženo v češtině maximálně jako součást vlastních názvů, čili nikoliv samostatně, ale ve slovním spojení. Myslím ale, že už se mě ptáš na to, co jsem zodpověděl. Tobě se to ale nelíbilo, tak jsi vymyslel, že PZH už s nějakým jazykem počítá, ačkoliv to není pravda a pomocí PZH se teprve jazyk určuje - můžeme zařadit heslo klůjd? Ne? Ok. A co kůň? Ano, můžeme, vyskytuje se v tom a tom jazyku v takovém a takovém rozsahu. To je PZH. --Palu (diskuse) 12. 5. 2017, 00:38 (CEST)

Proč by nešlo u latiny uvádět více výslovností? Nerozumím tomu, proč by to nemělo jít. Třeba katolická latinská mše, kterou slouží italský kněz v Itálii, bude znít jinak než když ji bude sloužit český kněz v Česku. Češi mají tradičně svou výslovnost latiny, Italové nebo třeba Španělé ji vyslovují trochu jinak. Nicméně pochopitelně jde pořád o stejný jazyk, obsah bude stejný, jen to bude trochu jinak znít. Nevidím sebemenší důvod, proč by nemělo jít uvést více výslovností.

Akademické tituly jsou definované v zákoně. Etc. je v IJP. Jinak "the" lze v ČNK najít i mimo propria, namátkově pár vybírám:

Příroda, ta úspěšná deska s the best of, co bych teď mohla všechno popsat, kdybych nově poskládala staré popisy, ono je jedno co zní to vždycky dobře, že?
Redakce ho dokonce vybrala jako „highlight of the week“.
Další věcí jsou útoky typu „ man in the middle “ neboli odposlech komunikace mezi vámi a službou.
„Myslím, že nemám zájem," odpověděl jsem a začal jsem se na ni usmívat jak měsíc na hnůj. Byl jsem back on the track, baby. Nebo alespoň jsem si to myslel.
"Kdyby měl můj great-granddad pole a dům, nemusel by plavat over the ocean," mínil Eddie, jemuž ze zklamání začala selhávat čeština, a vstal.
Téhle hlídce jsem říkali the man with a gun a byla to ta nejpitomější služba ze všech.
S Kočkou se to vyvíjelo čím dál líp a já jsem si byla čím dál jistější, že she is the one. I když jsme to dál držely v tajnosti.

Prostě z určitých stylistických důvodů dochází občas k tomu, že se do jedné věty vkládají výrazy z jiného jazyka. Někdy jako slang (většiny výrazů výše), někdy protože to je oborový úzus (právo, medicína apod.) S. l. ve významu sine loco je přesně takový případ, odborný úzus v knihovnictví. K tomu není víc co dodat - prostě se smiř s tím, že grafické zkratky patří pod jazyk, z něhož slov jsou složeny. Pokud něco zobecnilo do takové míry, že je to považováno za součást určitého jazyka (jako etc.), tak pro to pak určitě budou zdroje. --Auvajs (diskuse) 12. 5. 2017, 03:06 (CEST)

K výslovnosti: vždy se uvádí pouze standardní doložená výslovnost určitého jazyka v rámci rodilých mluvčích. Výjimku nějakou lze možná nastavit tam, kde jazyk rodilé mluvčí nemá, nebo aspoň ne tak, jak je známe z jiných jazyků (třeba esperanto).

K zákonům: do zákona se to dostalo až na základě výskytu v češtině, nikoliv že se to napsalo do zákona a pak se to stalo součástí češtiny. To lze tvrdit tak možná o jediné výjimce - o Česku, a i ta se před vnikem do zákonu stala nejprve (znovunalezenou) součástí češtiny.

K příkladům: 1. příklad je o "the best of", atd. Je to vždy citace nebo parafráze nějakého anglického slovního spojení. Samo the není součást jazyka, nemá to svůj obecný nebo vlastní široce chápaný význam. Pokud by něco mohlo mít význam podle těch příkladů, pak jedině ta v příkladech citovaná fráze, nikoliv samotné the. Třeba to "the best of" by možná v rámci WP:PZH do češtiny jako nějaký slang prošlo, kdo ví (neprověřoval jsem to). Do češtiny patří výpůjčky "etc." nebo "meeting", možná i "the best of", ale určitě ne "the", alespoň ne na základě těch příkladů. To ostatně odpovídá tomu, co píšeš ty, ale neodpovídá to tvrzení, že s. l. je příklad takové citace nebo parafráze. To bych musel chtít zařadit do češtiny pouze "sine" místo "sine loco", a to nikdo nechce.

Jinak tvoje argumentace "s tím se smiř" mi nestačí a nepřijde mi ani nijak kvalitní, naopak má známky manipulace nebo spíše silového řešení. --Palu (diskuse) 12. 5. 2017, 17:45 (CEST)

Přiznám se, že u tohoto konkrétního případu si nejsem jistý. Ale obecně k tomu, zda zkracovaná slova i ve zkrácené podobě nadále náleží k původnímu jazyku, mě napadá jako příklad slovo versus, které ač původu cizího, zřejmě považujeme už za české (aspoň Wikislovník ho tak uvádí a IJP ho zná). Ale to je poměrně lhostejné, důležitější je, že v češtině používáme zkratku vs., případně méně často v., zatímco zkratku vs bez tečky nemáme kodifikovanou a dalo by se ji považovat za nečeskou, zatímco ji zná třeba angličtina. Právě rozlišování toho, jakým způsobem se který jazyk se zkracováním vypořádá, by mohlo určovat i příslušnost k jazyku, ačkoli jsou zkracována slova původem z jazyka jiného. Jinak souhlasím, že iniciálové zkratky jsou zase něco trochu jiného. --Bazi (diskuse) 10. 5. 2017, 14:38 (CEST)

Až na poslední větu souhlas. To neznamená, že s poslední větou nesouhlas, ale to, že k takovému rozhodnutí je v této diskusi uvedeno málo argumentů/informací. Nikdo dosud nenapsal, na základě jaké objektivní zkušenosti by to mělo být něco jiného. --Palu (diskuse) 10. 5. 2017, 17:41 (CEST)

Může to být čeština, když jsem tu zkratku v životě nepotkal? ;-) je nějaký zdroj, který tvrdí, že jde o češtinu? pokud se opravdu používá v mnoha jazycích, nejde spíše o mezijazykovou zkratku původem z latiny? JAn Dudík (diskuse) 11. 5. 2017, 15:12 (CEST)

Tak já nepotkal hodně slov, které ale určitě jsou součástí češtiny - subjekt ale asi těžko může určovat něco objektivního. 5, Dr., CI5, USA, etc. - to vše by se dalo považovat za mezijazykové. Přesto nelze o mnohých udělat nějaké univerzální heslo, které postihne všechny aspekty každého jazyka, v kterém se nachází. Pokud skutečně chceme u některého takového hesla zanedbat konkrétní podrobnosti, třeba proto, že se až tolik neliší, bylo by dobré to udělat tak, aby to bylo pravdivé. Pokud někdo napíše, že s. l. je latina, a už k tomu nenapíše, že se to nachází i běžně v dalších jazycích, tak je to špatně. Pokud to ale chce někdo z nějakého důvodu krátké, nerozdělené, tak ať tam aspoň napíše pravdu, tj. "mezijazykové" místo latiny. zařazení do kategorie má sloužit jako zařazení do jazyku, nikoliv jako duplicita k etymologii. --Palu (diskuse) 12. 5. 2017, 00:38 (CEST)

Wikislovník:PZH nic o důkazech či zdrojích že něco spadá či nespadá pod češtinu nepíše. Tuto věc je třeba nějak posoudit; otázka je jak. Analogie s USA a poukaz na versus jsou k věci, ale aspoň pro mě ne zcela konkluzivní. Protože toto je žádost řízená Wikislovník:PZH, chtělo by to citace použití v českém textu. V angličtině zkratky i.e. a e.g. vypadají typograficky podobně jako s. l. a vedou se co anglické byť latinského původu, ale připuštěno že angličtina za i.e. a e.g. nemá anglosaskou náhradu co vím a i.e. a e.g. jsou velmi hojně užívané. en:s.l. má kromě latiny i translingual, ale v češtině máme heslo s mezerou coby s. l., takže na úrovni detailu typografie by to bylo o něco méně translinguální, rozpadené na s.l. a s. l.. de:s. l. vede i co německou zkratku od i sensu lato; Duden s. l. vede co "sine loco". Z uvedeného mi přijde, že zamítnout s. l. coby českou zkratku jenom proto že je latinského původu není přímočaré. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2017, 19:26 (CEST)

Zhruba 30% anglických slov je latinského původu, takže tam je ta situace úplně jiná, nesrovnatelná. I u němčiny se mi zdá, že poněmčuje výrazně víc než čeština. Podle mě je v tomto čeština mnohem více restriktivní. Dokud jsou latinské fráze součástí latinsko-českých slovníků a nikoli uvnitř českých, tak je to podle mě důkaz o tom, že to lingvistická obec nepovažuje za češtinu. Za češtinu jsou považovány jen ty nejčastější fráze jako třeba de facto. Srovnej, že třeba takové de iure už za české považováno není, zřejmě proto, že je mnohem méně používáno a tím známo. S.l. je příkladem zkratky, která je tak málo používaná, že zkrátka češtinou není. --Auvajs (diskuse) 16. 5. 2017, 09:21 (CEST)

Němčina narozdíl od angličtiny zdaleka není prošpikovaná slovy latinského původu. Výraz "de iure" je v PSJČ a SSJČ. Vyhledávání "lat" v SSJČ mi nachází jednak hesla označená "z lat.", např. abdukce, a jednak ta označená "lat." bez "z", např. ad absurdum, ad acta, ad hoc, ad infinitum, ad libitum, ad notam, a další; pak je to useklé. Pomocí "lat." bez "z" jsou v SSJČ označena de facto a de iure. Šlo by argumentovat že hesla označená "lat." bez "z" nejsou čeština nýbrž latina; pak by ale i "de facto" byla nikoliv čeština, alespoň v prvním smyslu slova vedeném v PSJČ. Nicméně i tak není pravda, že latinské fráze nejsou v českých jednojazyčných slovnících: některé tam dle uvedeného zjevně jsou. --Dan Polansky (diskuse) 16. 5. 2017, 11:43 (CEST)

Do PSJČ a SSJČ jsem se nedívál, mea culpa. Každopádně obzvlášť to PSJČ je zajímavé. Třeba to ad notam má v ČNK nejspíš jen 1 výskyt (!), který není propriem. Na Google Books taky téměř nic (zobrazují se mi výskyty z let 1905, 1911).. Oproti tomu třeba ex lege má v ČNK 205 výskytů a v PSJČ, SSJČ ani v IJP není.. takže postup jejich výběru opravdu nechápu...--Auvajs (diskuse) 16. 5. 2017, 15:20 (CEST)

Auvajs: Můžu ještě nějak pomoct s vysvětlením nebo doložením, z jakého důvodu lze považovat heslo v rámci WP:PZH za doložené? Chybí ti ještě něco k sejmutí urgentní šablony z hesla? --Palu (diskuse) 19. 5. 2017, 19:38 (CEST)

Snažil jsem se k tomuto tématu hledat nějaké zdroje, nic moc jsem nenašel. Zajímavý je tento (bohužel 50+ let starý) článek, z něhož vyplývá, že v medicíně jsou latinská spojení i v rámci českého textu stále považována za latinu. („V anatomickém textu jsou latinská spojení považována spíše za citáty, citátová slova.“) Z toho podle mě vyplývá, že nelze uplatňovat mechanický přístup „všechno, co je v českém textu, je čeština“. Záleží na tom, jestli je cizojazyčný výraz chápán jako citace, citátové slovo (citátové spojení), nebo je ten mluvčí s tím výrazem už natolik sžitý, že ho užívá bez toho, aby to chápal jako citaci (citátový výraz). Pouze v druhém případě by se to už dalo považovat za češtinu. V obecné rovině, souhlasíš?

V konkrétním případě s. l. nevím.. ono prostě obecně záleží na tom, jak to to sám mluvčí (pisatel) pociťuje, myslím, že na to žádné exaktní pravidlo neexistuje. Bohužel. --Auvajs (diskuse) 19. 5. 2017, 20:46 (CEST)

Nikdo nerozporuje, že latinské názvy v českém textu jsou stále latinské názvy, stejně tak třeba anglické (software, stalking, feeling,...) nebo francouzské (déjà vu, faux pas, ...). To ale neovlivňuje to, jestli je to slovo součástí češtiny. Jako kdyby se slovo, když už je součástí nějaké jazyka, nesmělo stát součástí i jazyka druhého. Tak to přece není. To slovo je třeba francouzské, ale přitom je v češtině známé, používané, srozumitelné (jedno jestli obecně nebo třeba slangově) čili převzaté. A ano, souhlasím, že pokud jde o nějakou citaci, tak tu nelze považovat za integrální součást češtiny. Nicméně s. l. nebo příklady, které jsem uvedl, nelze považovat za citaci, nemají charakter citace (= opakování jinde použitého textu). --Palu (diskuse) 20. 5. 2017, 18:34 (CEST)

Tak to už se v tvé logice úplně ztrácím. Jak může být latinské, anglické nebo francouzské slovo/výraz součástí češtiny?! Pokud je déjà vu nebo faux pas už natolik vžité, že je to součástí češtiny, tak francouzské déjà vu a české déjà vu jsou dvě na sobě nezávislé výrazy propojené etymologií, nicméně francouzské déjà vu je součástí francouzštiny a české déjà vu je součástí češtiny. Prostě dokud je něco považováno za francouzské, latinské, anglické, atd, tak to není součástí češtiny, a při použití v rámci českého textu je to citace, citátový výraz. Např. autentická věta z odborné literatury: „Capitis deminutio minima (kapitisdeminuce malá, nejmenší), změnou postavení v rodině podmíněná, byla běžným, každodenním jevem.“ Latinský výraz na začátku věty je jasný citátový výraz (necituje se někdo konkrétní, ale užití ve starověkém Římě), je to latina užitá v české větě. Oproti tomu výraz v závorce je počeštěná varianta, čeština. Někdy počeštění probíhá tím, že se slovo změní, upraví (jako ta kapitisdeminuce), někdy je slovo počeštěno v původním znění (software, stalking, feeling, faux pas, déjà vu) a počeštění se dá identifikovat např. flexí nebo v některých případech ničím, pouze tím, že to tak mluvčí cítí.--Auvajs (diskuse) 20. 5. 2017, 21:24 (CEST)

Vypadá to, že se neshodneme. Podle mě že je něco francouzské slovo neznamená, že není součástí češtiny a že je něco součástí češtiny neznamená, že je to české slovo. Déjà vu je podle mě francouzské slovo a česká přejímka, stejně jako diskutovaná zkratka. Podle mě je to jen slovíčkaření a jediné, jak poměřit, jestli je něco dostatečně zabydlené v češtině, je WS:PZH. Navíc to, co jsi napsal ("někdy je slovo počeštěno v původním znění a počeštění se dá identifikovat (...) v některých případech ničím"), se nijak neliší od s. l., takže ten argument úplně nechápu. --Palu (diskuse) 23. 5. 2017, 22:21 (CEST)

Auvajs: Můžeš už prosím sejmout tu ceduli na ověření? --Palu (diskuse) 8. 6. 2017, 19:49 (CEST)

Můžu. Ale lepší by asi bylo, aby to udělal někdo nestranný. --Auvajs (diskuse) 9. 6. 2017, 09:40 (CEST)

Ponecháno i coby české heslo s definicí "sine loco — bez místa vydání": doklady jsou na Diskuse:s. l. and diskuze výše neukazuje konsenzus ke smazání z titulu že to není česky. Pokud někdo s tímto nesouhlasí, pak bych prosil diskutující aby přidali tučné "ponechat" a "smazat", ať je jasné na čem je a není konsenzus. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:28 (CEST)

timonický

Vedeno co české adjektivum ve významu "nepřátelský k lidem". Umí někdo doložit? @Lenka64? --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 11:48 (CEST)

Google Books nevypadá dobře; u mě papírově v Slovník cizích slov, Klimeš 1981 nenalezeno. --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 11:50 (CEST)

ČNK taky 0. Srov. ovšem Slovník cudzích slov (akademický). --Auvajs (diskuse) 5. 7. 2017, 22:59 (CEST)

Smazáno české adjektivum co nedoložené a nahrazené slovenským. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 12:09 (CEST)

数字

@Auvajs:@Danny B.:@Tchoř:@Shlomo:1. 11. 2015, 14:14‎ Danny B. vložil šablonu upravit. Pokusil jsem se heslo upravit do podoby bližší k Dannyho B. představám. Po jeho zásahu ze dne 22. 7. 2017, 13:53 „(- zbytečný řadicí klíč)“ šablonu {{|Upravit}} ponechal, z čehož mi vyplývá, že považuje ještě nějaké (jaké?) úpravy za nutné s hrozbou, že pokud nebudou v nějaké (mně neznímé) lhůtě provedeny, heslo může být i smazáno. Prosím tedy @Danny B.: o detailnější vysvětlení, co tedy ještě je (a jak) třeba upravit, pokud jej nedodá, tedy někoho znalejšího o vysvětlení či odstranění šablony, pokud ji shledá bezpředmětnou. Děkuji. --Kusurija (diskuse) 22. 7. 2017, 18:36 (CEST)

Popravdě nevím, možná ji tam Danny B. vložil z dobrých důvodů. Ovšem když je neuvedl, tak celkem nemá smysl, aby tam ta šablona strašila. O této diskusi snad ví, tak pokud si na důvody vzpomene, může ji tam zdůvodněnou vrátit. Tuto diskusi bych navrhoval přesunout do diskusní stránky hesla. --Tchoř (diskuse) 24. 7. 2017, 06:12 (CEST)

Ponecháno, i dle rozdíl. Vložení šablony upravit které postrádá vysvětlení co je třeba upravit může být bez dalšího odstraněno. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 09:37 (CEST)

Hadr kárá onuci.

Dávám k ověření. Hledání "Hadr kárá onuci." mi nenachází skoro nic. Co jiného mám hledat? --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 10:30 (CEST)

Zkoušel jsem to zadat v různých tvarech. Související by mohlo být Hadr onuci haní, obdva strhaní, neb hanit a kárat je podobné. Dále Hadr onuci kárá, Hadr kárá onuci, Karel Čapek: Abychom dospěli k poznání, že ve většině lidských zápasů hadr onuci káře atd.--Juandev (diskuse) 6. 8. 2016, 12:56 (CEST)

Hodil jsem na Facebook a zdá se, že to pár lidí zná.--Juandev (diskuse) 3. 11. 2016, 09:01 (CET)

Nalezené, i dle výše:

"Hadr onuci haní, obadva strhaní.", v Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, František Ladislav Čelakovský
"Hadr onuci kárá", v Studie o Janu Mukařovském, Dušan Prokop
'... zde dle známého (českého) našeho prísloví „Hadr kárá onuci":', v Literární archív, 1974
"... hadr káře onuci", Jeřábek 1922, via KNLA
"Abychom dospěli k poznání, že ve většině lidských zápasů hadr onuci káře, k tomu není třeba být zatížen nějakým relativistickým systémem ...", Čapek
" Což pak ti páni skutečně tomu věří, že nepříjde doba, kdy jim bude zodpovídati se z toho, jak prováděli zákon o rovnoprávnosti ve školách? Hadr onuci káře.", v Posel z Budče, Kredba, 1876

Ponecháno s užitím výše uvedených dokladů, dle WS:PZH. Mezitím někdo přesunul na Hadr káře onuci.. Napadnout to lze tím že doklady neobsahují vždy tentýž tvar, v témže slovosledu. --Dan Polansky (diskuse) 9. 12. 2017, 15:02 (CET)

potmě každá kráva černá

K ověření dal Uživatel:Danny B. v rozdíl. V hesle je Osolsobě 1990, nicméně s "je" před "kráva". Při hledání bez "je" nacházím:

Lumír - Volume 44: Nežaloval; potmě každá kráva černá.
Dostál - 1994: Pro něho byla potmě každá kráva černá.
Šrámek - 1933: To byla tedy rumunská země a zprvu to bylo skutečně tak, potmě každá kráva černá, ale pak vrtíš hlavou, nevíš, v čem to vězí, drnkneš také jazykem o podnebí a cítíš, o nějakou chut je tu více.
Falta - 1943: Potmě každá kráva černá, natož zimník, ale na světle, holečku, třeba brzo ráno, to je jiná!
Nenadál - 1985: Vona potmě každá kráva černá." Takže ten barák jako by sebrali přímo jí. Rozhodně žádné kytky.
Šajner - 1988: Ajax, než si lehl, přece jen se zastyděl a došel do chodby. Třeba má pán pravdu. Ověří si to. Byla to krabice. Ale copak není potmě každá kráva černá?

Pak pro ty kdo chtějí dokládat příručkami a pod. je tu Slovník české frazeologie a idiomatiky, František Čermák, ‎Jiří Hronek, ‎Jaroslav Machač, 1983, obsahující "potmě každá kráva černá". Fráze je dále v Kottovi.

Čili to vypadá doloženo k splnění WS:DOK, "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok"; nanejvýš by někdo mohl zpochybňovat doložení významu. --Dan Polansky (diskuse) 27. 8. 2017, 12:06 (CEST)

Ponecháno coby doložené výše. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:16 (CEST)

שפּראַכוויסנשאַפֿטלער

Složené slovo, zdá se být správně utvořené, nicméně podle zásad pravopisu by se složená slova o více než 4 slabikách měla psát se spojovníkem, tedy שפּראַכ־װיסנשאַפֿטלער. Ve slovníku (Weinreich) nenalzeno, což ale nemusí znamenat, že slovo neexistuje; Weinreich výslovně zmiňuje, že ze složených slov uvádí zpravidla jen ta, jejichž význam není zjevný. Google nalezl pouze 1 výskyt pro שפּראַכװיסנשאַפֿטלער a žádný pro שפּראַכ־װיסנשאַפֿטלער, což je obojí dost málo (zřetelně častěji užívané je slovo שפּראַכפֿאָרשער).--Shlomo (diskuse) 5. 9. 2017, 09:51 (CEST)

Jidiš neumím nicméně hledání nominovaného tvaru v Googlu nenachází téměř nic, takže zralé na smazání, řekl bych. --Dan Polansky (diskuse) 6. 10. 2017, 20:26 (CEST)

Smazáno dne 22. 11. 2017, nikoliv mnou. --Dan Polansky (diskuse) 9. 12. 2017, 15:06 (CET)

Hrnec kotel kárá, černí jsou oba.

Dávám k ověření. Google search mi nic vhodného nenachází. --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 10:33 (CEST)

Jugmann a Kott mají "Hrnec kotel kárá, Černa jsta oba."; kapitalizované "černa" je v Kottovi. Zmínka, nikoliv užití, ale to na cs wikt asi nevadí. Ještě hledání "Hrnec kotel kárá". --Dan Polansky (diskuse) 6. 8. 2016, 10:37 (CEST)

Co mi z těch Vašich odkazů plyne (jen pro zajímavost, odsazení 2, protože reaguji na nové téma vnesené, v odsazení 1, kdybych reagoval na téma vnesené v odsazení 0, tak odsadím 1), že doložené to je, ale výskyt je historický, takže bych spíše doplnil příznak zastaralé.--Juandev (diskuse) 6. 8. 2016, 12:34 (CEST)

Tu kapitalizaci má na svědomí nedostatečná korektura OCR, kliknete-li na "Obrázek", uvidíte na skenu, že v předloze je "černa" s malým. Doporučuji podobné ověřování při práci s Kottem na ujc.cas.cz jako standardní postup, těch chyb je tam opravdu dost...--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2016, 21:35 (CEST)

Jinak, já bych si dovolil dát ještě na ověření ty překlady. Vzhledem k tomu, že se zdá, že je to zastaralé, je zarážející, kolik překladů to má. Aby to nebyl vlastní výzkum!--Juandev (diskuse) 8. 8. 2016, 13:39 (CEST)

Pojďme si ty nálezy rozepsat:

Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna, 1836: "Hrnec kotel kárá, černá sta oba. (dual.) Hrnec hrnci káže, oba černj gako sáze." Ponechávám postaru s j místo í a g místo j; ponechávám dlouhé á v sáze.
Kott, Česko-německý slovník ..., 1878–1893 : "Hrnec kotel kárá, černa jsta oba. ... Hrnec hrnci káže, oba černí jako sáze."
Jana Amosa Komenského Didaktika, 1849: "Kotel hrnec káře, a oba černí. ... Hrnec kotel káře, oba jako saze." Otázka je zda je toto nějaká modernizovaná verze; kdoví.
Rybayova sbírka českých přísloví, 1901: "Hrnec kotel kárá, černá sta oba, nebo: hrnec hrnci káže, oba černí jako saze."

Podobné heslo je Hadr káře onuci. a jeho diskuze je na Wikislovník:Žádost o ověření/archív#Hadr kárá onuci..

Přesný tvar, modernizovaný, sice doložený není, ale tvary podobné doložené jsou: jsou doloženy tvary s částí "Hrnec kotel kárá" a aspoň jeden tvar s "černí".

Za tu dlouhou dobu se pro smazání nikdo nevyjádřil.

Ponecháno coby doloženo dle WS:PZH, "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo". Sice je otázka jak to číst, tj. zda slovník musí být "garantovaný" a "akademický", nebo se tato dvě přídavná vztahují jen na časopis; používám nicméně nanejisto výklad, že "garantovaný" a "akademický" se vztahuje jen na časopis.

--Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:02 (CEST)

Při této příležitosti jsem založil hrnec hrnci káže, oba černí jako saze. --Dan Polansky (diskuse) 12. 5. 2018, 10:15 (CEST)

言語

言語 je už od listopadu 2015 zařazeno k urgentní úpravě, hrozí smazání, na dotaz, co heslu chybí/co je nutno opravit, nikdo nereaguje. Šablonu vložil Danny B.. Snad se vyjádří zde? --Kusurija (diskuse) 25. 1. 2018, 23:28 (CET)

Tak to revertujte a nazdar. To je moje doporučení, jak situaci řešit.--Juandev (diskuse) 17. 2. 2018, 23:02 (CET)

Ponecháno; splnění WS:PZH nebylo navrhovatelem zpochybněno. Dále, šablona upravit byla vložena v zde v 2015 od Danny B.. Šablonu jsem odstranil; pokud nám vkladatel sdělí co je vada jež má být odstraněna, lze vrátit zpět. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:36 (CET)

slugadžis

Romština. Nedaří se mi najít zdroje online ke splnění WS:PZH. Založil Zdenekk2 v 2013. --Dan Polansky (diskuse) 24. 3. 2018, 13:57 (CET)
____ Já něco spíše ano. Zkuste třeba tohle. --2A02:A03F:3FE1:FE00:75A1:9AC6:345E:6663 24. 3. 2018, 15:48 (CET)

Ověřeno zdrojem offline.--Shlomo (diskuse) 24. 3. 2018, 19:03 (CET) Takže cedule pryč. Děkuju. --OprDopl'UprPypr (diskuse) 24. 3. 2018, 19:04 (CET)

Ponecháno coby doloženo. --Dan Polansky (diskuse) 24. 3. 2018, 19:34 (CET)

1Q, 2Q, 3Q, 4Q

Prosím o dodání zdrojů, v žádných slovnících zkratky nenalézám.--JOtt (diskuse) 26. 3. 2018, 16:24 (CEST)

1Q je v http://www.yourdictionary.com/1Q, kde je co zdroj uveden Webster's New World Finance and Investment Dictionary, 2010, Wiley Publishing, Inc., Indianapolis, Indiana. Tam se uvádí "quarter", což je v kontextu financí kvartál, nikoliv čtvrtina zápasu. Na druhé straně, quarter jako quarter? Podobně pro další Q. Stačí to takto? Dle WS:PZH by mohlo, dle "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku". Nalezeno pomocí OneLooku. --Dan Polansky (diskuse) 8. 4. 2018, 20:03 (CEST)

Díky za zdroj, to vypadá podle mě důvěryhodně. A souhlasím, že quarter je quarter bez ohledu na kontext, a tím by mělo být ověřeno i 2Q atd.--JOtt (diskuse) 8. 4. 2018, 20:38 (CEST)

Ponecháno. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2018, 12:53 (CEST)

šplh

Ve významu „šplhoun“ nenalézám ve slovnících ani v jiných hodnověrných zdrojích.--JOtt (diskuse) 11. 4. 2018, 16:33 (CEST)

Nacházím v užití:

Vlašín 1980: Na druhé straně chápal, že je snad považován za šplha, který chce být zadobře s důležitou paní Ludmilkou. (V Google books)
Vaculík 2011: Nesnesitelné pomyšlení , že by Štefana mohli vyvrhnout jako šplha, mě donutilo ... (V ČNK)

Najde někdo třetí doklad pro splnění WS:PZH? --Dan Polansky (diskuse) 12. 4. 2018, 22:26 (CEST)

Tady ho máme, z Google books:

Novák 1998: Třídní šplh se pro ni sehnout neopovážil, obávaje se důvodně, že by dostal pár facek (nosil ke všemu rakouskou černožlutou kokardu), správně vycítil, že tentokrát nejde o příležitost ke šplhání.

Doloženo. --Dan Polansky (diskuse) 12. 4. 2018, 23:01 (CEST)

Ponecháno. Kdyžtak někdo rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2018, 12:53 (CEST)

autík

Vloženo co autista, ale možná lze doložit i jako automobil. K ověření dal Milda. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2018, 13:16 (CEST)

Nálezy:

Doležal 2012 v Reflex online: "MÁM DOMA AUTÍKA"
dobryskutek.cz: "Pokroky u Jakoubka Kunáška – „autíka“ na biologické léčbě a imunologické balanci"
Je otázka zda je to "v trvale zaznamenávaných médiích" (WS:PZH). Ale aspoň to není diskuzní fórum.
rain-man.cz: "Pak byste ji mohli s klidným srdcem svěřit coby obyčejný kus plastu svému autíkovi, ..."
Nejasné zda "v trvale zaznamenávaných médiích".
zatecky.denik.cz: Snímky ze života "autíků".
Opět, je to "v trvale zaznamenávaných médiích"?.
charitahk.cz: 27. 5. 2013 - setkání Klubu autíků
inkluze.upol.cz: U „autíků“ je důležité ...
is.muni.cz, dimplová práce, ale v promluvě někoho jiného než autora: Když dostanete nového autíka, ...

ČNK mi nic nenachází.

Je to v http://www.neologismy.cz/heslo/autik/242963, což provozuje ÚJČ.

--Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2018, 13:30 (CEST)

Ponecháno co doloženo výše. Případně rozporujte "v trvale zaznamenávaných médiích". --Dan Polansky (diskuse) 1. 5. 2018, 09:30 (CEST)

Čobol, čobolák

Obojí údajně uvedeno ve Slovníku nespisovné češtiny (nemám k dispozici). Prosím ověřit a zkontrolovat psaní velkého/malého písmene, heslo čobolák je v tomto ohledu nejednotné.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2018, 16:24 (CEST)

Splnění podmínek PZH je podle mě dopředu jasné. Nicméně velikost písmena určují pravidla. U národů se píše velké písmeno, včetně jmen metonymických. Pokud to má slovník jinak, pak jde podle mě o chybu nebo o nějaký minoritní pohled na věc. --Palu (diskuse) 15. 4. 2018, 16:31 (CEST)

Velikost písmene v hesle určuje skutečné užití. Předchozí diskuze je v Wikislovník:Žádost o ověření/archív#Čobolák. Dále v Diskuse s uživatelem:JAn Dudík#Čobolák píše Lenka: 'SNČ uvádí s "č".... pokud nemáš jiný zdroj.... přesuň si to...'. Vidí někdo důvod nedůvěřovat Lence (já ne)? Jinak slovo čobolák je neformální až slangové, a jeho uživatelé se nejspíš s psaním velkých a malých písmen nezalamují. Z předpisů si popisný vědecký slovník hlavu nedělá, ani ptakopysk.

K Čobol (či čobol) nic nevím. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 20:17 (CEST)

Aha, díky, tuto diskusi jsem přehlédl. Takže "čobolák" považuji za vyřízené a opomenutou maiuskuli v hesle opravím.--Shlomo (diskuse) 16. 4. 2018, 08:54 (CEST)

Děkuji. Ono jednoho nenapadne hledat to po všech čertech :). Založil jsem nyní Diskuse:čobolák pro lepší dohledatelnost. --Dan Polansky (diskuse) 20. 4. 2018, 19:19 (CEST)

Více k "čobolák": ČNK nic nenachází. V Google books je zmínka v Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university: Řada jazykovědná, 1999, a sice coby "čobolák" s malým.

Více k "čobol": ČNK nachází jednu zmínku začínající na velké Č, nicméně v textu je hned předtím "Číslo - Počet dní zbývajících do civilu", takže text holt definovaná hesla začíná velkým písmenem. V GB je "čobol" zmíněn v Suk 1993 "čobol — Slovák", Slovo a slovesnost 2005: "(srov. baganče, tužit, čobol, brikule aj.)", Hrdlička 2016: "Když se řekne tehdy, tehdá, taky se vám vybaví obdobné slovenské Čo bolo, bolo (a pověstný čobol)?" a vyjede i Ouředník 2005, ale text nevidím. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 20:24 (CEST)

Suk 1993 pro "čobol" je Několik slangových slovníků, Jaroslav Suk, 1993, takže to by bylo na WS:PZH, "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo". --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 20:27 (CEST)

Ještě jsem našel čobol v s odkazem na Šmírbuch (ten opět nemám), kde je prý uveden spolu s čobolákem a řadou synonym ;) Nicméně kvalitních zdrojů pro minuskuli jste myslím našel i tak dost.--Shlomo (diskuse) 16. 4. 2018, 08:54 (CEST)

@Palu: Na to pravidlo bych úplně nespoléhal. Jednak už i u těch metonymických jmen (což IMHO není případ obola) je to pravidlo relativizováno (doporučujeme psát, nikoli *píše se), jednak obol není běžné a neutrální označení národa, nýbrž v sobě zahrnuje také aspekt dehonestace. Srov. podobné případy skopčák (IJP) nebo žabožrout (IJP). Takže nebyly-li by indicie pro odchýlení se od vámi citovaného pravidla, souhlasil bych s jeho aplikací a psaním velkého písmene; jsou-li však věrohodné zdroje dokládající minuskuli, spolehl bych se na tyto. --Shlomo (diskuse) 16. 4. 2018, 08:33 (CEST)

Nějak potom nechápu rozdíl mezi tímto a třeba Rusák, který má v sobě taky prvek dehonestace. Palu (diskuse) 16. 4. 2018, 10:44 (CEST)

@Shlomo: dobrá pointa. @Palu: To je věc uživatelů jak se rozhodnou. U Rusáka lze spekulovat, že protože je odvozen od Rus, což je tvar neutrální a tedy více předmětem jazykové korektury v tištěných publikacích, podědil od něj i velké písmeno. To je však spekulace; uživatelům do hlavy nevidím. --Dan Polansky (diskuse) 20. 4. 2018, 19:19 (CEST)

Čobol přesunut na čobol dle dokladů výše. --Dan Polansky (diskuse) 28. 4. 2018, 13:41 (CEST)

šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct

Dávám k diskuzi že toto heslo nesplňuje Wikislovník:PZH a sice "měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické" v kombinaci s 'Výraz je „idomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává.' Za mě smazat. --Dan Polansky (diskuse) 27. 10. 2016, 22:27 (CEST)

Selektivní uplatňování kritérií?
— Danny B. diskuse • mail přehled příspěvků 27. 10. 2016, 23:12 (CEST)

Prosím redaktory aby se vyjádřili zda chtějí heslo smazat, pomocí klíčových slov "smazat", "ponechat" a podobně. Uvedl jsem proč si myslím že Wikislovník:PZH nesplňuje. Co se týče Kategorie:České složené číslovky, ty nesplňují Wikislovník:PZH taktéž, a je jen otázka, zda se redaktoři chtějí dohodnout na to, zda menší složené číslovky přesto ponechají.

Jinak tato hra se také dá hrát na doložení: Google: šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct nenachází dostatek dokladů k splnění Wikislovník:PZH#Dokládání - v tuto chvíli nachází cs wikt a jakési jeho kopie. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 07:50 (CEST)

Ponechat. Tzv. idiomatičnost, tak jak je v současné době formulována, je ptákovina. Kolega Auvajs to ondy navrhoval změnit, ale prozatím to neprošlo. --OprDopl'UprPypr (diskuse) 28. 10. 2016, 10:45 (CEST)

Tak idiomatičnost ve smyslu "více než součet částí" samozřejmě ptákovina není; brání tomu aby ve slovníku bylo velké množství zbytečných hesel jako hnědý list, jasné slunce či velká vesnice: tato hesla jsou doložena nicméně nejsou sémanticky nic víc než součet svých mezerami oddělených slovních částí. A přece nechcete mít ve slovníku šestnáct miliónů složených číslovek? Nebo šestnáct miliard? Co je vaše horní hranice, pokud nějaká? Jinak idiomatičnost je zakotvena a definována hezky v Wikislovník:PZH. --Dan Polansky (diskuse)

1) Idiomatičnost není pojem, s nímž by bohemisté pracovali u češtiny, takže k tomu pro češtinu nejsou žádné zdroje a pokud se nejedná o frazém uvedený v nějakém frazeologickém slovníku, tak pomocí zdrojů prakticky nedá určit, zda je kolokace idiomatická nebo neidiomatická. (Čehož tu dřív delecionisté využívali tak, že mazali hesla, u nichž "nebyla doložena idiomatičnost"...) 2) Kolokace jako vlakové nádraží, poštovní známka, ministerstvo zahraničí jsou ve své podstatě neidiomatické a nesměly by zde být. 3) Může snadno docházet k absurdním situacím, že Hundeschwanz zde být může, protože to je jedno slovo, zatímco psí ocas zde být nemůže... --Auvajs (diskuse) 28. 10. 2016, 16:19 (CEST)

Na tom slově "idiomatický" samotném až tak moc nesejde neb je v Wikislovník:PZH definované. PZH jinými slovy říká že i když je heslo doložené, pořád má být ponecháno pouze tehdy pokud "jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává." A o zdroje tady nejde; většinou přímo poznáte zda "jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává."

Uznávám že některá víceslovná hesla je lépe ponechat i když jsou srozumitelná z částí. Problém se řeší, pokud se o smazání pro neidiomatičnost hlasuje; pak můžete posoudit, zda chcete nějaké heslo ad hoc vzdor jeho neidiomatičnosti (jeho srozumitelnosti z částí) ponechat.

Pokud vcelku není konsenzus k aplikaci onoho pravidla o potřebě idiomatičnosti, pak by bylo lepší zkusit do Wikislovník:PZH něco dopsat. Teď tam je "Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické." Mohlo by se tam místo toho dát "Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické, ale není shoda na tom že idiomatičnost je vždy podmínka nutná pro zařazení" nebo tak něco. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 16:29 (CEST)

Smazat, založení tohoto hesla byl spíše trolling.--Juandev (diskuse) 1. 11. 2016, 18:39 (CET)

Obecně k problematice složených číslovek - určitě má smysl mít je do stovky, protože dvacet pět je synonymum k pětadvacet atp. U vyšších čísel mi to už přijde zbytečné, leda možná v případě, že by měly zažité synonymum (sto čtyřicet čtyři = veletucet), existovalo odvozené slovo (sto pětadvacet => stopětadvacítka) atp., ale v tomto případě se bez nich už snadno obejdeme.

Opačný úhel pohledu - ponechme je, ba naopak, vytvořme (roboticky) řekněme složené číslovky do milionu a rázem je český wikislovník čtvrtý nejobsáhlejší co do počtu hesel a svou kvalitou se směle může rovnat cebuánské nebo volapücké wikipedii nebo druhému nejobsáhlejšímu - malgašskému wikislovníku. Za ten pocit to někomu stojí, ne? JAn Dudík (diskuse) 2. 11. 2016, 11:29 (CET)

@JAn Dudík: A váš postoj? Ponechat, smazat, zdržel se? Děkuji. --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 09:08 (CEST)

Smazat. Důvodem je víra v existenci „zdravého selského rozumu“ u zdejších lidí, majících možnost rozhodnout o osudu hesla a potažmo kvalitě českého wikislovníku. --Kusurija (diskuse) 6. 7. 2017, 13:04 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 11. 1. 2020, 12:17 (CET)

jeden milion tři sta tisíc sedm set šedesát osm

Smazat. Dávám k diskuzi že toto heslo nesplňuje Wikislovník:PZH a sice "měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické" v kombinaci s 'Výraz je „idomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává.'

Wikislovník:PZH#Dokládání toto heslo možná splňuje, pač tuto číslovku vybral zakladatel tak, že se nachází např v http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=791.

Mám za zřejmé, že velké složené číslovky jejichž slovní části jsou oddělené mezerami do slovníku tak či tak nepatří.

Prosím redaktory aby se vyjádřili zda chtějí heslo smazat, pomocí klíčových slov "smazat", "ponechat" a podobně. --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 09:28 (CEST)

Ponechat. Idiomatičnost či neidiomatičnost je ve stávající formulaci chabý argument. Číslovka zde ničemu nepřekáží, případné vkladatele to stejně nebude bavit je sem sázet. (Ačkoliv uznávám, že to zdálky smrdí NSKITem.) --OprDopl'UprPypr (diskuse) 28. 10. 2016, 10:49 (CEST)

Viz můj argument výše v #šestnáct milionů sedm set sedmdesát sedm tisíc dvě stě šestnáct. Co je vaše horní hranice pro výši číslovky? --Dan Polansky (diskuse) 28. 10. 2016, 10:54 (CEST)

Smazat, provokace a trolling.--Juandev (diskuse) 1. 11. 2016, 18:40 (CET)

Ani hledáním na Googlu, ani v literatuře věnované číslům jsem nenašel nějaký konkrétní význam tohoto čísla. To ovšem samozřejmě nijak neimplikuje, že jej nemá. Mohl by tedy, prosím, vkladatel upřesnit, jaký? Děkuji.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 2. 11. 2016, 12:37 (CET)

Smazat. Důvodem je víra v existenci „zdravého selského rozumu“ u zdejších lidí, majících možnost rozhodnout o osudu hesla a potažmo kvalitě českého wikislovníku.--Kusurija (diskuse) 26. 8. 2017, 13:22 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 11. 1. 2020, 12:17 (CET)

mluvit jak stará černoch

Prosil bych o dodání nějakých zdrojů. Přes Google se mi to ověřit nepodařilo.--Auvajs (diskuse) 4. 1. 2017, 22:11 (CET)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 11. 1. 2020, 12:17 (CET)

mastění

Podle IJP je verbální substantivum slovesa mastit maštění. Nicméně v ČNK, korpus syn vidím 10 výskytů s tímto zápisem. Zařadit/nezařadit? Je to překlep či není? Já nevím. Pozn: maštění má v ČNK 292 výskytů. --Auvajs (diskuse) 18. 2. 2017, 18:26 (CET)

Dle Google books to vypadá jako archaický tvar (česky zastaralý?), nacházející se například v OSN. Dle Google books je existence ke splnění Wikislovník:PZH doložena. Že jsou však doloženy všechny tři smysly pochybuji; doložený vidím ten první. Pomůže nám s hledáním dokladů User:Juandev coby zakladatel hesla?

Mimochodem, mě se "mastění" líbí víc :), ale to pochopitelně slovník nezajímá. --Dan Polansky (diskuse) 25. 3. 2017, 09:42 (CET)

Tak jsem Vám to tam nandal i s odkazy. Stačí to?--Juandev (diskuse) 29. 3. 2017, 08:41 (CEST)

Bohužel ne. To, že ukázky byly nevhodně citované a přiřazené k jiným významům, by se ještě dalo napravit, ale s tím, že dokládaly užití slovesa, zatímco celá ověřovací debata je vedena o správnosti tvaru verbálního substantiva, se asi nic dělat nedá :( --Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 09:39 (CEST)

Áha, teď to vidím. Tak se přimlouvám před smazáním přesunout na sloveso, ať se ta data nepostrácí.--Juandev (diskuse) 29. 3. 2017, 14:15 (CEST)

Sporné významy odstraněny, přidány zdrojované příklady pro první význam. Sintakso (diskuse) 11. 1. 2020, 12:17 (CET)

CYBORG

Dávám k ověření, ve slovnících nalézám jen variantu cyborg. Je tedy podezření, že existuje slovo, nikoliv zkratka CYBORG.--JOtt (diskuse) 3. 10. 2017, 17:27 (CEST)

Cs wikt heslo je vedeno co anglické. Google Ngram Viewer umí rozlišovat malá a velká písmena a pro dvojici cyborg, CYBORG nachází toto, tedy "cyborg" masivně vítězí nad "CYBORG". Z toho plyne že někde v korpusu Google Books jsou i nálezy verzálkové, ale nevyplývá mi z toho nic jiného než že CYBORG se má smazat jako nezajímavý verzálkový tvar od cyborg, stejně jako nechceme PRAHA, jež na ceduli jistě je k vidění. --Dan Polansky (diskuse) 6. 10. 2017, 20:12 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 11. 1. 2020, 12:17 (CET)

huhňán

Šablonu Ověřit vložil 28. 4. 2017 bez zdůvodnění Shlomo. Já dodávám, že ČNK 0 výskytů. Ale mohl by to být trpný rod slovesa huhňat ;) --Auvajs (diskuse) 9. 10. 2017, 13:00 (CEST)

Podotýkám, že ověřovací šablona byla vložena pouze k substantivu. Slovesný tvar je v hesle uveden rovněž a zpochybněn nebyl.--Shlomo (diskuse) 9. 10. 2017, 13:03 (CEST)

Pravděpodobně by mohlo jít o (jihočeský) nářeční výraz, poprvé jsem toto slovo v tomto významu slyšel od své manželky. Oba výskyty na googlu v diskusích dokládají, že někdo toto slovo v tomto významu používá. Na doložení to jsitě nestačí, ale třeba to po,může nasměrovat k nějakému zdroji.JAn Dudík (diskuse) 9. 10. 2017, 13:21 (CEST)

A proč by to nemělo stačit? PZH 4. Pokud se doloží, že to používá v onom významu dostatečně široká skupina lidí tak to stačí.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:26 (CEST)

Vedeno co "(nářečně, slangově, řidčeji) hlen z nosu". Zdůvodnění nominace zřejmé: na širém webu téměř nikde nic, čili téměř na rychlosmaz. --Dan Polansky (diskuse) 10. 10. 2017, 21:01 (CEST)

Tak hledal jsem a pár výskytů jsem našel. Nicméně z žádného z nich není jasné, že to má ten význam, jaký tu uvádíme mi. Trošlu se mi zdá, že to má ve skutečnosti jiný význam. To slovo se vyskytuje v nějakých databázích, které nevím jak vznikly - jedna z nich to asi přebírá z francouzského Wikislovníku. Při bližším prozkoumání Wikislovníků, zjišťuji, že poprvé to použil user:Diligent v roce 2012 na fr.wikt, poté Andres 2015 na et.wikt a naposedy v roce 2017 to bylo použit na cs. Nikdo z nich neuvedl zdroj a je otázka, jestli od sebe jen neopisují, nebo neopisují z databází, který tento záznam převzali. Tak jsem rozeslal žádosti o zdroj (Diligent, et:Kasutaja arutelu:Andres#huhňán a Diskuse s uživatelem:Btwmanejlepsithighs#huhňán), a třeba to něco přinese.--Juandev (diskuse) 5. 3. 2018, 00:40 (CET)

Po 2,5 letech vymazáno jako neověřené. --Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu (diskuse) 28. 10. 2019, 00:59 (CET)

negrant

Údajný neologismus (tomu bych i věřil) s hanlivým významem, bez uvedení zdrojů. Prosím doložit splnění podmínek WS:PZH.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2018, 07:32 (CEST)

Například viz tato diskuze. Cituji:

Orbána jim závidím
ꓤꓳꓕꓯꓪꓱꓤꓘ (26879) 14.04.2018 23:07:20
Je to vlastenec a má, jak se říká, koule. Zná potřeby většiny (ano, většiny, bolševici, většina rozhoduje!) svého národa a řídí se jimi bez ohledu na odpor a výhrůžky cizích zemí. Co dělal Socbot s Chovancem? Chvástali se, že sem negranty tahat nebudou, jak si žádala VĚTŠINA národa. Co dělali? Tajně je sem tahali.

--37.221.249.96 15. 4. 2018, 08:58 (CEST)

Cituji WS:PZH: "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok", kurzíva ode mne. Takže máme citaci jednu, a nikoliv tři, a je to citace z diskuze na denik.cz, což pochybuji že splní "v trvale zaznamenávaných médiích". A ten diskuzní příspěvek už tam není; možná ho někdo ze serveru smazal. Takže v tuto chvíli počítám nula dokladů ke splnění WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 09:08 (CEST)

Tady je Google web search, lang=cs, "negranty". Tam nacházím "Buď rád, že nejseš v Itálii, jinak by Ti tam vnutili ubytovat negranty", ebastlirna.cz; a dál "Predpokladam, ze madarsky plot cigranty a negranty nezastavi, budou hledat dalsi cesty, a je jen otazka casu nez nejakou najdou.", motorkari.cz; ani jedno není v trvale zaznamenávaných médiích, řekl bych. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 09:13 (CEST)

Pakliže se jedná o výrazivo mezi lidmi relativně rozšířené a především chápané, avšak v diskuzích ještě hojněji cenzurované, a to i v blozích takovýchto médií (např. iDnes), pak není pravděpodobné, aby bylo v médiích zakotveno na delší dobu, leda by uživatel tohoto slova například vlastnil vlastní webovku a provozovatelem serveru nebyl cenzurován. Toto slovo jsem viděl možná už v roce 2015, a sice v souvislosti s tzv. migrační krizí, kdy od té doby nezměnilo na významu. Jedná se tedy o slovo "undergroundové", v této době politicky nekorektní (kdo ví, možná naopak někdy v budoucnu zakotví ve Slovníku spisovné češtiny), avšak prokazatelně existující. P. S.: Pokud není ono slovo v trvale zaznamenávaných médiích, mám jej vydat knižně a vytesat do skály? --37.221.249.96 15. 4. 2018, 09:24 (CEST)

Můžete dát návrh na změnu WS:PZH. A teď proč to není dobrý nápad: Pokud by slovník povolil 3 doklady odkudkoli na webu, potom by bylo velmi snadné "game the system", občurat pravidla a "vytvářet" slova online. Chápu vaše rozhořčení: vy slovo znáte, věříte že existuje, a vadí vám že ho nelze zanést do slovníku. Ale slovník opravdu potřebuje robustní kritéria pro zahrnutí a to 3 výskyty kdekoliv na webu nejsou. Výzva návrhu filtrů je udělat je dostatečně přísné, aby se dovnitř nedostalo co nemá, ale zase dostatečně volné, aby zbytečně žádoucí položky nestály před branou města, takříkajíc. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2018, 09:39 (CEST)

Téta filtrů se vztahuje i na onu migrační krizi. Tam někdo filtry aplikuje velmi volně, kde místo aby do města skrze městské brány pouštěl pouze uprchlíky (a uprchlice, v podobném množství) před válkou, tak tam pouští ve velkém hospodářské stěhovavce. Tady sám vidíte, že filtr by neměl být příliš volný, ať už kde už. A ano, když se filtr udělá rozumně přísný, pak holt díky jeho nedokonalosti někteří opravdoví prchači před válkou zůstanou za branami. Dokonalý filtr neexistuje. --Dan Polansky (diskuse)

Dodatek: Heslo "negrant" můžete zkusit založit na webu Čeština 2.0. Tam jak se zdá skoro žádná kritéria k dokládání nemají. --Dan Polansky (diskuse) 20. 4. 2018, 19:22 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 11. 1. 2020, 12:17 (CET)

alternative Fakten

Bylo navrženo na rychlé smazání s odůvodněním nejsem si jistá, že se jedná o ustálené spojení, spíš kuriozitka, libůstka jednoho období. Sice mám z této kolokace stejný pocit, ale dejme vkladateli (případně i ostatním) šanci ji doložit a obhájit. --Shlomo (diskuse) 21. 9. 2018, 13:33 (CEST)

Vandalismus od uživatele Lenka64. See Unwahrheiten heißen jetzt "alternative Fakten" Németek (diskuse) 21. 9. 2018, 16:30 (CEST)

O existenci výrazu není pochyb: "alternative Fakten" v Google Books nachází mnoho nálezů, mj. "..., das aber nicht, indem die Alternative Fakten oder Fiktionen aufrechterhalten, ...", Hans-Jürgen Goertz, 1995. WS:PZH#Dokládání je co vidím splněno. Jiný důvod ke smazání dle WS:PZH by mohl být že výraz je součet částí a tedy výraz neidiomatický ve smyslu WS:PZH#Idiomatičnost, kde "Výraz je „idomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává." Protože však "alternative Fakten" nejsou žádná fakta, jako součet částí to nevypadá. Muselo by se argumentovat že "alternativní" je v jednom ze svých významů alienans podobně jako "falešný", "umělý", "sádrový" či "virtuální" a že z tohoto důvodu je to přece jen součet částí, nicméně heslo alternativní to nenaznačuje, na druhé straně může být neúplné. Příznivci "alternativní" medicíny by asi nesouhlasili že to není žádná medicína. Pokud se slovo "alternativ" používá coby alienans (zcizovadlo?) pouze ve výrazu "alternative Fakten", pak bych to viděl spíš na dokumentaci v "alternative Fakten" než v alternativ. --Dan Polansky (diskuse) 21. 9. 2018, 18:01 (CEST)

Ponecháno: existence je snadno doložena a že je to více než součet částí argumentuji výše a nikdo to nerozporoval a nedodal protiargumenty. --Dan Polansky (diskuse) 28. 9. 2019, 10:56 (CEST)

sokeres

Toto heslo tak jak zadáno zdaleka nesplňuje WS:Formát hesla. Při tom zmatku lze z něj nicméně vyčíst že je to české heslo s významem daným větou "Může označovat pozdrav, člověka apod."; češtinu lze vzít z "Toto slovo se často vyskytuje i v českém jazyce.".

Dávám tedy k ověření že české potenciální slovo sokeres, tak psáno, splňuje WS:PZH#Dokládání. --Dan Polansky (diskuse) 29. 9. 2018, 10:57 (CEST)

Smazáno. Sintakso (diskuse) 19. 2. 2020, 13:55 (CET)

Imbiß

Wikislovník není hřbitov na "Stará forma pravopisu slova"

Souhlas komunity chybá. Spanier (diskuse) 16. 10. 2018, 07:40 (CEST)

S tímto (výše) komentářem byla vložena (Spanierem) šablona rychlého smazání. Myslím, že hesla se starou formou pravopisu mají na wikislovníku také svoje místo (leda že by jich bylo neúměrně mnoho ve srovnání s momentálně moderní formou pravopisu), protože čtenář se s takovými výrazy může setkat a může ho zajímat význam (a/nebo i další popis jako například etymologie). Staré formy pravopisu se vyskytují i v jiných wikislovnících a jiných slovnících. Wikislovník není z papíru, proto není objemově omezen. Starý způsob zápisu není mezi položkami v pravidle Co Wikislovník není a ani v budoucnu by se mezi nimi neměl objevit. Výskyt tohoto zápisu je snadno doložitelný a i encyklopedicky významný. --Kusurija (diskuse) 22. 10. 2018, 20:59 (CEST)

Ponecháno. WS:PZH nevylučuje zastaralé tvary či tvary dřívejšího pravopisu. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2019, 10:31 (CEST)

kadibouda

Prosím o obnovení hesla smazaného 20. 2. 2015 Dannym B. na základě vypršené lhůty k ověření. Doložení:

Tsiolkas Christos, Facka, překlad Tomáš Kačer
Rozhovor s Jakubem Lenzem, muzikus.cz
Cestopis uživatelky Mawenzi, Neviditelný pes
Lidé v nahotě, Andrej Astvacaturov, překlad Olga Pavlová
La Loba, Russell Alan, překlad Karolína Ryvolová
Jak jsem dobyl Nový Zéland a jak Nový Zéland dobyl mě, Vladimír Tala

Díky, --Palu (diskuse) 11. 11. 2018, 15:25 (CET)

Obnoveno Tchořem, nejspíš na základě výše poskytnutých dokladů ve smyslu WS:PZH#Dokládání. --Dan Polansky (diskuse) 5. 1. 2019, 12:59 (CET)

Betelage

Anon německé heslo zpochybňuje. Doklady užití ve smyslu WS:PZH se mi nedaří přímočaře najít. Heslo založila Lenka64; třeba bude vědět odkud ho má a jak doložit. --Dan Polansky (diskuse) 14. 4. 2019, 10:17 (CEST)

Zjevně šlo o překlep — přesunuto, upraveno.--JQtt (diskuse) 24. 6. 2019, 16:41 (CEST)

Přesunuto na Beletage, čili bel étage. --Dan Polansky (diskuse) 13. 7. 2019, 12:48 (CEST)

nespočetný

Dávám k ověření smysl "(v jazykovědě) takový, který nelze počítat" pro účely WS:PZH. Založil First jumper; třeba bude vědět jak ověřit. Daný smysl se obvykle překládá co "nepočitatelný". Hledání v Google books mi nedalo potřebné příklady použití. --Dan Polansky (diskuse) 22. 4. 2019, 09:23 (CEST)

Nespočetná podstatná jména v angličtině

...platí pro počítatelná i nespočetná podstatná jména First jumper (diskuse) 24. 4. 2019, 05:48 (CEST)

První citace je z cs.erch2014.com, druhá je z cs.betweenmates.com; ani jedno z toho nejspíš nesplní "v trvale zaznamenávaných médiích" z WS:PZH. Autorovi prvního citovaného článku se podařilo vyprodukovat například následující věty: "Lepší pochopení vlastností těchto druhůpodstatná jména, zvážit dvojice podstatných jmen, z nichž jedna je počítatelná a druhá - nespočetná" a 'Například ve frázi "psí ocas" není jasné, kdo vlastně koho'; v témže zdroji nacházím další řadu vět dost podivných. Druhý zdroj je též psán dost podivnou češtinou, např. 'Naproti tomu "málo" je umístěno pod "někteří", ale vyšší než "pár"'. Za mě nedoloženo ve smyslu WS:PZH. --Dan Polansky (diskuse) 27. 4. 2019, 15:06 (CEST)

Smazáno co nedoloženo (rozdíl). --Dan Polansky (diskuse) 28. 9. 2019, 10:50 (CEST)

Tatrovka

Prosím o prověření, jestli by neměl být význam slangově továrna s malým písmenem stejně jako slangově vůz. --Palu (diskuse) 25. 4. 2019, 16:24 (CEST)

Ověření ve smyslu WS:PZH#Dokládání:

"To už bylo jasné, že nastoupím jako pomocný dělník do Tatrovky", Švihálek 2009
"To vše jsem se dozvěděl, když jsem za nějaký rok přišel do Tatrovky na praxi, ...", titul:Zpravodaj 2006
"Brzy ráno, když šli dělníci do Tatrovky, provedli jeho fingované zatčení ...", 2008
"Šel jsem do ČKD, do Tatrovky na Smíchově a vyučil se nástrojářem", titul:Židovská ročenka 2003
"Asi jako když Kopecký poté, co se vyučil kovářem, zjistil, že jako těžce pracující dělník má mnohem vyšší plat než většina komunistů, kteří ho do Tatrovky dostali." Kosatík 2006
"Potom jsem zase zavezl do Tatrovky svůj Petrof. Stály tam vagóny, trolejbusy, ale vprostřed kovárny bylo prázdné místo." Svozilová-Johnová 1987

--Dan Polansky (diskuse) 27. 4. 2019, 15:18 (CEST)

Slovo je v PSJČ a jiné doklady jsou v KNLA. --Dan Polansky (diskuse) 27. 4. 2019, 15:27 (CEST)

Ponecháno co doloženo; věc je natolik jasná že si ji dovolím ihned uzavřít. --Dan Polansky (diskuse) 27. 4. 2019, 15:33 (CEST)

Výskyt je nesporný, ale PSJČ je zastaralý zdroj. Šlo mi o ověření, zda není výskyt v rozporu se současnými pravidly ČJ. Můžete ještě prosím ověřit toto? Osobně totiž nerozumím, proč Tatra auto může být tatrovka a Tatra závod může být Tatrovka. Rozdíl vidím jen v tom, že závodů Tatry je méně než statisíce aut. V pravidlech nebo IJP k tomu musí být nějaké současné teoretické vysvětlení (které se mě nedaří dohledat). --Palu (diskuse) 29. 4. 2019, 06:32 (CEST)

Na této stránce nahoře se praví: "Žádost o ověření je fórum Wikislovníku k ověření, zda heslo nebo nějaký jeho význam splňuje naše podmínky pro zařazení". Doložil jsem že heslo splňuje podmínky pro zařazení (WS:PZH) a tedy nemá být smazáno. Tím by tento proces měl skončit. Teoretické vysvětlení pozorovaných jevů může chybět; to na jevech nic nemění. Pokud chcete, vysvětlení vám vyspekuluji: tatrovka s malým je obecné jméno označující vozidla a je počitatelné; oproti tomu, Tatrovka s velkým má náběh na vlastní jméno označující podnik a je spíše nepočitatelné. Jinak Tatrovka s velkým je i v SSJČ:tatrovka a Příručka nemá tatrovka ani s malým ani s velkým, čili tam mají defekt typu neúplnost. --Dan Polansky (diskuse) 31. 5. 2019, 17:17 (CEST)

Ponecháno podruhé; má odpověď růstala nerozporovaná po několik měsíců. Pro podobně psané případy viz též Škodovka (červený odkaz) a Poldovka (modrý odkaz). --Dan Polansky (diskuse) 28. 9. 2019, 17:44 (CEST)

habub

České heslo ve významu "písečná bouře". Lze ověřit ke splnění WS:PZH? Založil JAn Dudík. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 22:02 (CEST)

Vložil jsem do hesla dvě citace, obě sice od stejného autora, ale různé knihy. V další knize ze série se vyskytuje haboob. Ještě případně zkusím najít, jestli není slovo i v nějaké Mayovce.JAn Dudík (diskuse) 25. 9. 2017, 22:19 (CEST)

Dvě citace od téhož autora by na en wikt nebyly nezávislé; avšak WS:PZH#Nezávislost obsahuje starší formulaci ze které není toto jasné. Mě přijde intuitivně jaksi zřejmé, že dvě citace téhož autora by se měly počítat co jedna, neb pokud to slovo používá pouze jeden autor a nikdo jiný, pak další a další citace téhož autora na tom nic nemění, i kdyby z různých knih. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:14 (CEST)

@JAn Dudík: Mohl byste prosím u těch dvou citací děl od W. E. Johnse uvést překladatele, ať už v hesle nebo zde? Neboť za volbu českých slov je odpovědný překladatel. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:23 (CEST)

Prohledal jsem narychlo e-knihy o Bigglesovi, kde si vybavuji, že se slovo vyskytovalo. Nacházím obě varianty od minimálně čtyř překladatelů:

Poklad Ophiru - Jana Šimková - habub

Na stopě - překladatel v databázi knih neuveden. Pokud se jedná o reprint z roku 1940, je překladatelem nějaký Ing. A. Kyzlink - habub

Biggles v Africe - překladatel neuveden, habub

Arabská nafta - Jiří Hora - haboob

Brání poušť - Milan Hausner - haboob

Hrob krále pouště - Pavel Kaas - haboob

– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel JAn Dudík (diskuse • příspěvky).

Já bych u těchto slov spíše rozporoval příznaky. Tyhle přepisy z cizích slov v krásné literatuře existují, ale otázka je, jestli je někdo někdy užíval i jinde, nebo si to vymysleli sami autoři.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:29 (CEST)

Dva a půl roku bez vyhodnocení, proto se toho ujmu. Uvedeno je 5 knih od 4 autorů/překladatelů, tedy podmínky pro zařazení hesla byly splněny. Zároveň bylo doloženo i slovo haboob v češtině. --Palu (diskuse) 27. 3. 2020, 14:55 (CET)

risotto

Na žádost Lenky64 ověřuji české heslo risotto:

https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/risotto-alla-milanese-italsky-original-je-jen-jeden-radi-roman-paulus.A130313_175850_dobra-chut_ape
- Risotto by – stejně jako těstoviny – nikdy nemělo na strávníka čekat, naopak, vždy by se mělo dělat takzvaně a la minute, na minutku. Žádné ohřívání či jiné oživování
https://clanky.vareni.cz/prave-italske-risotto-s-cuketou-a-parmazanem/
- Risotto, které dnes vyzkoušíme, vaříme al dente, tedy na skus. S tím českým nemá nic společného, protože je kašovité, krémovité a silně návykové! Stačí jen ochutnat, recept je snadný.
https://www.albert.cz/recepty/risotto-s-artycoky
- Risotto je jedním z nejtradičnějších italských jídel.
https://www.pravopisne.cz/2014/03/rizoto-%C3%97-risotto-%C3%97-ryzoto/
- Jako rizoto se v České republice myslí sušší rýžové kopečky se zavařenou zeleninou z mrazáku – není moc podobné originálnímu italskému risottu, které je většinou v podobě tekutější hmoty smíchané s parmezánem a často ochucené šafránem.
https://zena-in.cz/clanek/italske-risotto-se-salsicciou
- Pravé italské risotto je jemné, krémové a máte pocit, že je v něm alespoň půl litru smetany.
https://www.dm.cz/biolinie-bio-italske-risotto-p8595582403469.html
- Biolinie BIO italské risotto ocení nejen milovníci italských pokrmů.
http://www.slepicarna-blog.cz/2019/06/10/chrestove-nebo-kureci-italske-risotto-oboji/
- Suché zapečené české rizoto nebo takové to italské tekuté risotto?
https://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/kremove-risotto-jako-z-italske-restaurace.html
- Původ risotta najdeme v severní Itálii, hovoří se o Benátkách, odkud pochází jeden ze tří nejčastějších druhů rýže Vialone Nano.
https://fresh.iprima.cz/jak-na-to/jak-uvarit-dokonale-risotto
- Základním přepokladem pro přípravu dobrého risotta je použitá rýže.

Myslím, že není třeba dál vypisovat. --Palu (diskuse) 27. 3. 2020, 13:03 (CET)

Pardon, ještě ping: Lenka64. --Palu (diskuse) 27. 3. 2020, 13:03 (CET)

Jediné, co se trochu dá uznat je to pravopisné.cz... kde přesně je zmíněno to přídavné jméno a když je to tak jasné, proč to neuvádí seriozní publikace jako variantu? --Lenka64 (diskuse) 27. 3. 2020, 13:10 (CET) PS: uvádí také odkazy dělení, výslovnost apod.... nebo to byl vlastní výzkum? --Lenka64 (diskuse) 27. 3. 2020, 13:13 (CET)

Upozorňuji na existující podmínky pro zařazení hesla: "„Doložení“ znamená ověření prostřednictvím: zřetelně širokého obecného užití." Pokud pro vás široké použití zřetelné není, pak je tam ještě bod: "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok".

Co se týče dělení, vychází z pravidel IJP https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=135&dotaz=d%C4%9Blen%C3%AD%20slov#nadpis12, bod 2.10.

Co se týče výslovnosti, vyhází odtud: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10084897100-kluci-v-akci/1137-recepty/985-risotto-ai-funghi-porcini/

--Palu (diskuse) 27. 3. 2020, 13:22 (CET)

Fakticky vlastní výzkum. Blogy, recepty... --Lenka64 (diskuse) 27. 3. 2020, 13:35 (CET)

IJP ani pořad Kluci v akci na ČT není blog. IJP je profesionální příručka sestavovaná ve spolupráci s ÚJČ a Česká televize klade důraz na vysokou jazykovou úroveň svých moderátorů. Erudice v gastronomii Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny (a tedy i jak se správně nazývají a čtou pokrmy) je doufám nesporná. --Palu (diskuse) 27. 3. 2020, 13:42 (CET)

IJP žádné risotto neuvádí - a to je ten hlavní problém. A dokazovat výslovnost subjektivním pocitem o dokonalosti zábavného TV pořadu je trochu mimo. --Lenka64 (diskuse) 27. 3. 2020, 13:45 (CET)

Nevím, jaký má vliv na výslovnost, jestli IJP obsahuje dané heslo (to asi mluvíte o podmínkách o zařazení, které se dají splnit jinak). Nicméně co se týče výslovnosti, pak je dostupná také zde:

https://region.rozhlas.cz/lukas-hejlik-uvaril-dynove-risotto-s-parmezanem-7246157 - 3 lidi s vysokou jazykovou úrovní (Naďa Konvalinková, Lukáš Hejlík a Patrik Rozehnal) ve shodě

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/219562220600040/video/681571 + https://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/219562220600040/video/681588 - 2 lidi s vysokou jazykovou úrovní ve shodě

https://porady.sledujufilmy.cz/porad/varte-s-majklem/originalni-italske-houbove-rizoto-recept-varte-s-majklem - jakýsi cizinec Majkl, opět vyslovuje stejně v češtině

To je už 7 lidí ve shodě. Rozhodně to nevypadá ani na náznak, že by byla výslovnost rɪzɔtɔ nesprávná nebo byť jenom jedna z více. --Palu (diskuse) 27. 3. 2020, 13:57 (CET)

šmajchlkabinet

Podle podmínek pro zařazení hesla je nutno dodat 2 zdroje vyhovující daným kritériím. --JQtt (diskuse) 1. 6. 2020, 22:35 (CEST)

Doložil Mormegil v hesle. --Palu (diskuse) 2. 6. 2020, 12:29 (CEST)

ajntopf

Toto údajně české slovo nenalézám v žádném seriózním zdroji.--JQtt (diskuse) 17. 6. 2020, 16:29 (CEST)

Docela by mne zajímalo, kolik času jste tomu hledání věnoval, nebo zda nepovažujete následující zdroje za seriózní: IJP (& ASCS), SSJČ, ASSČ, KLA, SNČJ.
— Danny B. diskuse • mail přehled příspěvků 18. 6. 2020, 14:07 (CEST)

Ověřeno, přesouvám do archivu. --Palu (diskuse) 20. 6. 2020, 09:31 (CEST)

Tak to mi bohužel uniklo, musel jsem být opravdu hodně mimo... za což se omlouvám. --JQtt (diskuse) 20. 6. 2020, 16:39 (CEST)

mluvčáček

Dávám k ověření dle Wikislovník:DOK. V hesle jsou nyní lidovky.cz, 2015-12-28 a Magazín Dnes + TV, 13. října 2016. Str. 22-23. To jsou dva zdroje a bod "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok" vyžaduje tři; jiné body Wikislovník:DOK to co vidím nesplňuje. Dále já zmínku jako je "I kvůli strachu jsou Slovem roku ‚islám‘ a ‚uprchlík‘ a vedle nich mluvčáček." nepovažuji za užití, ale dost možná nesouhlasíte.

Pokud by problém byl pouze čas doložení, stačilo by heslo ponechat v procesu rok. --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 11:50 (CET)

Problém s doložením užití bych neviděl, ten citovaný text nepovažuji ani tak za jeden z příkladů, jako spíš samotný doklad o širokém užití. Problém spíš bude s určením významu, ten současný je IMHO dost mimo, z označení jedné konkrétní osoby výčtem jí přisuzovaných negativních vlastností činí jakési zobecnění, které ale IMHO v praktickém použití neplatí. Slovo nevyjadřuje nějaké vlastnosti, týká se prostě jedné osoby. --Bazi (diskuse) 12. 11. 2016, 19:17 (CET)

Ten význam je takto uveden přímo v odkazovaném zdroji. --Auvajs (diskuse) 12. 11. 2016, 19:26 (CET)

Pardon, neměl jsem na mysli ten skutečně současný, ale ten nedávný význam. Za úpravu dle zdroje děkuji. --Bazi (diskuse) 12. 11. 2016, 19:36 (CET)

No to snad ne. "zřetelně širokého obecného užití" je snad případ pro slovo "kočka", nikoliv případ pro novotvar. "mluvčáček" přece není v širokém obecném užití. Dodnes jsem to slovo neslyšel. --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 20:01 (CET)

Já jsem jej naopak slyšel nebo ještě spíše četl už mnohokrát. Takový argument ale přeci není objektivní. Naopak velké množství odborných termínů z různých oblastí nebo slov krajových jsem v životě neslyšel, a nehádám se o nich, pokud jsou doložena. Pro existenci hesla je třeba doložit nejméně tři zdroje z různých časových období, to je objektivní kritérium. --Bazi (diskuse) 13. 11. 2016, 18:07 (CET)

Nu ano, pokud budou 3 doklady ke splnění bodu 4 z Wikislovník:DOK ("užití v trvale zaznamenávaných médiích ..."), není co řešit. Jde o to, že v případě skutečné pochybnosti by se bod 1 z Wikislovník:DOK neměl používat. To že jsem slovo neslyšel byť jsem rodilý mluvčí žijící v Česku je alespoň nějaká indikace že slovo není v širokém obecném užití. Méně známé odborné termíny a krajové termíny se bodem 1 dokládat nedají. --Dan Polansky (diskuse) 13. 11. 2016, 18:29 (CET)

Po čtyřech letech: domnívám se, že je to ověřeno. --Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 19:06 (CET)

Pokalypsa

Slovo se mi nepodařilo dohledat v žádných věrohodných zdrojích. V ČNK nemá žádné výskyty a výsledky v Google Books jsou zdá se pouze důsledkem chyb při převádení textů do elektronické podoby. --Sintakso (diskuse) 27. 9. 2019, 12:00 (CEST)

princíp

Nalezeno jen jako slovenština. --Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu (diskuse) 16. 10. 2019, 22:30 (CEST)

Na smazání.--Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 18:51 (CET)

DA#čeština

--Zabavuju flašku chlastu maskovanou jako zubní pastu (diskuse) 30. 10. 2019, 00:27 (CET)

Smazáno. --Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 18:50 (CET)

ratiofobie

Pro češtinu žádné zdroje nenacházím. Jazyk ovšem nebyl při založení specifikován, takže by se teoreticky mohlo jednat o cizojazyčné slovo. Ani pro takový případ mi ovšem vyhledávače žádné příliš spolehlivé zdroje nenašly. --Sintakso (diskuse) 10. 11. 2019, 13:52 (CET)

Na smazání.--Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 18:50 (CET)

knäckebrot

Toto údajně české slovo nenalézám v žádném seriózním zdroji.--JQtt (diskuse) 17. 6. 2020, 16:29 (CEST)

ČNK, korpus syn v 8, 889 (!) výskytů. To by myslím mělo bohatě stačit. --Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 18:48 (CET)

vykousnout se

Neznám, online slovníky taky ne, ale google nějaké výskyty našel, takže dávám komunitě k posouzení, zda splňuje WS:PZH.--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2017, 19:07 (CET)

Jak se s tím setkávám já, tak to oproti aktuální "definici" znamená spíše s někým se vyspat. --2A02:A03F:3E5A:A500:7DFA:F792:AFA1:CD9E 20. 11. 2017, 21:59 (CET)

Co vidím tak nesplňuje. Google Books: vykousnul,, Google Books: vykousnula, Google Books: vykousnuli. Čili dokonce i bez "se" není k nalezení. Možná někdo něco najde na ČNK korpusu. --Dan Polansky (diskuse) 9. 12. 2017, 15:10 (CET)

No jo, to se musí hledat jinak: vykousl, vykousla, vykousli. To dokládá vykousnout; zvratný tvar s "se" nenacházím ale třeba někdo bude mít lepší štěstí.

Jinak k onomu smyslu "líbat" je relevantní hledání "vykousli" na širokém webu. Tady ve stylu jedna paní povídala: "jestli jste se líbali styl francouzak tak jste se vlastně vykousli" a "A není to jako když se řekne že se dva vykousli, to znamená, že se líbali, u nás se ještě říká skousli". Nebo další ze širokého webu: "tak me chytl kolem pasu a zase jsme se vykousli. Bohužel me videl Kuba a dost se na me nasral" a "Potom jsme se domluvili, že mě doprovodí na autobus, kde jsme se vykousli asi ještě 2x.", "Ta jsem tam přišla no a vykousli jsme se , užívali si jeden druhého ,ale pak to začlo bejt trošku víc a prožili jsme petting", "vykousli jsme se a pak došlo i na mazlení v posteli", "Pod barem za barem jsme se, puberťák by řekl vykousli, já jakožto distingovaná mladá žena řeknu LÍBALI." Na WS:PZH to asi nestačí neb jsou to samá fóra a tak, ale jinak doklady docela dobré. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 21:39 (CET)

Našel jsem na netu, že vykousnout znamená to co má znamenat vykousnout se. Tedy soudím, že tu máme chybua za nejvhodnější postup v tomto případě vydím mazání.--Juandev (diskuse) 5. 3. 2018, 00:07 (CET)

Ověřeno dle SNČ.--Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 19:34 (CET)

ga

Definováno coby české heslo pro "hlas husy".

Našel jsem Komunikace dětí předškolního věku, Ilona Bytešníková, 2012.

KNLA v hledání "ga" nachází "ga-ga-ga" v Mateřídoušce, ale pro kachničku.

Manželka 22, překlad Pernicová 2013, orig. Gieon nachází v souvislosti s houserem "gaga", ale ne "ga" samostatně.

Coby spíše nevážný zdroj: "tak u nás dělá husa ga, ga a kachny dělají kač, kač", emimino diskuze.

Má někdo lepší štěstí?

--Dan Polansky (diskuse) 24. 9. 2016, 10:31 (CEST)

Co je otázka? Jestli to existuje? Jestli odpovídá význam? Nebo jaká je správná forma (tedy jesty "ga", nebo "ga ga", nebo "ga-ga-ga"?--Juandev (diskuse) 2. 11. 2016, 09:24 (CET)

Citoslovce zjevně existuje, otázkou je, zda je to opravdu "hlas husy". Podle té Komunikace dětí... by to spíš vypadalo na citoslovce volání na husu. Nebo je správně ta Mateřídouška? Ze zdrojovaných slov vidím zatím pro hlas husy jen kejha. A emimino bych určitě nebral v potaz.--JOtt (diskuse) 3. 11. 2016, 10:53 (CET)

Tak na Wikipedii je to hlas husy.--Juandev (diskuse) 3. 11. 2016, 22:49 (CET)

Jelikož mají husy více typů hlasového projevu (lidskými písmeny přesně nereprodujovatelných) (rozčilené/alarmující vs. spokojené/poklidná komunikace ve skupině vs. pozvání vzdálených k cestě vs, hlasový projev za letu), tak pochopitelně musí existovat více typů pokusů o zápis - vytvoření citoslovce/onomatopoea. Což zároveň různé národy mohou vnímat/popisovat různě. Tak jako rozlišujeme mezi chrochtáním a kvičením; mezi mňoukáním a předením atd. --Kusurija (diskuse) 13. 11. 2016, 15:32 (CET)

Ve všech nalezených zdrojích je buď "ga ga", "ga ga ga" popř. jiné varianty ("ga, ga", "ga-ga" atd.) Nikde samostatné "ga". Takže si po 4 letech dovoluji české heslo smazat jako nedoložené.--Auvajs (diskuse) 14. 11. 2020, 01:45 (CET)

Archaeopterygibus

Dávám k ověření latinský tvar Archaeopterygibus, jež je veden co tvar od Archaeopteryx. Je Archaeopteryx latinský tvar či spíše translinguální? Protože pokud je translinguální, skloňuje se, za vzniku Archaeopterygibus?

Může tedy někdo doložit v souhladu s Wikislovník:DOK že Archaeopteryx je latinské lemma? --Dan Polansky (diskuse) 12. 11. 2016, 12:30 (CET)

Domnělý skloněný tvar samotný doložený v užití online není: Google search ho nachází pouze na Wikislovníku. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 09:28 (CET)

Existence tvarů se většinou nedokládá. Považoval bych za doložené.--Auvajs (diskuse) 13. 11. 2020, 19:29 (CET)

muda

Vypadá to na termín z oblasti managementu, ale dosti okrajový, takže by se hodilo ověřit, zda splňuje Wikislovník:PZH.--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2017, 12:43 (CET)

A jde o ověžení významu nemo existence? Existence se dá podle mě doložit.--Juandev (diskuse) 29. 1. 2017, 09:50 (CET)

@Juandev: Můžete tedy prosím doložit alespoň existenci? --Dan Polansky (diskuse) 27. 8. 2017, 11:41 (CEST)

po necelých 4 letech ověřeno skrze výsledky z ČNK.--Auvajs (diskuse) 14. 11. 2020, 22:25 (CET)

DoS

DoS coby zkratka pro diskusi o smazání, je interní wikitermín, který IMHO nepronikl nikam mimo wikikomunitu, není dosud doloženo jeho široké rozšíření ani přítomnost v žádném ze slovníků. A to už tu máme i anglický protějšek AfD. Ten ale třeba na enWikt vůbec neexistuje a na deWikt má existenci zajištěnou jen jako zkratka pro Alternative für Deutschland. Domnívám se, že ani AfD ve významu diskuse o smazání nemá dostatečně doloženou existenci, stejně tak třeba japonská verze 削除依頼. Ale rád se nechám přesvědčit, že k nim existují zdroje mimo samotnou Wikipedii. --Bazi (diskuse) 14. 2. 2017, 15:24 (CET)

Obecně. Wikislang by mohl být jednou z mála výjimek pro druh termínů, pro něž nejsou potřeba zdroje. Každý uživatel si totiž ten termín může ověřit sám svou vlastní zkušeností. Takže bych byl pro uvedení výrazů jako loutkový účet/loutkovodič/loutkař, revert/revertovat apod. Nicméně je otázka, do jaké míry jsou wikislangem zkratky. Podle mě to není slang v pravém slova smyslu, je to obyčejná zkratka. Příklad z trochu jiného prostředí: spojení „mezinárodní právo soukromé“ se běžně zkracuje na MPS. Nicméně zkratka MPS podle mě není „právnický slang“. Tím je to, až když že místo "em pé es" řekne třeba "empéesko". DoS není wikislang, ale zkratka. Interní zkratka. Jsem spíše pro smazání. --Auvajs (diskuse) 14. 2. 2017, 16:10 (CET)

@Kusurija: Je to zkratka využitelná jen pro prostředí české Wikipedie. A pochybuju o tom, že někdo půjde hledat význam té zkratky na Wikislovník. Přišlo by mi užitečnější to vložit někam do hlavního NS Wikipedie (podobně jako na w:en:AfD nahoře: „On Wikipedia, AfD refers to Wikipedia:Articles for deletion.“) --Auvajs (diskuse) 14. 2. 2017, 16:30 (CET)

Případně by se mohla udělat stránka Wikislovník:Wikislang a zde tyto termíny uvést. JAn Dudík (diskuse) 15. 2. 2017, 20:10 (CET)

Tak takové věci by ale mohlo jít doložit dle PZH, čili netřeba vyjímek.--Juandev (diskuse) 16. 2. 2017, 14:16 (CET)

uzavření diskuze po 3¾ letech: domnívám se, že není konsenzus na zachování. --Auvajs (diskuse) 14. 11. 2020, 22:23 (CET)

lulín

Lze doložit lulín ve významu penis, dle Wikislovník:PZH? Nenacházím žádné doklady. Má někdo lepší štěstí? Stránku jsem založil dle synonym v šulín. --Dan Polansky (diskuse) 5. 7. 2017, 11:02 (CEST)

Doklady nemám. Obecně mi nepřipadá dobrý nápad zakládat hesla se záměrem dát je k ověření. (Jinak jak už jsem myslím i v minulosti psal, možná i víckrát, pro tyto i pro mnohé další případy by mi přišlo nejlepší tuto stránku (Wikislovník:Žádost o ověření) zrušit a mít jinou centrální stránku pro diskutování o tom, zda konkrétní stránka nebo skupina stránek bude na Wikislovníku. Může se to jmenovat třeba Diskuze o zařazení na Wikislovník; diskutovalo by se jednak ex post o stránkách již založených (které někdo zpochybňuje, resp. navrhuje smazat), ale i ex ante o stránkách ještě neexistujících (potenciální autor si není jistý, zda jsou splněny PZH). Další věc je, že by se na této stránce nemusely řešit jen hesla v hlavním NS, ale i přílohy a konec konců stránky v jakémkoli jiném NS. A poslední věc, nemusela by se tam řešit jen nějaká konkrétní stránka, ale třeba i skupina stránek nebo dokonce zařazení celého jazyka.) --Auvajs (diskuse) 5. 7. 2017, 22:48 (CEST)

Tak ono se něco najde, ale dá to práci.--Juandev (diskuse) 25. 9. 2017, 22:35 (CEST)

Ono "něco" je diskuze na diskuze.libimseti.cz, jež nejspíš nesplní "v trvale zaznamenávaných médiích" a navíc neobsahuje "lulín" s dlouhým i nýbrž "lulin" s krátkým i. A i kdyby tyto dvě vady nebyly, WT:PZH s žádá doklady užití tři. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2017, 23:08 (CEST)

A což já bych řekl, že to naopak PZH vyhový. Selským rozumem, hledáme užití ve stejném významu v dostatečně velké komunitě osob. A hodil jsem odkaz v Googlu, protože nemám čas to hledat. Ale hledat se to dá i takto.--Juandev (diskuse) 13. 10. 2017, 22:31 (CEST)

3 výskyty nalezené na internetových diskuzích? To je mi panečku kritérium pro zahrnutí. Na en wikt chápeme "v trvale zaznamenávaných médiích" jinak. Kdybych byl mladý člověk a chtěl prosadit nové slovo do slovníku, domluvím se s kamarády, nezávisle napíšeme příspěvky do nějakých diskuzí, a máme slovo ve Wikislovníku. Čili chápat "v trvale zaznamenávaných médiích" coby "včetně v kterékoliv internetové diskuzi" má alespoň jednu dost nepěknou vlastnost. --Dan Polansky (diskuse) 13. 10. 2017, 22:39 (CEST)

Jeden ne úplně jasný příklad užití je v ČNK, zdrojem "Deníky Moravia, 12. 5. 2007": Terkel totiž není úplně typický animovaný film. Hýří vulgárními dialogy, postavičky se v něm s oblibou navzájem odkopávají hodně daleko a ještě se nebojí k tomu přidat pár pěkně peprných nadávek jako vyxxdaný eskymačky syn, lulín z jelena, motherfucking víla nebo aspoň Čumíš jak Véna z hradu. --Auvajs (diskuse) 9. 10. 2017, 13:03 (CEST)

Po více než 3 letech ověřeno skrze SNČ.--Auvajs (diskuse) 14. 11. 2020, 22:34 (CET)

prostituté

Prosím o dodání zdroje. Příručka IJP uvádí jen tvar -ové.--JOtt (diskuse) 8. 3. 2018, 17:51 (CET)

Nacházím pouze toto:

Fifková ‎Weiss Procházka 2008: "Pracují však převážně v komerční sexualitě, ať již jako prostituté či pornoherci, ..."

Povinnost dokládat skloněné tvary je sice nejasná, nicméně v WS:Ověřitelnost čteme že "Mezi takové zdroje v češtině považujeme např. kodifikační příručky jako Pravidla českého pravopisu (včetně tzv. Pilipova dodatku), Slovník spisovné češtiny a Akademický slovník cizích slov. Jako referenční zdroj je také možno využívat Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český. Není proto potřeba zdrojovat informace o ohýbání či významu slov, která lze najít v těchto příručkách"; tučně ode mne. Na druhé straně je WS:Ověřitelnost vcelku ve sporu s WS:PZH a sice "žádný vlastní výzkum. Vlastním výzkumem se zde rozumějí informace, které uživatelé do Wikislovníku vložili, aniž byly předtím publikovány důvěryhodným zdrojem (např. uznávaným vědeckým časopisem, v učebnicích apod.)", takže těžko říct v jakém rozsahu na WS:Ověřitelnost brát ohled.

--Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 14:07 (CET)

Možná, že formulace v WS:Ověřitelnost není úplně šťastná. I když to je napsáno, jak citováno výše, správnější by mi přišlo: "Není proto potřeba zdrojovat informace o ohýbání či významu slov, které lze najít v těchto příručkách". Pokud pak příslušný tvar nelze dohledat, je nutno jej doložit jinak. V opačném případě, kdybych to trošku přehnal, lze založit třeba hesla Číňanové nebo kaštanoma a dokládat není nutno nic.--JOtt (diskuse) 10. 3. 2018, 20:10 (CET)

Takhle, souhlasím aby "prostituté" podléhalo dokládací povinnosti. Ostatně WS:PZH nic co by zbavovalo skloněné tvary dokládací povinnosti neobsahuje, kromě snad "zřetelně širokého obecného užití". Byly tu sice jisté hlasy, podle kterých se pravidelně a očekávatelně utvořené skloněné tvary dokládat nemusí. Nicméně prostituté by musel být tvar podle vzoru předseda, a tedy od lemmatu *prostituta, takže očekávatelný tvar od prostitut (vzor muž) to není. Naopak plurál prostituti (jakoby muži) je snadno doložitelný v užití. U tvaru prostituté je dokladová nouze a po uplynutí dostatečného času je zralý na smazání. --Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 20:30 (CET)

Abych se opravil, prostituté by mohl být uvěřitelný plurál od prostitut, stejně jako Číňané je plurál od Číňan (a dále občané, Marťané, Římané, Slované, aj.) a konšelé je plurál od konšel (a dále manželé, spasitelé, učitelé, aj.). Řečeno jinak, někdy se skloňovací přípona -é uplatňuje u mužských vzorů i tam kde lemma končí na souhlásku. --Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 21:34 (CET)

Nacházím následující mimo Google books; případě rozporujte zda jsou zdroje dost dobré, dost "trvale zaznamenané":

Byli často černí, černé nebo latino, chudí, transvestité, prostituté, bez domova a viditelně queer. novyprostor.cz
AI připouští, že problém je "výjimečně složitý", avšak domnívá se, že z dekriminalizace budou mít prospěch právě prostitutky a prostituté jako skupina nejvíce odsouvaná na okraj společnosti., tyden.cz
Postávají na okrajích silnic. Jsou ve veřejných domech i na telefonu, připravené posloužit svým zákazníkům ve dne i v noci. Prostitutky a prostituté. zena-in.cz
Na hlavním nádraží nakonec kromě narkomanů skončili i prostituté a prostitutky a ... zpravy.idnes.cz
Prostitutky a prostituté ale namítají, že zákon je ve skutečnosti mnohem více ohrozí, ... novinky.cz
... homosexuální prostituté, kteří jsou často heterosexuálně orientovaní, ale z komerčních důvodů se prodávají mužům. is.muni.cz
Máme v paměti popřevratové výtvory typu narkomané, prostituté. jazykovednesdruzeni.cz -- Toto je jen zmínka, ale zajímavá.

--Dan Polansky (diskuse) 11. 3. 2018, 14:09 (CET)

Ta poslední uvedená zmínka není "jen" zmínka, nýbrž je velmi relevantní, protože pochází od renomovaného lingvisty. A BTW dokládá, že tvar s -é se sice používá, ale jeho jazyková správnost je přinejmenším pochybná.--Shlomo (diskuse) 17. 3. 2018, 20:32 (CET)

Pokud pán nevysvětluje proč je správnost pochybná, pak to že je renomovaný považuji za ne příliš důležité; nerad bych se dopouštěl logického klamu argument autoritou. Mě vždy zajímají důkazy, doklady a rozbory, nikoliv prosté záporně hodnotící výroky. Zajímají mě takové objekty jimž hrozí vyvrácení. Naopak pouhá renomovanost je uvěřitelná a nenabízí možnost vyvracení, a je z vědeckého hlediska vcelku irelevantní. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 20:47 (CET)

Tady ovšem nejsme na vědecké konferenci, nýbrž na otevřeném wikiprojektu, kde má podle zásad ověřitelnosti i zcela nezdůvodněné tvrzení publikované věrohodným zdrojem větší váhu než sebelépe vyargumentovaný vlastní výzkum editora.--Shlomo (diskuse) 17. 3. 2018, 21:56 (CET)

To mi z WS:PZH až tak úplně nevyplývá. Ověřitelnost jistě, ale otázka je čeho a jak; zejména podle mě faktů a je dost otázka zda takzvaná "jazyková správnost" patří mezi fakta nebo spíš libosti a nelibosti. On pojem "pochybné jazykové správnosti" je poněkud pochybný a renomovaný lingvista/vědec by s ním měl zacházet velmi opatrně, chce-li zůstat vědcem. Vzhledem k tomu ostatně nezbývá než připustit, že mnozí takzvaní renomovaní lingvisté v tomto směru vědci nejsou, zvlášť v kontinentální Evropě. Tím se ovšem nechci dotknout onoho lingivsty výše; o něm konkrétně nic nevím. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 22:20 (CET)

To vyplývá ne z WS:PZH, ale z WS:Ověřitelnost. Pojem "jazyková správnost" není použit v článku, je to moje interpretace (anžto nejsem renomovaný lingvista, mohu si to dovolit ;). Doslovnou citaci jsem neuváděl, tak nějak jsem předpokládal, že jste ten článek (nebo aspoň jeho relevantní část) četl…--Shlomo (diskuse) 17. 3. 2018, 23:16 (CET)

Četl. Četl jsem například následující: '(2) Pronikání koncovky -é ke jménům jako kosmonauté znám z přednášek prof. Jedličky jako příklad spíš nemístné honorifikace než dynamiky tvaroslovného systému. Máme v paměti popřevratové výtvory typu narkomané, prostituté a já dodám z prostředí mně známého koncovky katecheté, asketé, apoštolé, pokládané jaksi za „lepší“ než jejich protějšky katecheti, asketi, apoštolové.' (italiku vynechávám). Z toho lze tušit že autor prohlašuje jmenované tvary za případy "nemístné honorifikace". Co z toho? Bude nyní tvar kosmonauté, dobře doložený na Google books, prohlášen za "nespisovný" neb v IJP není? A nebo bude zavedena nová značka, (nemístná honorifikace), jež se umístí na definiční řádek? A konečně, mluvíme stále ještě o faktech nebo spíš o hodnotících soudech jako je slovo nemístný? --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 23:55 (CET)

Mno. Třeba by šlo užít značku (hyperkorektní). Tento výraz se v české jazykové literatuře poměrně hojně užívá. Takovému výrazu lze dát popisný obsah, a nikoliv pouze hodnotící. A značku by šlo užít i na "prostituté". Pro odlehčení, v jednom výskytu nacházím hezké české "přespisovnělý".--Dan Polansky (diskuse) 18. 3. 2018, 08:31 (CET)

Omlouvám se, je to z mé strany omyl, mělo být založeno na tvaru prostitutové. Kolegou výše nalezené příklady dokládají, že někdy chybují i žurnalisté, jazyková příručka je v tomto nekompromisní. :-) --Ovčáček čtveráček (diskuse) 16. 3. 2018, 15:31 (CET)

Ale proč by to měla být chyba? Vždyť skloňovací přípona -é je u vzoru muž poměrně rozšířená, jak uvedeno. Nacházíme ji mj. u hosté od host, kde host stejně jako prostitut končí na t, a Asiaté od Asiat. Též ji nacházíme u Židé od Žid, kde d je v podobné skupině souhlásek co t. Tvar prostitutové je v Google books doložený pouze hraničně, a není z hlediska doložitelnosti o moc lepší než prostituté; z hlediska morfologické uvěřitelnosti si tvary též vypadají rovny, nebo ne? --Dan Polansky (diskuse) 16. 3. 2018, 18:35 (CET)

Sebeoprava: prostitut je dle vzoru pán, ne muž (2. pád -a), stejně jako Asiat, host a Žid, ale i manžel a Číňan. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 09:27 (CET)

Rozdíl je v tom, že u vámi uvedených příkladů IJP výslovně uvádí plurálovou koncovku -é jako přípustnou, zatímco u hesla "prostitut" uvádí pouze tvary prostituti a prostitutové. Obdobně i u životného hesla "substitut", takže nelze spoléhat na to, že jde o překlep. Netvrdím, že IJP je neprůstřelnou autoritou, ale určitě je dostatečným důvodem pro trvání na dodání věrohodného zdroje, tvrdíme-li opak.

Výskyt v médiích sice dokládá splnění požadavků pro existenci hesla, nicméně jde-li o nespisovný tvar, měl by být takto označen.--Shlomo (diskuse) 17. 3. 2018, 20:22 (CET)

Pokud je přání tvar označit co "nespisovný", pro mě za mě. Ale smazán by být neměl neb splňuje WS:PZH, leda by někdo rozporoval že uvedené zdroje jsou "trvale zaznamenané". Jinak děkuji za odkaz na životné substitut; to je velmi podobné slovo. Nicméně tvar "substitutové" má na celém webu jediný nález. Takže tvar je "spisovný" protože ho posvětila IJP, byť ho téměř nikdo nepoužil. Nu což. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2018, 20:41 (CET)

Existence a zařaditelnost je doložená. Co se týče příznaku, nestačí ho doložit tím, že slovo není v příručce, zvlášť když máme indicie, že spisovná slova takovou koncovku používají, a když máme čilý výskyt ve spisovných textech. Za mě nic nenasvědčuje tomu, že nejde o nedokonalost/nedůslednost příručky a že nejde o spisovný, leč třeba řidčí tvar. --Palu (diskuse) 21. 3. 2018, 07:36 (CET)

O hodně později: Ještě k mluvnickým zdrojům: Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č., prirucka.ujc.cas.cz (kliknout na poznámku 4 v odkazu), řeší případy koncovek -i, -é, a -é/-i. Je vidět že skloňování se vcelku chaoticky různí. Například obvyvytelská jména typu -an (Pražan) končí dle příručky na -é, zatímco kolísání mezi -é a -i je uvedeno u "přejatých jmen končících na -at a -it, např. akrobat → akrobaté/akrobati" a sice navíc "převažující jsou však podoby se zakončením -é". Prostitut končí na -ut, což to je dost blízko tomu -at a -it, a též je to slovo přejaté; nevidím však že by případ -ut byl v Příručce výslovně pokryt. Je dost uvěřitelné, že když přejatá slova končící na -at a -it kolísají, tak kolísají i přejatá slova na -ut. A u -at a -it dokonce Příručka uvádí -é jako převažující. Tedy i s tím "přespisovnělým" příznakem bych pro prostituté nikam nespěchal. --Dan Polansky (diskuse) 22. 9. 2019, 10:25 (CEST)

IJP:kosmonaut nyní vede co plurál "kosmonauti, kosmonauté", zatímco výše jsem psal že "kosmonauté" nevedli: buď jsem se předtím přehlédl nebo si to opravili. Mají poznámku "V 1. pádu mn. č. v úzu výrazně převažuje tvar kosmonauti", což výzkum v Google Books potvrzuje. --Dan Polansky (diskuse) 28. 9. 2019, 11:16 (CEST)

diskuzi interpretuji jakože Doloženo. --Auvajs (diskuse) 14. 11. 2020, 23:56 (CET)

svěcená voda

Zdenekk2 žádá "doložit" že svěcená voda je více než součet částí, dle Diskuse:svěcená voda. Nicméně WS:PZH#Dokládání se vztahuje k doložení existence ze zdrojů, nikoliv doložení toho že něco není více než součet částí; ostatně zdroje které by o výrazech vysloveně uváděly že nejsou součet částí pokud vím neexistují. Z toho plyne že žádost o doklad je lichá a je potřeba provést analýzu.

Přesto: v duchu hledání dokladů možná Zdeňka přesvědčí že "svěcená voda" se nějakým způsobem vyskytuje v Hais Fronek 2006 a Procházka 1952, obé slovníky nalezené hledáním v Google books výrazu "svěcená voda" holy water.

Překladový vztah holy water <--> svěcená voda mi přijde zajímavý, neb bych nevěděl že mám přeložit "holy" jako "svěcený" a nikoliv "svatý". Svěcená voda sama o sobě může vypadat jako součet částí, ale přesto to může být zajímavé a užitečné slovníkové heslo. A protože na přísném, výjimky nepřipouštějícím užívání pravidla o součtu částí není shoda, byl by to ode mě argument pro ponechání hesla s odkazem na jeho užitečnost a lexikografickou zajímavost. --Dan Polansky (diskuse) 20. 10. 2018, 08:45 (CEST)

Mimochodem k těm překladům, ono ani v opačném směru „svěcený“ není překládáno jako „holy“, nýbrž „sanctified“, „consecrated“. --Bazi (diskuse) 20. 10. 2018, 13:10 (CEST)

Připojuji se s litevštinou: svěcená voda = švęstas vanduo, nikoliv įšventintas (šventas, pašventintas, šventintas či dokonce šventeiviškas) + vanduo. --Kusurija (diskuse) 22. 10. 2018, 21:46 (CEST)

Ponecháno: žádný konsenzus ke smazání, a to i když započítám hlasy účtů Zdenekk2 a Lenka64 z Diskuse:svěcená voda. Existence výrazu zpochybněna nebyla a doklady ke splnění WS:PZH#Dokládání jsou triviálně k nalezení. --Dan Polansky (diskuse) 28. 9. 2019, 10:53 (CEST)

schl

Viz Diskuse:schl.--Shlomo (diskuse) 17. 2. 2018, 19:38 (CET)

Tvar je neformální (nebo hovorový, obecný, nebo jaký) a IJP neformální tvary neuvádí. Otázka je zda je ochota žádat ověření skloněných tvarů spíš než pouze lemmat. A co si pamatuju tady taková ochota nebyla. Co možná lidé chtěli je že skloněné tvary jaksi "oficiální", vyrobené podle "certifikovaných" skloňovacích vzorů se dokládat nemusí, zatímco různé hovorové a oblastní skloněné tvary musí; nevím.

Buď jak buď, "schl" je zastíněno při hledání jakousi zkratkou, tak jsem dal místo toho hledat "uschl", což mi našlo Český jazykový atlas od Jan Balhar, ‎Jan Chloupek, ‎Jan Petr 2005, a dále:

Červánky 1903: "Když nátěr uschl ..."
Vaníčková 2008: "... najednou uschl."
Pejml 1941
titul:Lesnická práce 1923
Wernisch 2005
titul:Lužickosrbský věstník 1935
ad.

Ovšem Gramatika současné češtiny 2014 Lingea praví že "Podobu pouze s -nu- mají slovesa schnout a tknout se, jejich předponové odvozeniny pak mají dva tvary: doschl/doschnul, oschl/oschnul, proschl/proschnul, uschl/uschnul, ...". To by nahrávalo tomu, že "uschl" sice doložené je ale "schl" nikoliv. Mě přijde že jsem "schl" musel slyšet. Otázka je jaké si vymyslet vyhledávací výrazy aby šlo "schl" najít.

--Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:51 (CET)

Připuštěno že "uschl" je i v IJP: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=uschnout. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:56 (CET)

Pro ověření že IJP oblastní tvary neuvádí: oblastní tvar dělajou je doložitelný v užití v Google books, nicméně http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=dělat ho neobsahuje. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 09:01 (CET)

Není rovněž nutné uvádět zdroje u informací o ohýbání slov, která patří do méně běžné terminologie (např. odborné), v kodifikačních příručkách je nenajdeme, není však u nich pochyb, že odpovídají mluvnickým vzorům uvedeným v běžně dostupných příručkách a učebnicích, jež pojednávají o mluvnici češtiny. U slova schl jakožto údajného tvaru slovesa schnout je naopak jasné, že mluvnickému vzoru neodpovídá (resp. na něj tento není použitelný). Tvrdíte-li, že jde o tvar neformální, hovorový, obecný apod. (přičemž heslo v současné podobě nic takového nenaznačuje, ale to je napravitelný technický detail), nelze proti tomu nic namítat, ale je potřeba takovou informaci patřičně doložit.

Spory, na které jste asi narážel, se vedly (a vedou) o případech, kdy nebyla pochybnost o tom, jakou morfologickou podobu bude příslušný tvar (typicky plurál u proprií, komparativ či superlativ u některých adjektiv) mít, ale o tom, zda jej lze v jazyce smysluplně použít a zda jej tedy lze považovat za součást slovní zásoby příslušného jazyka.

Dokládání pomocí tvarů uschl, oschl apod. ničemu nepomůže, protože (jak jste si sám všiml) gramatické příručky výslovně uvádějí, že u sloves s předponou je na rozdíl od bezpředponových zkrácená podoba příčestí minulého přípustná.--Shlomo (diskuse) 4. 3. 2018, 14:44 (CET)

Přijde mi že máte pravdu a že "schl" je třeba doložit, bez ohledu na to je že to poměrně plauzibilní lidové odvození z "oschl", "uschl" a pod. "schl" nevidím, ale našel jsem "schla":

Zpěvy páteční, Jan Neruda: "A duše stromu schla a schla, až zchřadla ..."
Spisy: Stratonika, Julius Zeyer, 1906: ... avšak Fenicia neztrácela juž své bledosti, v neštěstí nabyté, schla a schla a oči její hořely neustále jako světlo věčné lampy.
Ignát Herrmann, 1930: "Tak se jí po milém zaměstnání zastesklo, že schla a schla ..."

Jenže na to Lingea 2014: "V ženském a středním rodě a v množném čísle je už kmen bez -nu-, protože potíže s výslovností zde odpadají: schla, schlo, schli; ..."

Takže k schl samotnému žádné doklady nemám, a ty pro "schla" užít nelze. --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 15:05 (CET)

Jen pro zajímavost, našel jsem jedno užití. Tady u tohoto tvaru mám velký problém najít další tvary, které by mohli stát v potenciální větě, takže zatím jen toto.--Juandev (diskuse) 5. 3. 2018, 00:14 (CET)

Obávám se, že výskyt slova v textu, který má demonstrovat, jak blbě to vypadá, nelze považovat za „užití“ ve smyslu WS:PZH#Dokládání: Doložení znamená ověření prostřednictvím: užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam To vylučuje výskyt v čistých seznamech slov, komentářích o formě slova jako například „Slovo ‘foo’ má tři písmena,“ osamělé definice a zkonstruované příklady, jak by mohlo být slovo použito. --Shlomo (diskuse) 5. 3. 2018, 08:08 (CET)

Souhlas, a dobrý nález. Z textu vyplývá, že by šlo dokonce na cs wikt rozlišovat mezi užitím a pouhou zmínkou. --Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 20:34 (CET)

diskuzi výše interpretuji tak, že se tvar doložit nepodařilo a tudíž je stránka na smazání.--Auvajs (diskuse) 14. 11. 2020, 22:47 (CET)

Jak jsem zmínil zde, myslím, že by mohlo zůstat jako chybný zápis. Bylo by možné? --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 08:39 (CET)

I pro chybný zápis (v případě pochyb) je třeba doložit užití v trvale zaznamenávaných médiích, nikoliv jen zmínku (ve Vašem odkazu). (V jiných případech může být chybný zápis i častější, než správný.) --Kusurija (diskuse) 16. 11. 2020, 10:43 (CET)

To asi ne - v trvale zaznamenávaných médiích asi těžko naleznete chybný zápis. --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 21:02 (CET)

Jinak výskyt je na internetu: , , , . A dokonce to vypadá, že v minulosti to byl legitimní tvar: ,. Možná, že by tak stačilo ponechat heslo jak bylo a přidat příznak "dříve" nebo upřesnění "ve starší češtině". --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 21:23 (CET)

@Palu: Principiálně mi přijde jako velmi špatný nápad zakládat heslo "chybného zápisu", které nikde nemá ani jeden výskyt. To by se totiž potom stejnou logikou mohlo teoreticky založit nekonečně jiných "chybných zápisů", které se nikde nevyskytují. Já osobně bych řekl, že "chybné zápisy" by se měly zakládat spíše vzácně, jen v případech, kde relativně hodně lidí chybuje a třeba vycházejí články o tom, kde se na to upozorňuje jako na častou chybu. Kdyby se zakládal "chybný zápis" pro každý teoreticky možný překlep, hrubku nebo nějaký hypotetický tvar, tak by těch hesel "chybných zápisů" bylo v součtu možná i víc než skutečných hesel :-) --Auvajs (diskuse) 16. 11. 2020, 21:39 (CET)

No dobře, ale proč mluvíš o takovém případu, když slovo "schl" evidentně takovým případem není? --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 21:40 (CET)

Reagoval jsem na předchozí situaci, kdy se to zdálo jako nedoložené a řešilo se pouze jestli to je chybný zápis. Tys tam mezi tím ve 21:23 vložil další text :) --Auvajs (diskuse) 16. 11. 2020, 21:47 (CET)

Aha, chápu. Heslo jsem upravil podle zdrojů výše a v diskusi u něj takto. Pokud nebudou námitky, navrhuju, aby diskuse byla uzavřena s tím, že se jedná o zastaralý tvar + chybný tvar současný, dle zdrojů. Heslo lze samozřejmě dál vylepšovat, pokud někdo bude mít výhrady k provedení. --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:10 (CET)

Po Paluově úpravě Ponecháno. --Auvajs (diskuse) 12. 12. 2020, 04:01 (CET)

mezizelená

Prosím o ověření dle Wikislovník:PZH. Založil User:JAn Dudík. --Dan Polansky (diskuse) 12. 2. 2017, 13:17 (CET)

Odborný termín, skripta už asi nemám, ale letmý pohled na google ukazuje minimálně dva výskyty v univerzitních materiálech. V technických podmínkách výpočtu SSZ se mi výraz nalézt nepodařilo, ale to může být i tím, že příslušný program má velice mizerné vyhledávání (i ovládání). JAn Dudík (diskuse) 13. 2. 2017, 08:52 (CET)

Drobnost: Odkaz jsem původně zadal co WS:PZH, s "WS" na začáteku. To pak nahradil JAnDbot za "Wikislovník", čímž porušil princip, že do příspěvků se zasahuje jen výjimečně, v naléhavých případech. --Dan Polansky (diskuse) 26. 8. 2017, 12:14 (CEST)

Přes Google nalezeno též ve slidech z přednášky na ČVUT (Provoz a projektování místních komunikací), za mě by to nejspíš mělo být doloženo.--Auvajs (diskuse) 12. 12. 2020, 04:09 (CET)

Ponecháno. --Auvajs (diskuse) 19. 12. 2020, 00:08 (CET)

trezorový film

Ověřovací šablonu vložil JOtt se shrnutím „dopl., ověřit idiomatičnost. Stejně tak existují trezorové knihy, snímky, fotografie.“ --Auvajs (diskuse) 18. 9. 2017, 22:56 (CEST)

K idiomatičnosti: „trezorová kniha“ jsem ve významu „zakázaná kniha“ na Googlu vůbec nenašel. Mám za to, že se spíše říkalo „samizdatová kniha“, což ovšem bylo něco jiného. „Trezorová fotografie“ taky 0 výsledků. „Trezorový snímek“ pak je totéž jako trezorový film, čili jedná se o synonyma. Na druhou stranu jsem našel na Googlu pár výskytů pro „trezorové album“. Pro srovnání ovšem ČNK (největší) korpus syn v5 má 329 výskytů pro "trezorový film", ale pouze 1 (!) výskyt pro "trezorové album" a "trezorovou kniha" (92 hitů pro "trezorový snímek")... Když to shrnu, spojení "trezorový film" se podle mě široce používá, "trezorový snímek" je spíše stylistická alternativa. Ostatní téměř nepoužívané obsahující "trezorový" jsou evidentně vytvořeny po vzoru trezorového filmu a používány víceméně příležitostně.--Auvajs (diskuse) 18. 9. 2017, 23:10 (CEST)

Trezorovou knihu lze nalézt např. zde: . I jediný výskyt spojení "trezorové album" v ČNK je dalším dokladem toho, že použití není omezeno na film. Stále se tedy domnívám, že se jedná o spojení adjektiva a pouze jednoho z možných podstatných jmen, význam tedy lze odvodit ze složek. Na tom podle mě nic nemění zjištění, že v ČNK se vyskytuje zejména spojení "trezorový film".--JOtt (diskuse) 3. 10. 2017, 17:34 (CEST)

Nicméně to vypadá že trezorový film je "tatíček" těch dalších řídkých užití. Za sebe bych ponechal: drtivá většina užití trezorový v tomto významu je ve výrazu trezorový film, jenž tím pádem není ani tak moc součet částí jako spíš původce části jež se teprve probouzí k nezávislému životu coby samostatná entita. Leda bych se pletl.--Dan Polansky (diskuse) 6. 10. 2017, 20:22 (CEST)

Idiomatičnost není jediná možnost, jak zařadit heslo. Podle mě se jedná o široce užívaný víceslovný termín. Myslím, že PZH jsou zde splněny. --Palu (diskuse) 16. 11. 2020, 22:13 (CET)

Domnívám se, že není konsensus na smazání.--Auvajs (diskuse) 12. 12. 2020, 04:10 (CET)

Ponecháno. --Auvajs (diskuse) 19. 12. 2020, 00:08 (CET)

dežot

Prosím o dodání zdroje. --JOtt (diskuse) 24. 2. 2018, 19:57 (CET)

Hodil jsem tam tři zmínky a jistě by se dalo najít víc. Internet je tím prošpikován. Navíc je to slovo oficiálně zaznamenáno v té bakalářské práci.--Juandev (diskuse) 27. 2. 2018, 14:55 (CET)

Já měl za to, že se to píše debžot. Nebo jde o jiné slovo ?JAn Dudík (diskuse) 3. 3. 2018, 23:00 (CET)

Dvě varianty, kde každá z nich se nejspíš vyslovuje jinak. Já znám "debžot". --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:33 (CET)

WS:PZH: "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok.", tučně ode mě. Nemyslím si že http://www.slovodne.cz a http://blackpanters.webgarden.cz/ jsou "trvale zaznamenávaná média", byť ta fráze je poněkud nejasná i na en wikt, odkud byla přeložena. Oproti tomu, zmíněné Novotná, Hana. 2010 mi přijde bez problémů; nespadá však pod "výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo", doslovně čteno, a tedy by to chtělo doklady tři, v "trvale zaznamenávaných médiích". --Dan Polansky (diskuse) 4. 3. 2018, 08:33 (CET)

Pane kolego, samozřejmostma mě tu nemusíte zatěžovat, je to ztráta času. Já sem hledal výskyt, ale nesnažil jsem se najít to, aby to odpovídalo pravidlům, protože to stojí čas. Nicméně z toho co vidím, se dá říct, že by se mohlo najít to co požadují pravidla. --Juandev (diskuse) 5. 3. 2018, 00:04 (CET)

Tyto dva zdroje jsem si tedy dovolil z hesla odstranit (, ). Případně rozporujte. --Dan Polansky (diskuse) 10. 3. 2018, 13:56 (CET)

Do hesla vložená bakalářská práce sice slovo obsahuje, ale v části PŘEHLED VULGARISMŮ UVEDENÝMI JEDNOTLIVÝMI ŽÁKY/NĚMI a to mimo jiné vedle slov vipatlanec a skurvisin, které by snad nikdo rozumný tímto nepovažoval za doložené. Variantu dežot osobně považuji za chybný zápis slova debžot a nemyslím si, že se to podařilo doložit. Tedy za mě na smazání.--Auvajs (diskuse) 12. 12. 2020, 04:21 (CET)

Nedoloženo. --Auvajs (diskuse) 19. 12. 2020, 00:08 (CET)

polopatě

Podle pravidel v autoritativních zdrojích se to píše zvlášť, tj. po lopatě!

Zdroj (včetně SSČ a SSJČ): https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=lopata

Internetová příručka:

"frazeologie: Říct něco po lopatě (= říct věc jasně, aby byla snadno pochopitelná)"

Slovník spisovné češtiny:

"vyložit někomu něco po lopatě hovor. aby to pochopil;"

Slovník spisovného jazyka českého:

"říci, dát to někomu po l-ě velmi jasně, aby snadno pochopil"

Pro takovéto užití (jakož i rozšířenost nekvalitní editorské práce) svědčí i korpusová data:

http://syd.korpus.cz/GLfvL65F.syn

Je třeba rozlišovat jednoslovné adverbium polopaticky či adjektivum polopatický od spojení po lopatě, z něhož jsou nesporně odvozená. ( Navrhoval bych přejmenování hesla na slovní spojení "po lopatě" (a vynětí z kategorie českých příslovcí). --Petusek (diskuse) 20. 1. 2021, 19:34 (CET)

V ČNK, korpus syn v8 má tvar "polopatě" 424 výskytů, což je relativně hodně. Dokonce se tak jmenuje i jeden pořad České televize. --Auvajs (diskuse) 21. 1. 2021, 11:05 (CET)

Myslím, že výskyt je velmi vysoký na to, aby šlo o chybu, a nikde jsem žádný doklad o tom, že jde o chybu, neviděl. Etymologicky původní je "po lopatě" (Machek, heslo lopata), následně očividně došlo k univerbizaci i na "polopatě", které je zdá se dle google testu v současnosti častější a vzniklo z něj nejspíše i "polopatismus", "polopati(sti)cký" a "polopati(sti)cky". Takže za mě jsou to vše relevantní hesla. --Palu (diskuse) 21. 1. 2021, 11:25 (CET)

Vidím to jako tolerovanou chybu. IJP to neuvádí - tedy to spisovné patrně nebude, sporadicky se to vyskytuje (patrně jako pravopisná nebo tisková chyba) i na počátku 20. století. --Lenka64 (diskuse) 21. 1. 2021, 11:33 (CET)

V prvé řadě děkuji vám všem za komentáře.

Lenka64 Ano, plně souhlasím, že jde o tolerovanou chybu (a mizernou editorskou práci zejména v některých novinách).

Auvajs Ano, je pravda, že v ČNK má Syn v8 424 výskytů, jenže taky je třeba se podívat, v jakých textech a zdrojích. Podle mých zkušeností je editorská práce na příklad MF Dnes dost pochybná. Zadejte si pro srovnání "po lopatě" a podívejte se na zdroje. ;)

Palu Četnost není relevantní při posuzování, zda se jedná o chybu. To, že pro spoustu Čechů je to neprůhledné (a nemají ponětí o etymologii -- setkal jsem se s laickým výkladem, který část -patický spojoval s výrazy psychopatický, empatický apod.), sice vysvětluje, proč mají dojem, že by se to mělo psát dohromady (o tom, že výslovnost včetně pozice přízvuku jsou totožné, ani nemluvě), na skutečnosti to však nic nemění: spousta Čechů má pocit, že se byste píše by jste, ale je to proto správně? V mluvené češtině na značné části území převládá bysme nad bychom, co s tím? Rozumějte, nemám nic proti tomu, aby se kodifikace v budoucnu aktualizovala, nejsem purista, nicméně teď se to tak spisovně nepíše. Výrazy "polopatismus", "polopatistický" (které jsou z hlediska kodifikace v pořádku, jak píšu výše) nevznikly z "po lopatě" nejspíše, nýbrž nepochybně :). Otázkou je, zda to bylo až po univerbizaci "po lopatě" na "polopatě", nebo nezávisle na ní, ale to už sem, řekl bych, nepatří.

Ještě jednou díky všem, a pokud jsem nesprávně pochopil pravidla (přece jen jde o můj první pokus o přispění) ohledně toho, jaká hesla sem patří, a jaká nikoliv (tedy není-li nesprávnost relevantní, zatímco četnost ano), omlouvám se a děkuji za osvětlení. --Petusek (diskuse) 22. 1. 2021, 00:36 (CET)

Nejde o to, že by nesprávnost nebyla relevantní a četnost ano. Četnost je stajně relevantní jako to, že neexistuje doklad, že by šlo o chybu. Tvrdit, že když to není ve slovníku, tak je to chyba, nelze, protože slovníky nejsou kompletní a zdaleka nezahrnují všechno. U bychom a bysme máme spoustu zdrojů, které říkají, co je správně a co je příznakově. Pokud byste měl nějaký objektivní doklad, že někdo chytrý řekl, že takhle teda ne, tak potom se s tím dá pracovat, ale my máme jako objektivní podklad právě jen tu četnost a žádný důkaz o příznakovosti. Přes WS:Dokládání to slovo v pohodě prochází. --Palu (diskuse) 22. 1. 2021, 07:20 (CET)

Logicky nelze doložit, že něco neexistuje, pouze že to existuje; vyžadovat tedy po někom doklad neexistence je samozřejmě absurdní a já jsem o neexistenci výrazu nikdy nepsal. Jenže spisovnost je otázkou, kterou explicitně ošetřuje kodifikace, která je dána tzv. kodifikačními příručkami. V jejich případě je to jinak, než píšete: právě není-li v nich výraz či jeho tvar explicitně obsažen, je z hlediska normy považován za nespisovný. Například (které lze psát i "na příklad", jak explicitně uvádí kodifikace) na stránkách ÚJČ se u hesla Psaní spřežek a spřahování u oddílu 1. Příslovečné spřežky píše: "Zda jde o spřežku, si můžeme u mnoha výrazů ověřit ve SSČ nebo v PČP. Pokud hledaný výraz nenalezneme ani v jedné příručce, jde většinou o dvě samostatná slova, a proto je píšeme zvlášť." (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=130&dotaz=psaní%20spřežek%20a%20spřahování) Příznakovost je tu irelevantní -- vždyť právě spisovné formy jsou v mluvené češtině leckde výrazně příznakové (např. zrovna zmiňované "bychom" nebo "hezký" (nom. sg. mask.), hezké" (nom. sg. neut.) oproti "bysme", "hezkej", "hezký" na většině dominantně obecněčeského území). Že slovo "v pohodě prochází", je tedy podružné. Jak jsem psal, nebráním se tomu, aby "polopatě" bylo při příští revizi do kodifikace zahrnuto, ba dokonce jsem přesvědčen, že se tak brzy stane, nicméně asymetrie kdy máme heslo pro nespisovný zápis, u něhož ona nespisovnost není ani zmíněna, zatímco heslo pro spisovný zápis chybí, mi připadá přinejmenším zvláštní. --Petusek (diskuse) 25. 1. 2021, 08:15 (CET)

S tím se nemohu ztotožnit, protože ani slovníky, které jsou považovány za kodifikační, nejsou kompletní a zdaleka neobsahují všechny tvary, které jsou objektivně spisovné. To by mohlo platit leda u umělého jazyka. Tyto slovníky jsou díla deskriptivní kodifikace, která má pouze mapovat stav spisovného (a dalších vrstev) jazyka, nikoliv ho vytvářet (vizte). Jazyk se vyvíjí, a to ve všech vrstvách včetně spisovné, a slovníky nemohou na tyto změny reagovat okamžitě. Například takový gastroenterolog je poměrně staré slovo, je poměrně dlouho součástí češtiny, a přitom teprve nedávno bylo zaznamenáno ve slovníku IJP. Pokud se "po lopatě" časem univerbizuje a kodifikace to nestihla zaznamenat, neznamená to, že nesmí být součástí spisovné češtiny a že ho všichni ti lidé ve spisovné vrstvě jazyka používají nepatřičně nebo dokonce neligitimně. Jiná situace by byla, pokud by slovo bylo například v rozporu s preskriptivní kodifikací (čili v podmínkách češtiny Pravidla českého pravopisu), což mi nepřijde. --Palu (diskuse) 25. 1. 2021, 08:51 (CET)

Pane kolego, opět děkuji za komentář, nicméně jsem bohužel opět nucen nesouhlasit.

V ČNK najdete...

5 957 výskytů "bysme",
2 046 výskytů "by jste",
12 251 výskytů "takovej",
15 687 výskytů "na rozdíl"...

...a nic z toho, jak víte, není považováno za spisovné prostředky. Doložení "polopatě" bohužel neznamená nic, není to důkaz spisovnosti (jen argument pro případné budoucí zahrnutí). Račte si také povšimnout, že pokud si v korpusu do vyhledávání zadáte "Polopatě" a nastavíte citlivost na velikost písmen, dostanete 223 výskytů, z nichž naprosto drtivá většina se týká TV pořadu, jehož název byl uměle vytvořen. Doporučuji si jednotlivé výskyty rozkliknout a zamyslet se nad charakteristikou zdrojového textu.

Jinými slovy, nemáme jediný důkaz, že polopatě je správně, zatímco důkazů, že je správně po lopatě máme dostatek.

Dále si, prosím, přečtěte definici spisovných jazykových prostředků a nespisovných jazykových prostředků zde, pro usnadnění kopíruji sem a zvýrazňuji klíčové pasáže:

"Spisovné jazykové prostředky jsou užívány na celém území našeho státu, plní funkci reprezentativní a užívají se především v prestižních oficiálních komunikátech. Obvykle jimi ztvárňujeme komunikáty mající tzv. vyšší kulturní cíle, tj. knihy, veřejné projevy, oficiální (úřední) dokumenty apod. Spisovná čeština je jediný útvar češtiny, jehož podoba je dána systematickým popisem v kodifikačních příručkách."
"Nespisovné jazykové prostředky zde chápeme široce jako prostředky, které nejsou součástí spisovné češtiny, nepatří do oficiálních komunikátů –⁠ srov. spisovné jazykové prostředky."

Relevantní pro naši diskuzi je také rozdíl mezi pojmy úzus, norma a kodifikace, jak jsou popsány tamtéž níže.

Váš argument o tom, že slovníky nemohou obsáhnout celou šíři spisovného jazyka, je mylný, protože spisovný jazyk je právě definován tím, co je uvedeno v konkrétních příručkách. Spisovný jazyk už z principu "zaostává" za "živým" jazykem ve všech jazykových plánech (výslovnost, morfologie, lexikum), je v řadě ohledů konzervativní a z definice je (dle konkrétního stavu v danou chvíli) pouze konečnou podmnožinou všech prostředků, které jsou v češtině jinak k dispozici, protože se, jak patrně nevíte, nevyvíjí zcela spontánně, nýbrž je v různých intervalech v řádu let až desetiletí po zralé úvaze konkrétních lidí z ÚJČ ČAV aktualizován podle toho, jak se mezitím v předchozích letech (zcela spontánně) vyvinul jazyk "živý". Spisovná čeština je tak do značné míry útvarem umělým -- do něhož, opakuji, nemám já osobně problém při příští aktualizaci začlenit i "polopatě". Zatím se tak ovšem zřejmě nestalo, nejde tedy o spisovný výraz, respektive spisovný pravopis.

Pro klid našich duší jsem ale před chvílí ohledně tohoto problému napsal kolegům z ÚJČ ČAV, snad tedy dostaneme potvrzení či vyvrácení jednotlivých argumentů v době nepříliš vzdálené. Ještě jednou děkuji, omlouvám se za délku odpovědi a zdravím. --Petusek (diskuse) 25. 1. 2021, 19:25 (CET)

Doklad o spisovnosti je výskyt ve spisovné vrstvě jazyka, což je pro Wikislovník určující. Pakliže bude ale naopak doložena nespisovnost nebo dokonce chybnost nějakým konkrétním věrohodným dostatečně autoritativním zdrojem (jako tomu je u bysme, by jste, takovej a na rozdíl), tak samozřejmě můžeme slovo prohlásit za nespisovné nebo chybné. Tak jsou nastavena pravidla v ověřování slov na Wikislovníku. Pokud tedy chcete zpochybnit toto slovo v souladu s pravidly, doporučuju buď zpochybnit výskyt ve spisovné vrstvě jazyka a nebo najít věrohodný zdroj, který potvrdí, do jaké vrstvy slovo patří, případně nepatří. Mimochodem s tou kodifikací se opravdu mýlíte a slovníky jsou pouze deskritptivní, nikoliv preskriptivní, a to nejen ve spisovné vrstvě, jak už jsem doložil odkazem na pojednání o tom na IJP. S pozdravem, --Palu (diskuse) 25. 1. 2021, 21:02 (CET)

Doklad o spisovnosti je výskyt ve spisovné vrstvě jazyka?? Vždyť je to definice kruhem. Spisovné slovo = spisovná vrstva jazyka. Souhlasím s Petuskem, že ten tvar není spisovný, nicméně je dost výskytů ve všech typech textu na to, aby byl považován za ověřený a mohl tu zůstat. V těch zdrojích v ČNK jsou desítky románů včetně Škvoreckého Mirákla, mnoho časopisů a většina deníků. --Auvajs (diskuse) 26. 1. 2021, 20:12 (CET)

Tu definici kruhem nechápu. Vyskytuje se to ve spisovné vrstvě, nikde explicitní doklad o nespisovnosti, takže na základě čeho jsi zjistil, že je to nespisovné? --Palu (diskuse) 27. 1. 2021, 07:49 (CET)

No tak já teda zase nechápu, co myslíš tím "vyskytuje se ve spisovné vrstvě". Nicméně s tvým pojetím spisovnosti nesouhlasím, podle mě je vycucané z prstu. To, co píše Petusek, prostě platí. Když to není obsaženo v kodifikačních příručkách, tak je to nespisovné. Výjimka z tohoto pravidla je odborné názvosloví, to jazykové kodifikační příručky většinou nezaznamenávají, ani to není dost dobře možné, protože třeba jenom v chemii je více než milion možných názvů sloučenin.--Auvajs (diskuse) 27. 1. 2021, 10:47 (CET)

Přátelé, dostal jsem odpověď z Jazykové poradny ÚJČ ČAV. Chyba je zčásti na mé straně: zaměnil jsem (ne)spisovnost s pravopisnou (ne)náležitostí. Výraz tedy spisovný je, otázkou je, zda považovat i polopatě za pravopisně náležité. Cituji z odpovědi JP:

"... Zda konkrétní spojení předložky a podstatného jména psát zvlášť, nebo dohromady, je v mnoha případech problematické. Je totiž zcela zřejmé, že způsob psaní je již delší dobu v pohybu a že u některých výrazů se začíná větší měrou prosazovat psaní dohromady, třebaže podle kodifikačních příruček by bylo náležité psaní zvlášť. Jde často o spojení, která se užívají v přeneseném významu, a tím bezesporu spojení po lopatě je. Pokud někdo zvolí zápis polopatě např. ve spojení vysvětlovat vše polopatě, rozhodně nejde o nespisovné vyjádření. V tomto případě lze pouze mluvit o (ne)náležité pravopisné podobě. Vzhledem k množícím se výskytům zápisu polopatě probereme tento způsob psaní na poradě našeho oddělení a rozhodneme, zda v Internetové jazykové příručce ponecháme jen psaní zvlášť, nebo připustíme i psaní dohromady. ..."

Souhlasím tedy s tím, že bychom měli heslo zachovat. Navrhuji ale zároveň buďto vytvořit nové (pro po lopatě) a vzájemně na ně odkázat jako na (ne)náležité varianty, nebo aspoň vytvořit přesměrování z po lopatě na stávající heslo, kde zmíníme obě varianty a míru náležitosti (mohli bychom uvést, že v posledních letech je stále častější psaní dohromady apod.). A jakmile dojde ke změně v Příručce, můžeme se na ni konečně i odvolat. Díky všem za cenné připomínky a podněty, zejména Paluovi, že v argumentaci vytrval! Cením si toho, kolego. --Petusek (diskuse) 27. 1. 2021, 11:17 (CET)

"Když to není obsaženo v kodifikačních příručkách, tak je to nespisovné" - k tomuto poprosím nějaký doklad, protože kodifikační slovníky obsahují nejen spisovné, ale i hovorové, obecné, nářeční, oblastní a další výrazy, takže to určitě není zjevné tvrzení, které nepotřebuje dokladu. Naopak je doloženo, že tyto slovníky jsou nekompletní a nemohou z podstaty nikdy podchytit celou slovní zásobu ani ve vrstvě spisovné, ani v hovorové, obecné a dalších.

Z vyjádření IJP ("podle kodifikačních příruček by bylo náležité psaní zvlášť") je patrné, že někde v Pravidlech českého pravopisu je kodifikováno psaní zvlášť, z čehož vyplývá, že daný zápis je nenáležitý i přesto, že se vyskytuje ve spisovném jazyce. Takže ano, našli jste oporu (ne pro nespisovnost, ale pro špatný zápis). Tu oporu jste našli v PČP a v kodifikaci zápisu, ale rozhodně ne v tom, že by daný termín chyběl ve slovníku považovaném za deskriptivně kodifikační (spisovných výrazů, které chybí v kodifikačním slovníku, je spousta; navíc je tam obsažen, byť v jiném zápise).

Dočasně tedy můžete přidat poznámku o nepatřičnosti pravopisu spisovného výrazu, než IJP případně vydá aktualizaci a potvrdí výjimku z PČP. Rozhodně ale stále není žádný podklad k nespisovnosti. --Palu (diskuse) 27. 1. 2021, 12:58 (CET)

Ano, přesně tak, zaměnil jsem pravopisnou nenáležitost za nespisovnost (jde jen o pravopisnou formu, nikoliv o výraz samotný, koneckonců zvuková podoba je u obou totožná, což je vzhledem k adverbiální povaze pochopitelné). Za předchozí terminologické zmatení se omlouvám. Dávám Vám za pravdu, že nepřítomnost v příručkách neznamená nespisovnost a že naopak přítomnost ve spisovné vrstvě je silným argumentem pro spisovnost. Spisovnost výrazu jsme vyřešili, s hodnocením správnosti zápisu tedy vyčkejme. Jsem mimochodem ochoten to naformulovat ještě neutrálněji, v případné další diskuzi už asi můžeme pokračovat u hesla samotného.

Oč nám šlo, jsme si tedy vyjasnili, na okraj si ještě dovolím poznámku, která by mohla být relevantní pro budoucí diskuze týkající se spisovnosti:

Hovorová čeština je podmnožinou spisovné češtiny (jde o její běžnou, mluvenou formu), zatímco obecná čeština nikoliv (jde o interdialekt). Hovorové prostředky tedy své zastoupení v příručkách musejí mít. Máte pravdu v tom, že různé příručky obsahují i nespisovné výrazy, všimněte si ale, že u nich je nespisovnost nějak uváděna (v SSJČ se užívá např. zkratky ob. pro obecnou češtinu, nář. pro nářeční výrazy atd.). Tedy samotná přítomnost výrazu v příručkách jistě neznamená spisovnost, ovšem nekvalifikovaná přítomnost bez poznámek o nespisovnosti ano. Souhlasíte?

...a ještě mě napadá jedna logická poznámka, abychom měli absolutní jistotu, že jsme si zcela porozuměli:

Může-li mít jakákoliv entita buď , nebo (např. vs. ), pak nenalezení dokladu má stejnou výpovědní hodnotu jako nenalezení dokladu -- zkrátka nevíme. Naopak nalezení jednoho automaticky vylučuje druhé. V tom si, předpokládám, také rozumíme. Vztaženo na náš případ: víme už bezpečně že diskutovaný výraz je spisovný, víme, že zápis po lopatě (entita A) je náležitý (), a čekáme už pouze, zda se náležitým ukáže být i zápis polopatě (entita B). :-) --Petusek (diskuse) 27. 1. 2021, 21:45 (CET)

K "polopatě": děkuji za shrnutí, v současnosti je v hesle napsáno "nesprávně" a případně se to později updatuje. Pokud souhlasíte s ukončením diskuse, tak prosím stáhněte šablonu "ověřit" a toto vlákno uzavřete a archivujte, případně dejte pokyn a udělám to.

K poznámce: souhlasím se vším a jsem si i vědom toho, že spisovná (teď myslím v užším smyslu, tj. bez hovorové) čeština se ve slovnících obvykle nijak neznačí, zatímco všechny ostatní vrstvy ano (včetně hovorové). Jednoduše z toho vyplývá - přítomnost výrazu ve slovníku s kodifikační platností bez žádného příznaku dokazuje spisovnost, příznak dokazuje to, co dokazuje, a nepřítomnost nedokazuje nic (ani o existenci, ani o neexistenci, ani o příznacích).

A k té závěrečné otázce: Pokud varianta není v kodifikačním slovníku, ale je utvořena v souladu s preskriptivními pravidly češtiny a zároveň existuje významný výskyt ve spisovné vrstvě jazyka, není tak objektivní důvod nepovažovat ji za spisovnou. Například "polopatě". Před touto debatou jsme věděli, že jde o variantu spisovného slova, která je užívána (i) ve spisovné vrstvě jazyka - nic víc nám nebylo známo. Společně tyto dvě dostupné informace dávají oprávněný důvod slovo považovat za spisovné. Následně jste ale díky dotazu na IJP zjistil (mimochodem byla chyba, že jsme to neuměli ověřit sami), že slovo není utvořeno v souladu s preskriptivními pravidly, což mu automaticky přidalo objektivně doložený příznak "nesprávně" nebo "chybný zápis" i přesto, že je používané ve spisovné vrstvě. Zároveň ale IJP potvrdila, že frekvence ve spisovné vrstvě je vysoká a že prověří, jestli to není opora pro to zmapovat posun jazyka tím, že oficiálně prohlásí tuto variantu za (už) přijatelnou. Potom bychom samozřejmě měli příznak "nesprávně" opět sejmout (a nebo ponechat, pokud se IJP vyjádří negativně). Nebo jiný příklad - "bysme" proniká celkem ve velkém i do spisovné vrstvy, ale nejpřijímanější názor lingvistické odborné veřejnosti včetně oficiálního vyjádření UJČ je takový, že je tato varianta nespisovná, což je rozhodující a když to výslovně řekne autorita, tak to tak (pro nás) je. Takže shrneme-li to, tak pro nás je pro jakýkoliv příznak slova určující: 1. užívá se doložitelně v odpovídající vrstvě jazyka, 2. pro "spisovné" a "hovorové": utvořeno v souladu s preskriptivními pravidly, 3. není to v rozporu s nějakým věrohodným lingvistickým stanoviskem. Myslím, že jsem snad nic nezapomněl a že tohle je úplný a dostatečný klíč k tomu, jak zajistit objektivitu u příznakování slova. --Palu (diskuse) 27. 1. 2021, 22:27 (CET)

Ponecháno dle nově aktualizované příručky. --Palu (diskuse) 9. 2. 2021, 10:19 (CET)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv diskuse. Laskavě ji neměňte.. Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.

humorné, úsměvné

vyprstiti, vyprstiti se, prstiti se, prstiti

brémsky (české příslovce)

ČS-, československy

honěná, prodávaná

Czexit, Brexit, Grexit

Pha, Ova, Blava

Další zdroj

💳, Kategorie:Emoji

1Q, 2Q, 3Q, 4Q

Čobol, čobolák

Enciclo

Wikious

Sapientia

Scientia

Boobota

Anandapedia

Sagapedia

Wikithot